Alexandr Veliký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Převzetí moci: Lakedaimonští (Spartští), upálení Cleopatry a Europy |
→Obležení Tyru, ovládnutí Egypta: makedonsko-řecké a spojenecké fénické flotile (doplněno řecké) |
||
Řádek 57:
==== Obležení Tyru, ovládnutí Egypta ====
[[Soubor:Alexander.jpg|thumb|Alexandr Veliký a rodina Dareia III., mědirytina ze [[17. století]]]]
Po vítězství u Issu vyvstaly před Alexandrem dvě možnosti dalšího postupu. Buď se mohl vydat na východ za Dareiem, anebo mohl přikročit k dobytí Peršany obsazenému středomořskému pobřeží, odkud operovalo silné perské loďstvo pod velením Farnabaza, které by mohlo znemožňovat účinné zásobování makedonského vojska. Alexandr se tudíž rozhodl tuto hrozbu odstranit obsazením perských přístavů ve Fénicii. Většina fénických měst – [[Tripolis]], [[Byblos]], [[Bejrút|Berytos]] a [[Sidón]] – se Alexandrovi okamžitě vzdala. Pouze obyvatelé [[Týros|Tyru]] se postavili proti makedonskému králi, když jim jako podmínku kapitulace stanovil zákaz obětovat [[Melkart]]ovi. Uražen touto opovážlivostí zahájil neoblomný Alexandr obléhání města, jež bylo v podstatě mocnou ostrovní nedobytnou pevností s úzkým pozemním přístupem spojujícím jej s pevninou. [[Obležení Tyru|Dobývání Tyru]] začalo v lednu roku [[332 př. n. l.]] a trvalo sedm měsíců, než se
V této době předložil Dareios Alexandrovi druhou mírovou nabídku, v níž mu sliboval všechny země západně od Eufratu, 10 000 [[Talent (jednotka)|talentů]], ruku své dcery a titul [[Šáhanšáh|velkokrále]]. Na oplátku měl Alexandr ukončit své tažení, propustit rukojmí a uzavřít s Dareiem věčné přátelství a spojenectví. Poté, co se makedonští generálové dozvěděli o těchto podmínkách, pronesl prý [[Parmenión]]: ''„Kdybych byl Alexandrem, přijal bych tento návrh.“'' Nato Alexandr odpověděl: ''„I já bych ho přijal, kdybych byl Parmeniónem.“'' Alexandr dal pak Dareiovi oznámit, že on, Alexandr, si vezme, co bude chtít, avšak jestliže si Dareios přeje být ušetřen, ať se k němu dostaví.
|