Seznam polských a litevských knížecích rodů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění - tituly knížat od cizích panovníků značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
Rozšíření (potomci volených králů, knížata Kongresového Polska, dopl. reference) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
Tato stránka představuje strukturovaný '''seznam knížecích rodů v Polsku a na Litvě''' v celé jejich historii.
<br />
== Knížata středověkého Polského království ==
=== Původní slovanské vládnoucí dynastie v Polsku ===
* [[Popielové]] – pololegendární rod, vládnoucí v předkřesťanském Polsku
Řádek 8 ⟶ 12:
* [[File:Wappen Pommern.svg|30px]] [[Dynastie Greifen|Gryfité]] – vládnoucí rod v [[Pomořanské vévodství|Pomořanech]], 1181 vévodové "ve Slávii", 1348 [[Říšský kníže|říšská knížata]] a vévodové, † roku 1637
=== Polská duchovní knížata ===
{| class="wikitable"
!Erb
Řádek 64 ⟶ 68:
== Knížecí rody v Litevském velkoknížectví ==
Litevská šlechta před uzavřením [[Lublinská unie|Lublinské unie]] neznala polskou zásadu šlechtické rovnosti a pozvolna přijímala západní šlechtickou hierarchii titulů. Knížecí titul na Litvě náležel všem příslušníkům starých dynastií, bez ohledu na velikost majetku, a tedy bez ohledu příslušnost k nejbohatší vrstvě magnátů. Za knížecí dynastie byly na Litvě považovány ty rody, které vládly (či v minulosti vládly) vlastnímu knížectví, podřízenému ovšem centrální autoritě velkoknížete (relativně volné). Velkoknížata ponechávala vládu nad některým knížectvím jiným rodům litevského knížecího původu, které byly až do r. 1386 pohanské. Rovněž východní pravoslavná knížata z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]], začleněná do Litvy, byla mnohdy ponechána při vládě. Velkokníže ale někdy zbavil podrobený rod jeho původního knížectví a udělil mu zemi jinou, aby tak zabránil vytváření a posilování center odporu vůči ústřední vládě. Mnohá stará knížectví obdrželi velkoknížecí příbuzní, a to mnohdy dědičně, takže vznikaly rodové vedlejší větve [[Gediminovci|Gediminovců.]] Přijímání západních šlechtických titulů mělo za následek, že magnátskému rodu [[Radziwiłłové|Radziwiłłů]] byl ve Velkoknížectví ještě před vznikem polsko-litevské unie dvakrát uznán titul knížat Svaté říše římské.
*
**[[File:COA family pl Jagiellon.svg|30px]] [[Jagellonci]] - královská dynastie vládnoucí v Polsku, na Litvě, v Čechách i Uhrách, † r. 1572
**
**
** Koporští - † kol. r. 1400
**
** Pińští - † v 15. stol.
**
** Buremští - † r. 1610
**
** Kroszyńští - poslední zmínka o rodu r. 1683
**
**
** Bielští - litevská větev † r. 1542, ruská větev † r. 1612
** Mścislawští - † mezi lety 1486 a 1489
Řádek 83 ⟶ 88:
** Stepańští - † krátce před r. 1452
** Bujnicčtí - † r. 1506
**
** Zwiaholští - † mezi lety 1386 a 1388
*
** Sokolští - † v 17. stol.
**
**
** Sołomerečtí - † r. 1641
**
** Hołowczyńští - † r. 1658
**
*
**[[File:Herb Korybut.jpg|30px]] Woroniecčtí - žijící rod
**
*
**[[File:POL COA Giedroyć.svg|30px]] Holszańští - litevský knížecí rod, pocházela z něj polská královna [[Sofie Litevská|Žofie]], rod † v 17. stol.
**
**
** Jamontowiczové - litevský knížecí rod, † r. 1540
** Odynczewiczové - litevský knížecí rod, snad německého původu, † kol. r. 1600
**
**
| příjmení = Górzyński
| jméno = Sławomir
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Rodzina Radziwłłów i ich tytuły in MISCELLANEA
HISTORICO-ARCHIVISTICA, Tom. VII
| vydání = 1
| vydavatel = Wydawnictwo DiG
| místo = Warszawa
| rok vydání = 1997
| počet stran = 7 (19-26)
| strany = 21
| isbn =
| url = http://pther.net/PDF/Miscellanea/MIscellanea%20tom%2007.pdf
| jazyk = polsky
}}</ref> tato větev rodu † r. 1542<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Rodokmen Radziwillů
| url = http://genealogy.euweb.cz/poland/radziwill1.html#MC
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-08-20
}}</ref><br />
== Polsko-litevská unie ==
=== Knížecí rody uznané polsko-litevským sejmem ===
{| class="wikitable"
!Knížecí erb
Řádek 115 ⟶ 147:
!Poznámky
|- align="center" style="background:#e3e3e3"
| colspan="7" |
|-
|[[File:POL COA Pogoń Litewska Książęca.svg|50px]]
Řádek 136 ⟶ 168:
|[[File:POL COA Ostrogski.svg|50px]]
|'''1569''' (4. července)
|'''Ostrožští'''
|[[Rurikovci]]
|[[Ostroh (Ukrajina)|Ostrožské]] knížectví a ordynace (část)
Řádek 153 ⟶ 185:
|[[File:POL COA Ostrogski.svg|50px]]
|'''1569''' (4. července)
|'''Zasławští'''
|Rurikovci
|Ostrožské knížectví a ordinace (část)
Řádek 161 ⟶ 193:
|[[File:POL COA Korybut.svg|50px]]
|'''1569''' (4. července)
|'''
|Nieświcové
|[[Zbaraž|Zbarażské]] knížectví (část)
Řádek 236 ⟶ 268:
|'''1569''' (4. července)
|'''[[Radziwiłłové]]'''
|
|Knížectví [[Biržai|Biržaiské]], Dubinské, [[Goniądz|Goniądzské]], [[Nesviž|Ňasvižské]], [[Medeliai|Medelské]] a Olycké
|Ž
|<br />
* Jediný nedynastický knížecí rod, uznaný [[Sejm|sejmem]] již při podpisu [[Lublinská unie|Lublinské dohody]]. Knížecí titul přiznán na základě udělení titulu říšského knížete císařem [[Karel V.|Karlem V.]] dne 10. prosince 1547. Titul uznán na Litvě 24. ledna 1549.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Górzyński
| jméno = Sławomir
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Rodzina Radziwłłów i ich tytuły in MISCELLANEA
HISTORICO-ARCHIVISTICA, Tom. VII
| vydání = 1
| vydavatel = Wydawnictwo DiG
| místo = Warszawa
| rok vydání = 1997
| počet stran = 7 (19-26)
| strany = 22
| isbn =
| jazyk = polsky
| url = http://pther.net/PDF/Miscellanea/MIscellanea%20tom%2007.pdf
}}</ref>
* Říšský knížecí titul byl udělen Mikuláši řečenému "Černý", pánu na [[Olyka|Olyce]] a [[Ňasviž|Niesvieżi]], litevskému velkému maršálkovi a [[Nejvyšší kancléř|velkému kancléři]] a dále bratranci předešlého: Mikuláši řečenému "Sirotek", pánu na [[Biržai|Biržách]] a [[Dubinkai|Dubinkách]], litevskému [[Hejtman (vojenství)|velkému hetmanovi]], [[Vojvodství|vojvodovi]] [[Trakai|trockému]] a [[Vilnius|wilenskému]]. Titul platil i pro veškeré potomky obou zmíněných a v polsko-litevské unii byl potvrzen ve stejném rozsahu.
|- align="center" style="background:#e3e3e3"
| colspan="7" |
|-
|[[File:Herb Lubomirski.PNG|50px]]
|'''1682'''
|'''Lubomirští'''
|
|
|Ž
Řádek 254 ⟶ 305:
|'''1764''' (24. prosince)
|'''[[Poniatowští]]'''
|
|
|1833<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 271 ⟶ 322:
|'''1768'''
|'''[[Sapiehové]]'''
|
|
|Ž
Řádek 277 ⟶ 328:
|-
|[[File:Herb Ponińskich.PNG|50px]]
|'''
|'''[[Ponińští]]'''
|
|
|1920
Řádek 295 ⟶ 346:
|'''1775'''
|'''Jablonowští'''
|
|Ostrožské knížectví
|1921<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 312 ⟶ 363:
|'''1775'''
|'''Massalští'''
|Rurikovci
|
|1794
Řádek 320 ⟶ 371:
|'''1780'''
|'''[[Ligne (šlechtický rod)|Ligne]]'''
|
|
|Ž
|Polské uznání říšského knížecího titulu z 20. března 1601
|-
|}
=== Potomci polských volených králů ===
Polská [[I Rzeczpospolita|Rzeczpospolita]] uznávala tradičně knížecí stav a důstojnost u potomků volených králů v období [[Republika obou národů|Republiky Obou národů]].
{| class="wikitable"
!Knížecí erb
!Datum nástupu krále
!Jméno rodu
!Volený král
!Knížectví či [[Svěřenství|ordinace]]
!Datum vymření rodu
|-
|[[File:POL COA Janina.svg|50px]]
|'''1674''' (21. května)
|[[Rod Sobieski (Sobieští) s erbem Janina|Sobieští]]
|[[Jan III. Sobieski|Jan III.]]
|[[Olavské knížectví]] (v habsburském [[Slezsko|Slezsku]])
|1737
|-
|-
|[[File:POL COA Wieniawa.svg|50px]]
|'''1705''' (4. října)
|[[Leszczyński|Leszczyńští]]
|[[Stanislav I. Leszczyński|Stanislav I.]]
|
|1766
|-
|}
== Knížecí rody v Polském ("kongresovém") království ==
Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] byli ruští carové zároveň polskými králi a měli možnost udílet šlechtické tituly jak z pravomoci ruského cara, tak polského krále. V dobách "[[Kongresové Polsko|kongresového království]]", kdy se Polsko v Ruském impériu těšilo značné míře autonomie, se knížecí titul od polského krále považoval za platný jen tehdy, když byl potvrzen obnoveným polským (již ne polsko-litevským) sejmem. Ne vždy k tomu ale došlo. Tituly Kongresového Polska byly stejně jako ruské tituly dědičné všem potomkům (s pochopitelnou výjimkou titulů, udělených ženám, které byly pouze osobní).
{| class="wikitable"
!Knížecí erb
!Datum povýšení
!Jméno rodu
!První kníže
!Potvrzení polským sejmem
!Datum vymření rodu
!Poznámky
|-
|[[File:POL COA Świnka.svg|50px]]
|'''1818''' (27. dubna)
|Zajączekové
|Józef Zajączek
|ne
|1826
|Titul vymřel již s prvním knížetem
|-
|[[File:POL COA Grzymała.svg|50px]]
|'''1820''' (20. července)
|Grudzińští (kněžna [[Łowicz|łowiczská]])
|Joanna Grudzińska
|ne
|1831
|
* [[Morganatické manželství|morganatická manželka]] velkoknížete [[Konstantin Pavlovič Ruský|Konstantina]]
* Byl použit titul bývalého církevního Łowiczského knížectví, ovšem bez vladařských práv. Bývalý majetek polských primasů v knížectví přešel carskou donací na velkoknížete Konstantina, manžela kněžny (dne 4. července 1820)
|-
|[[File:Svyatopolk-Myrsky COA.jpg|50px]]
|'''1821'''
|Światopołk-Mirští
|Tomasz Bogumił Jan Światopołk-Mirski
|ano
|Ž
|Rod pocházející z [[Mjory|Mjor]], titul udělen kvůli mylnému domnění, že rodina pochází z dynastie Rurikovců, resp. od knížat z [[Turov (Bělorusko)|Turova]]
|-
|}
== Polské a litevské rody s cizím knížecím titulem ==
Tyto knížecí rody byly polského původu či dokonce trvale usazené v Polsku, případně na Litvě, nikdy jim ale nebyl jejich knížecí stav přiznán polskými nebo litevskými autoritami. Jejich knížecí titul se vázal na povýšení od cizích panovníků.
=== Rody usazené v Polsku ===
* [[File:POL COA Ossoliński.svg|30px]] Ossolińští ([[Jerzy Ossoliński]]) - r. 1633 [[Kníže#Papežská knížata|papežským knížetem]], r. 1634 [[Říšský kníže|říšským knížetem]] (obojí [[Latinská rčení A|ad personam]]), † 1650
Řádek 341 ⟶ 462:
| datum přístupu = 2019-08-15
}}</ref>
* [[File:Herb Piłsudski.PNG|30px]] Piłsudští ([[Józef Piłsudski]]) - náčelník generálního štábu a bývalá hlava státu byl r. 1928 povýšen na knížete od afghánského krále [[Amanulláh|Amanulláha]]
=== Rody polského původu, usazené v cizině ===
* [[File:POL COA Radolin-Radoliński.svg|30px]] Radolińští (Hugo Eduard Radoliński) - [[Seznam knížecích nobilitací v německých státech#Pruské království#Knížata|pruskými knížaty]] ([[Primogenitura|primogeniturně]]) od r. 1888, žijící rod
* [[File:POL COA Poniatowski 1850.svg|30px]] Poniatowští di Monte Rotondo (Carlo a Giuseppe Lucciovi) - nelegitimní synové
== Odkazy ==
| |||