Bethlen pocházel z vynikající uherské rodiny, která odvozovala svůj původ od sestry [[Štěpán I. Svatý|sv. Štěpána]]. Byl velmi bystrý a vypočítavý, a kráčel stále za jedním vytčeným cílem, za dosažením celého a, od osmanské vlády (někdy známá jako Porta) a císařské vlády císařské, nezávislého uherského panství. Z této snahy se vysvětluje jeho nestálá politika a tak časté rušení daného slova a uzavřených smluv.
Na dějiště vystoupil roku [[1600]] za takzvané Dlouhé turecké války (1594-1606) jako odpůrce valašského vévody Michala a nenáviděného vůdce císařského J.vojevůdce italského původu Jiřího Basty. Roku 1604 podporoval horlivě [[Štěpán Bočkaj|Štěpána Bočkaje]] u sultána a roku [[1606]] přispěl velmi platně ke zvolení Gabriela BathoryhoBáthoryho za knížete. Soužití se zhýralým a krutým Báthorym nebylo snadné. Roku 1610 se sedmihradští šlechtici pokusili knížete Báthoryho zavražitzavraždit, spiknutí však bylo odhaleno a následovala krutá msta. Mezi šlechtici, podezřelými z účasti na spiknutí, se objevil i Bethlen. Strach z Báthoryho pomsty ho přinutil k útěku do [[Temešvár]]u. Chytrým vyjednáváním, líčenou oddaností a slibem, že vydá Turkům města Lipu a Jenő, pohnul sultána k tomu, že ho [[1. květen|1. května]] [[1613]] prohlásil knížetem sedmihradským a vypravil 80 000 mužů pod velením IskenderaIskandera bašipaši k zapuzení BathoryhoBáthoryho. Když byl BathoryBáthory na útěku zavražděn vlastními žoldnéři, byl Bethlen od stavů sedmihradských přijat za kníže a obdržel [[25. říjen|25. října]] [[1613]] z rukou IskenderovýchIskanderových znaky knížecí důstojnosti knížecí.
