Karel IV. ze Schwarzenbergu: Porovnání verzí

{{Příbuzný|otec|[[Karel III. Schwarzenbergze Schwarzenbergu]]}}

{{Příbuzný|syn|[[Karel V. Schwarzenbergze Schwarzenbergu]]}}

'''Karel IV. Schwarzenberg''', ([[Němčina|německy]] ''Karl IV Friedrich Eduard Emanuel zu Schwarzenberg'', ([[1. červenec|1.&nbsp;července]] [[1859]], [[Čimelice]]<ref name="matrika">[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/2984/73 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[4. říjen|4.&nbsp;října]] [[1913]], [[Orlík nad Vltavou]]<ref name="matrikaZ">[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/7412/240 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu]</ref>), byl [[Čechy|český]] šlechtic a politik.

Pocházel z &nbsp;vlivného šlechtického rodu [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]]. Jeho otcem byl český politik [[Karel III. Schwarzenbergze Schwarzenbergu]], v &nbsp;politice působil i jeho bratr [[Bedřich Schwarzenberg (poslanec)|Bedřich Schwarzenberg]]. V &nbsp;roce 1885 se oženil s &nbsp;hraběnkou Marií [[Kinští|Kinskou z&nbsp;Vchynic a Tetova]], od roku 1891 s &nbsp;hraběnkou Idou z&nbsp;Hoyos-SprinzensteinSprinzensteinu. V&nbsp;roce 1877 dostudoval [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademické gymnázium v &nbsp;Praze]] a pak absolvoval práva na [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandově univerzitě v &nbsp;Praze]]. Od roku 1881 pracoval jako koncipient na [[České místodržitelství|Českém místodržitelství]]. Roku 1882 podnikl cestu do Orientu, během které se setkal i s &nbsp;archeologem [[Heinrich Schliemann|Heinrichem Schliemannem]].<ref name="Biographien">{{Citace monografie

Později opustil státní služby a věnoval se veřejnému životu a politice. V &nbsp;letech 1889–1913 byl poslancem [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]]. Ve [[Volby do Říšské rady 1891|volbách do Říšské rady roku 1891]] byl zvolen do [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou [[Kurie (volby)|kurii]] v &nbsp;Čechách. Rezignaci na poslanecký mandát oznámil dopisem 20. října 1895.<ref>Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z &nbsp;příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> V &nbsp;roce 1895 se totiž na přání svého otce musel ujmout správy velkostatku ve [[Osov|Vosově]].<ref name="Biographien"/>

}}</ref>), tedy mezi historickou šlechtu, která podporovala české státní právo a české autonomistické aspirace. Zároveň ale jako důsledný konzervativec odmítal všeobecné volební právo.<ref name="Biographien"/> V &nbsp;době vstupu na sněm roku 1889 vyvolal emotivní reakce jeho výrok ohledně [[husitství]]. Schwarzenberg totiž označil husity za „''komunismus 15. století''“ a prohlásil: „''Mezi husity bylo na počátku onoho hnutí mnoho charakterů ctihodných, avšak husité bohužel zvrhli se brzy v &nbsp;tlupu lupičů a žhářů''.“ Šlo o součást veřejné diskuze ohledně umístění plakety s &nbsp;podobiznou Jana Husa na právě dokončované budově Národního muzea v &nbsp;Praze. Mladočeši byli rezolutně pro, staročeši se snažili oslavu husitství upozadit.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 391</ref>

Po vstupu na zemský sněm se ovšem Schwarzenberg připojil k &nbsp;[[Národní strana svobodomyslná|mladočechům]], když hlasoval proti projektu takzvaných [[punktace|punktací]]. Roku 1910 zastupoval konzervativní šlechtu při česko-německé konferenci o národnostním vyrovnání.<ref name="Biographien"/>

Roku 1904 převzal po svém otci dědičné místo v &nbsp;[[Panská sněmovna|Panské sněmovně]] (jmenovaná horní komora Říšské rady), v &nbsp;níž potom působil od roku 1911 jako předák pravice.<ref name="Biographien"/>

Přispíval do [[Časopis Národního muzea|Časopisu Českého muzea]]. Měl vojenskou hodnost poručíka v &nbsp;záloze a byl nositelem titulu čestného rytíře [[Maltézský řád|Maltézského řádu]].<ref name="Almanach">{{Citace monografie

* Bezecný, Zdeněk : Šlechtic a sedlák. Dopisy Alfonse Šťastného z &nbsp;Padařova Karlu IV. ze Schwarzenbergu. Jihočeský sborník historický 66-67, 1997-1998 [vyd. 1998], s. 128-133.

* Bezecný, Zdeněk : Politické názory Karla IV. ze Schwarzenbergu. In: Osobnost v &nbsp;politické straně: Sborník referátů z &nbsp;konference "Úloha osobností v &nbsp;dějinách politických stran na území českých zemí a Československa v &nbsp;letech 1861-1999". Olomouc, 19.-20. října 1999. Rosice u &nbsp;Brna, Nakl. Gloria 2000, s. 75-78.

* Bezecný, Zdeněk : Ke stykům Alfonse Šťastného s &nbsp;knížaty ze Schwarzenbergu. In: K &nbsp;úloze a významu agrárního hnutí v &nbsp;českých a československých dějinách. Praha, Karolinum 2001, s. 67-72.

* Bezecný, Zdeněk : Dětství, mládí a výchova Karla IV. ze Schwarzenbergu. In: Dítě a dětství napříč staletími. 2. Pardubické bienále. 4. - 5. dubna 2002. Pardubice, Univerzita Pardubice 2003, s. 67-72.

* Bezecný, Zdeněk : Karel IV. ze Schwarzenbergu. Život šlechtice v &nbsp;devatenáctém století. In: Proměny elit v &nbsp;moderní době. Sborník k &nbsp;narozeninám Roberta Saka. České Budějovice, Jihočeská univerzita 2003, s. 93-101.

* Bezecný, Zdeněk : Karl IV. zu Schwarzenberg. Das Leben eines Adeligen im 19. Jahrhundert. Études Danubiennes 19, 2003, č. 1/2, s.

* Bezecný, Zdeněk : Katolický český národ v &nbsp;představách české šlechty ve druhé polovině 19. století. In: Národ místo Boha v &nbsp;19. a první polovině 20. století. Sborník příspěvků z &nbsp;konference konané ve dnech 21.-22. dubna 2005 v &nbsp;Ústí nad Labem. Ústí nad Labem, Ústav slovansko-germánských studií 2006, s. 92-96.

* Valenta, Aleš : Karel Schwarzenberg (1859-1913). K &nbsp;politice české konzervativní šlechty v &nbsp;první polovině devadesátých let devatenáctého století. Střední Evropa 10, 1994, č. 43, s. 75-85.

* {{Wikizdroje|autor=Karel IV. Schwarzenbergze Schwarzenbergu}}

{{P-po|nástupce předchůdce = [[Karel VIII. kníže ze Schwarzenbergu|Karel VIII.]]}}

{{Portály|Česko|Lidé|Politika}}

[[Kategorie:Schwarzenbergové|Karel IV. Schwarzenbergze Schwarzenbergu]]