Vápenka: Porovnání verzí

Vápenky dělímese dělí dle kontinuity provozu na pece '''periodické''' a pece '''kontinuální'''.

'''Pece periodické''' -– již nejsou používány, jedná se o staré typy, používané ve středověku, příp. v malovýrobě i v novověku (selské vápenice). Jejich tvar byl šachtový, vápenky byly opatřeny žáruvzdornou vyzdívkou a zespodu byl rošt, nebo byla vsázka vystavěna do prodyšné klenby, pod kterou bylo topeniště. Do šachty byl vyskádán vápenec, který se překryl vrstvou slámy a "kloboukem" z mazlavé hlíny s otvory. Sláma ihned ze začátku výpalu vyhořela a vznikly dutiny pro odvětrávání spalin. Po vypálení [[oxid vápenatý|vápna]] se nechala vápenka vychladnout, aby mohlo být vápno odebráno a připraven další cyklus.

'''Pece kontinuální''' -– tyto pece dělímese dělí na pece s postupujícím žárovým pásmem, kde vsázka vápence a vypáleného vápna zůstává na jednom místě peciště (pece kruhové), na pece, u kterých žárové pásmo zůstává ve stejné části pece a vsázka se pohybuje (pece šachtové, rotační), a na pece na pálení vápna ve zvířeném stavu.

Vynálezcem kruhovkykruhové pece je berlínský stavitel Bedřich Hoffmann, který si přihlásil její patent roku [[1858]]. První kruhová pec na našem území byla postavena roku [[1868]] v [[Přerov]]ě. Princip kruhové pece je jednoduchý. Teplo z vypáleného vápna se využívá k předehřátí spalovacího vzduchu a tepla zplodin hoření se využije k předehřátí vápence. Peciště tvoří souvislý kanál, který umožňuje stálý a nepřetržitý postup ohně. Zdivo pece má v určitých místech navážecí a vyvážecí otvory, které pec rozdělují na určitý počet komor. Každá komora má otvor pro odvádění spalin z pece. [[Palivo]] se přikládá otvory v klenbě tzv. sypáky, které se uzavírají litinovými poklopy. Pod sypáky se z vápence skládají topné šachtice, ve kterých se přikládané palivo spaluje.

Šachtové pece se vyvinuly z polních trychtýřovitých pecí. V převážné většině našichčeských šachtových pecí, zvaných "Pacoldovky," jsou patrné stavební prvky profesora české techniky [[Jiří Pacold|Jiřího Pacolda]]. Nejstarší šachtové pece na našem území ČR byly vybudovány v [[Železný Brod|Železném Brodu]] v letech [[1865]] až [[1867]].

* '''Šachtové pece s vnějším topením''' -– pec je asi v 1/3jedné třetině výšky opatřena topeništěm s rošty na spalování [[dřevo|dřeva]] či [[uhlí]]. Nejčastěji jsou zřízena ohniště tři (i více) a jsou rozdělena pravidelně po obvodu pece. Potřebný spalovací vzduch se pecí nasává a prochází popelníkem topenišť k palivu na roštech. Horké spaliny a plameny z tohoto [[topeniště]] procházejí do pece a prostupují navezeným vápencem vzhůru. Odspodu je pec opatřena vyhrabovacími otvory, ve vrchní části je prodloužena v komín a opatřena zavážecím otvorem.

* '''Šachtové pece s vnitřním topením''' -– Vv těchto pecích se palivo potřebné k výpalu vápna spaluje přímo v peci, a je tam tedy společně s vápencem. Palivem je zpravidla [[koks]]. Stejně jako pec s vnějším topením má nahoře zavážecí a dole vyhrabovací otvor.

* '''Šachtové pece s plynovým topením''' -– jedná se o moderní, vysoce automatizované pece, pracující s umělým tahem a rovnoměrným prohoříváním. Hořáky plynové pece mohou být konstruovány tak, že přivádějí do pece jen plyn. Veškerý spalovací vzduch prochází chladícím pásmem pece a je tedy vysoko předehřátý. Plyn vedený dovnitř pece zvlášť začne hořet teprve po styku s horkým vzduchem. Jiné konstrukce jsou provedeny tak, že část spalovacího vzduchu se přivádí hořáky současně s plynem.

* {{Commonscat|Lime kilns}}