Obecná teorie relativity: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Typo značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
doplněn zdroj |
||
Řádek 8:
Einsteinova teorie má důležité [[Astrofyzika|astrofyzikální]] důsledky. Například z ní vyplývá existence [[Černá díra|černých děr]], oblastí prostoru, ve kterých je prostor a čas zakřiven takovým způsobem, že z nich nic nemůže uniknout, dokonce ani světlo. Černé díry jsou závěrečným stádiem vývoje hmotné [[hvězda|hvězdy]]. Intenzivní [[záření]] vydávané některými druhy astronomických objektů pochází podle četných důkazů z černých děr; například [[Kvasar|mikrokvasary]] a [[Aktivní galaktické jádro|aktivní galaktická jádra]] jsou důsledkem přítomnosti [[Hvězdná černá díra|hvězdných]] a [[Obří černá díra|obřích černých děr]]. Gravitační ohyb světla se může projevit jako tzv. [[Gravitační čočka|gravitační čočkování]], při kterém lze pozorovat několikanásobný obraz jediného vzdáleného astronomického objektu. Obecná relativita také předpověděla existenci [[Gravitační vlny|gravitačních vln]], které byly přímo pozorovány až po sto letech prostřednictvím zařízení [[LIGO]]. Obecná teorie relativity je také základem současných [[Kosmologie|kosmologických]] modelů trvale se [[Vznik a vývoj vesmíru|rozpínajícího vesmíru]].
Obecná teorie relativity je široce uznávána jako teorie neobyčejné krásy a je často označována jako ''nejkrásnější'' ze všech existujících fyzikálních teorií.
== Historie ==
Řádek 18:
Během tohoto období zůstávala obecná teorie relativity mezi fyzikálními teoriemi poněkud kuriozitou. Jasně převyšovala Newtonův gravitační zákon, neboť byla v souladu se [[Speciální teorie relativity|speciální teorií relativity]] a vyřešila několik jevů nevysvětlitelných Newtonovou teorií. Einstein sám ukázal už v roce 1915, jak jeho teorie vysvětluje anomálii ve [[Stáčení perihelia Merkuru|stáčení perihelia planety Merkur]] bez jakýchkoliv umělých parametrů.<ref>{{Harvnb|Pais|1982|pp=253–254}}</ref> Expedice vedená [[Arthur Eddington|Arthurem Eddingtonem]] podobně v roce 1919 potvrdila předpověď obecné teorie relativity pro stáčení paprsků od Slunce během úplného zatmění Slunce dne 29. května 1919<ref> {{Harvnb|Kennefick|2005}} {{Harvnb|Kennefick|2007}}</ref>, což Einsteina okamžitě proslavilo.<ref>{{Harvnb|Pais|1982|loc=ch. 16}}</ref> Přesto teorie vstoupila do hlavního proudu [[Teoretická fyzika|teoretické]] fyziky a [[Astrofyzika|astrofyziky]] teprve s velkými pokroky přibližně mezi lety 1960 a 1975, nyní známých jako zlatý věk obecné teorie relativity.<ref> {{Citace monografie|titul=The future of theoretical physics and cosmology: celebrating Stephen Hawking's 60th birthday |kapitola=Warping spacetime |jméno=Kip |příjmení=Thorne |vydavatel=Cambridge University Press |datum vydání=2003 |isbn=0-521-82081-2 |strany=74 |url=https://books.google.com/books?id=yLy4b61rfPwC|ref=harv}} [https://books.google.com/books?id=yLy4b61rfPwC&pg=PA74 Extrakt na straně 74]</ref> Fyzikové začali chápat koncept černé díry a identifikovat [[kvasar]]y jako jeden z astrofyzikálních projevů těchto objektů.<ref> {{Harvnb|Israel|1987|loc=ch. 7.8–7.10}} {{Harvnb|Thorne|1994|loc=ch. 3–9}}</ref> Stále přesnější testy ve sluneční soustavě potvrdily predikční sílu teorie a relativistická kosmologie se také stala přístupnou pro přímé pozorovací testy.<ref>{{Harvnb|Overbye|1999}}</ref>
V průběhu let získala obecná teorie relativity pověst jako teorie mimořádné krásy.<ref name="landau">{{Harvnb|Landau|Lifshitz|1975|loc=p. 228}} „… ''obecnou teorie relativity'' … zavedl Einstein a představuje pravděpodobně nejkrásnější ze všech existujících fyzikálních teorií.“</ref><ref>{{Harvnb|Wald|1984|loc=str. 3}}</ref><ref>{{Harvnb|Rovelli|2015|loc=pp. 1–6}}„Obecná teorie relativity není jen mimořádně krásná fyzikální teorie, která poskytuje nejlepší popis gravitační interakce, kterou doposud máme. Je to víc.“</ref> Podle astrofyzika [[Subrahmanyan Chandrasekhar|Subrahmanyana Chandrasekhara]] obecná teorie relativity vykazuje na vícero úrovních to, co [[Francis Bacon]] nazýval „podivnost v proporcích“ (''tj''. prvky, které vzbuzují úžas a překvapení). Teorie klade proti sobě základní pojmy (prostor a čas ''versus'' hmota a pohyb), které byly dříve považovány za zcela nezávislé. Chandrasekhar také poznamenal, že Einsteinovými jedinými vodítky při hledání přesné teorie byl [[princip ekvivalence]] a jeho cit, že správný popis gravitace by měl mít geometrický základ.<ref>{{Harvnb|Chandrasekhar|1984|loc=p. 6}}</ref> Dalšími prvky krásy souvisejícími s obecnou teorií relativity jsou její jednoduchost, symetrie, způsob, jakým začleňuje [[invariance|invarianci]] a sjednocení a dokonalá logická konzistence.<ref>{{Harvnb|Engler|2002}}</ref>
== Od klasické mechaniky k obecné teorii relativity ==
| |||