Klášter Marienthal: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Image:Kloster_St._Marienthal.jpg|thumb|Letecký pohled]]'''Klášter Marienthal''' leží v [[Horní Lužice|Horní Lužici]] mezi [[Žitava|Žitavou]] a [[Zhořelec|Zhořelcem]]. Jedná se o nejstarší nepřetržitě existující [[konvent (církev)|konvent]] [[cisterciácký řád|cisterciaček]] na německé půdě.
 
 
Řádek 12:
[[Karel IV.]] vydal pro Marienthal mnoho listin. Mimo jiné pravidelně obnovoval slib ochrany kláštera, který byl pravděpodobně vykořisťován zemským [[fojt]]em v [[Budyšín]]ě panem [[Půta z Turgova|Půtou z Turgova]] zneužíváním práva pohostinství. V r. [[1357]] císař vydal zlatou bulu, znovu upravil klášterní privilegia, prohlásil se [[defensor]]em a klášternímu městečku [[Ostritz]] udělil právo svobodně vařit a prodávat pivo, chleba a sůl. V prosinci [[1368]] [[žoldnéři]] [[Šestiměstí]] pobořili [[radnice|radnici]] i městské hradby.
 
Až do r. [[1427]] klášter zřejmě prosperoval, nakupoval další majetky. Pak přišly husitské bouře a po zpustošení objektu kláštera [[husité|husity]] se jeptišky uchýlily do Zhořelce... V květnu [[1427]] vojska [[táborové|táborů]] a [[sirotkové|sirotků]] vyplenila celé blízké okolí včetně kláštera a jeho zboží. Ve [[Zhořelec|Zhořelci]] zůstaly cisterciačky zřejmě ve svém městském domě celých třicet let.
 
 
 
[[Image:Kloster_St._Marienthal.jpg|thumb|Letecký pohled]]
== Literatura ==
*Schönfelder, J.B.: ''Urkundliche Geschichte des Königlichen Jungfrauenstifts und Klosters St. Marienthal in der Königlich-Sächsischen Oberlausitz''. Zittau 1834.