Cenzura v Československu v době komunistického režimu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
založení
 
m kurzíva
Řádek 17:
}}</ref>
 
V totalitních režimech dohlížely na kontrolu obsahu i speciálně vytvořené cenzurní úřady. K podpoře cenzury obsahu mediálních produktů sloužily i ideologicky směřované novinářské svazy, které svým působením pomáhali plnit zákony totalitaristických režimů, mimo jiné v prostředí Československa „napomáhat„''napomáhat budovatelskému úsilí československého lidu a jeho boji za mír a spolupracovat na jeho výchově k socialismu.''” Novinářem ve zmiňovaném období mohla být jen osoba, která byla oddaná a ideologicky souznící s režimem: „Novinář„''Novinář s nevyhovujícím (buržoazním) třídním původem měl v komunistických zemích mnohem menší šanci uplatnit se ve své profesi.''”<ref>{{Citace monografie
| vydání = Vydání 1
| titul = Úvod do dějin tištěných médií
Řádek 35:
}}</ref>
 
Důležitý význam měly stranickopolitické noviny v totalitních zemích, jako byly například země tzv. Východního bloku, mezi které patřilo i tehdejší Československo. „Vládnoucí„''Vládnoucí režimy tu zlikvidovaly politickou konkurenci a nepřipustily existenci bulvárního tisku. Čtenářům nezbývalo než si vybrat na deformovaném trhu z nadekretovaného výběru.''”<ref>{{Citace monografie
| vydání = Vydání 1
| titul = Úvod do dějin tištěných médií
Řádek 69:
}}</ref>
 
Komunisté však sami slovo cenzura nepoužívali, praxe však byla zcela odlišná. Využívání cenzurních praktik bylo pro režim klíčové, aby mohli vést vlastní propagandu s cílem přesvědčit obyvatelstvo o správnosti budování socialismu a slepém následování a poslouchání vládnoucí strany. „Propaganda„''Propaganda je formou komunikace, která se snaží docílit takové reakce, která podporuje požadovaný záměr tvůrce propagandy. Oproti tomu přesvědčování je interakcí mezi tvůrcem záměrů a přesvědčovanou osobou, kde jde o naplnění potřeb obou stran.''”<ref>{{Citace monografie
| vydání = 7th
| titul = Propaganda & Persuasion