Alexandr Veliký: Porovnání verzí

Po vítězství u Issu vyvstaly před Alexandrem dvě možnosti dalšího postupu. Buď se mohl vydat na východ za Dareiem, anebo mohl přikročit k dobytí Peršany obsazenému středomořskému pobřeží, odkud operovalo silné perské loďstvo pod velením Farnabaza, které by mohlo znemožňovat účinné zásobování makedonského vojska. Alexandr se tudíž rozhodl tuto hrozbu odstranit obsazením perských přístavů ve Fénicii. Většina fénických měst – [[Tripolis]], [[Byblos]], [[Bejrút|Berytos]] a [[Sidón]] – se Alexandrovi okamžitě vzdala. Pouze obyvatelé [[Týros|Tyru]] se postavili proti makedonskému králi, když jim jako podmínku kapitulace stanovil zákaz obětovat [[Melkart]]ovi. Uražen touto opovážlivostí zahájil neoblomný Alexandr obléhání města, jež bylo v podstatě mocnou ostrovní nedobytnou pevností s úzkým pozemním přístupem spojujícím jej s pevninou. [[Obležení Tyru|Dobývání Tyru]] začalo v lednu roku [[332 př. n. l.]] a trvalo sedm měsíců, než se makedonskémakedonsko-řecké a spojenecké fénické flotile podařilo zlomit udatný odpor obránců. V pouličních bojích přišlo o život několik stovek makedonských vojáků. Všichni mužští obyvatelé města byli za trest pobiti a posledních dva tisíce přeživších bylo ukřižováno na pobřeží. Ženy a děti byly uvrženy do otroctví.