Smazaný obsah Přidaný obsah
gen. + dopl.
m rok, mezery, spojovníky, čárka
Řádek 10:
| citát =
}}
[[Soubor: Zápis narození Josef Knap.jpg |thumb|260px1078x1078bod| matriční zápis o narození a křtu Josefa Knapa (matrika N index N 1872-19121872–1912 Podůlší (SOA Zámrsk))]]
 
'''Josef Knap''' ([[28. červenec|28. července]] [[1900]] [[Podůlší]] u [[Jičín]]a<ref name="matrika"/> – [[13. prosinec|13. prosince]] [[1973]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] [[próza|prozaik]], [[básník]] a literární kritik, spolu s [[František Křelina|Františkem Křelinou]] čelný představitel [[ruralismus|ruralistické]] literatury.
 
== Život ==
Narodil se v Podůlší u Jičína v rodině chalupníka Antonína Knapa a jeho manželky Anny, rozené Konůpkové.<ref name="matrika">Matrika narozených Železnice - okr. Jičín, 1872-19121872–1912, s. 44 (snímek 47)[http://195.113.185.42:8083/187-06209.zip]</ref> Gymnázium ukončil v roce 1919 a v roce 1924 vystudoval moderní literaturu na filosofické fakultě [[Univerzita Karlova|University Karlovy]]. V meziválečném období procestoval pak řadu evropských zemí, mezi nimi [[Německo]], [[Švédsko]], [[Norsko]], [[Itálie|Itálii]] a [[Francie|Francii]]. Více než 25 let (1925–511925–1951) pracoval v divadelním oddělení [[Národní muzeum|Národního muzea]], které později vedl. Za [[nacismus|nacistické]] okupace prošel totálním nasazením.
 
Kvůli náboženskému tónu jeho literárních prací se stal v 50.letech obětí politických procesů s katolickými intelektuály: v roce 1952 byl odsouzen k jedenácti letům vězení. V době jeho věznění v pankrácké věznici jemu, J. Zahradníčkovi a F. Křelinovi pomohl dozorce Václav Sisel. Zachránil mnohé básně a texty těchto vězněných autorů. Ukryl je na své chatě a to až do r. 1968. J. Knap byl nakonec propuštěn již v roce 1955 kvůli onemocnění rakovinou. Když se poměry na konci 60. let přechodně uvolnily, byl v roce 1967 soudně rehabilitován. Po propuštění pracoval jako stavební dělník, až později získal zaměstnání v [[Památník národního písemnictví|Památníku národního písemnictví]].
 
V 60. letech se zabýval dějinami divadelních společností – na základě této své práce vydal knihu ''Umělcové na pouti'' v roce 1961.
Řádek 31:
=== Sbírky povídek ===
* ''Píseň na samotě'' ([[1924]]) – povídková kniha
* ''Zaváté šlépěje'' ([[1929]] [[1940]]) – povídková kniha
* ''Žloutnou stráně'' (1929)
* ''Polní kytice'', ([[1935]]) – povídková kniha
Řádek 39:
=== Romány ===
* ''Ztracené jaro'' ([[1922]])
* ''Réva na zdi'' ([[1926]]) – román s tématem selství; sedlák Kašpar je na syna Josefa tvrdý, jedná s ním hůř než s čeledínem; Josef se zamiluje a ožení, otec jej nechá bydlet na statku, ale odveze si všechen majetek a syn tak musí začít od píky
* ''Muži a hory'' ([[1928]]) – román z prostředí slovenského Liptova, o životě domorodých pastevců
* ''Vysoké jarní nebe'' ([[1932]]) – román s tématem krize mladého manželství
Řádek 71:
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Hanuš | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Hanuš (historik) | titul = Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury | místo = Brno | rok = 2005 | počet stran = 308 | isbn = 80-7325-029-2}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie | příjmení = Med | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | titul = Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939) | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 340 | isbn = 978-80-200-1823-6}}
| příjmení = Med
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora =
| titul = Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939)
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2010
| počet stran = 340
| isbn = 978-80-200-1823-6
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydání =
| rok vydání =
| strany =
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Putna | jméno = Martin C | odkaz na autora = Martin C. Putna | titul = Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945 | vydavatel = Torst | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 1390 | isbn = 978-80-721-5391-6}}