Biskupský dvůr (Praha): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Malá Strana; přidána Kategorie:Stavby na Malé Straně (Praha 1) za použití HotCat
mírné rozšíření
značka: možné problémové formulace
Řádek 1:
{{infobox - budova}}
'''Biskupský dvůr''', později '''arcibiskupský dvůr''', byl opevněný románský hrádek, který ležel na území dnešní [[Malá Strana|Malé Strany]] v [[Praha|Praze]] v místech mezi dnešními ulicemi [[Mostecká (Praha)|Mostecká]], U lužického semináře, Letenská a Josefská, včetně oblasti dnešního [[Dražického náměstí]]. Pražský biskup [[Jindřich Břetislav]] ve 12. století opustil dosavadní biskupské sídlo na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] a založil si vlastní dvorec, aby byl méně závislý na panovníkovi, ve 13. století byla dřevěná stavba nahrazena kamennou. V roce 1410 zde byly páleny knihy [[Jan Viklef|Johna Wycliffa]], v roce 1414 sem [[Jan Hus]] přibil na vrata své prohlášení o víře a o své ochotě hájit svoje stanovisko u koncilu v Kostnici. Roku [[1420]] dvůr srovnali se zemí [[husité]] a už nikdy nebyl obnoven; arcibiskupský stolec v Praze zůstal neobsazen až do roku 1561. Ze dvora se dodnes zachovala v zadní části parcely domu Mostecká 47/16 hranolová věž, která sloužila jako průchod mezi reprezentační a hospodářskou částí dvora.
'''Biskupský dvůr''' byl opevněný hrádek na pražské [[Malá Strana|Malé Straně]]. Stával v okolí dnešních ulic [[Mostecká (Praha)|Mostecké]] a Letenské, přibližně v místě [[Dražického náměstí]].
 
==Historie ==
Pražský biskup [[Jindřich Břetislav]] se v biskupském úřadě snažil církev vymanit z podřízenosti světské moci. Snažil se omezit výběr daní od duchovních, kolem roku 1186 uvalil interdikt na území ovládané jeho bratrem [[Děpolt II.|Děpoltem II.]], který nechal své úředníky libovolně zasahovat do správy biskupských statků, a v letech 1186–1187 si v Hasslochu stěžoval u císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]] na obdobné jednání ze strany knížete [[Bedřich (kníže)|Bedřicha]]. Kníže Bedřich si císaře a německé duchovenstvo popudil tím, že se k projednávání stížnosti nedostavil, a císař 5. března 1187 biskupu Jindřichovi předal zlatou bulu, v níž byl jmenován [[Říšský kníže|říšským knížetem]] podřízeným přímo císaři, nezávislým na českém panovníkovi, čímž byly biskupské statky až do Jindřichovy smrti vyňaty z působnosti panovníka.
Dvůr vznikl na základě snah [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražského biskupa]] vymanit se z přímého vlivu [[Český král|vladařské moci]]. Písemně je dvůr poprvé zmiňován kolem roku [[1249]], jeho výstavba však nejspíš navazovala na stavbu daleko staršího [[Juditin most|Juditina mostu]], proto je možné, že k založení dvora došlo někdy ve druhé polovině [[12. století]]. V tom případě by byl zhruba stejně starý jako johanitská komenda naproti (dnes [[kostel Panny Marie pod řetězem]]) vystavěná v letech [[1165]]–[[1182]]. Přestavěn a rozšířen byl dvůr především za biskupa [[Jan z Dražic|Jana IV. z Dražic]] (1301–1343), další stavební úpravy pokračovaly za [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]] a [[Jan z Jenštejna|Jana z Jenštejna]].
 
V souvislosti s budováním biskupské nezávislosti Jindřich Břetislav opustil biskupské sídlo na Pražském hradě (pozdější [[Staré proboštství]]) a vybudoval si zhruba ve 2. polovině 12. století (uvádí se rok 1158<ref name="hrady">[http://www.hrady.cz/index.php?OID=1866 hrad Biskupský dvůr], Hrady.cz, 2003, 2004</ref>) dvorec na pozemcích u řeky na dnešní [[Malá Strana|Malé Straně]]<ref name="Magica" /> (město zde založil až [[Přemysl Otakar II.]] roku [[1257]]). Výstavba pravděpodobně navazovala na stavbu [[Juditin most|Juditina mostu]] (1158–1172), ve stejném období ([[1165]]–[[1182]]) vznikla nedaleko i [[Johanitská komenda (Malá Strana)|johanitská komenda]] naproti (dnes [[kostel Panny Marie pod řetězem]]); funkce obou opevněných areálů je vztahována též k Juditině mostu, který měly strážit.
Během bitvy o&nbsp;[[Malá Strana|Malou Stranu]] v&nbsp;roce [[1420]] byl Biskupský dvůr vypálen a z&nbsp;velké části pobořen a již nikdy nebyl obnoven. Dochovala se pouze jedna z&nbsp;[[Gotika|gotických]] [[věž]]í, která se nachází ve dvoře [[Dům U&nbsp;Tří zlatých zvonků|domu U&nbsp;Tří zlatých zvonků]] ([[Mostecká (Praha)|Mostecká 16]]). Věž je nově opravena a dno věže sníženo téměř až k&nbsp;historické [[středověk]]é úrovni. Vzácností ve věži jsou zachovalé [[erb]]y, zdobené portály průjezdu i [[fragment]]y středověkých kreseb.
 
První biskupský dvůr byl postavený ze dřeva a poměrně skromný.<ref name="Magica" /> Po požáru v roce 1248 byl postaven znovu a z kamene.<ref name="Magica" /> Písemně je dvůr poprvé zmiňován kolem roku [[1249]]. Palác byl vyzdoben nástěnnými malbami a přepychově vybaven.<ref name="Magica" /> Jeho součástí byla kaple, knihovna a velké sklady potravin.<ref name="Magica" />
 
Přestavěn a rozšířen byl dvůr především za biskupa [[Jan z Dražic|Jana IV. z&nbsp;Dražic]] (1301–1343), další stavební úpravy pokračovaly za [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z&nbsp;Pardubic]] a [[Jan z Jenštejna|Jana z&nbsp;Jenštejna]].<ref name="hrady" />
 
V roce 1410 zde byly páleny knihy [[Jan Viklef|Johna Wycliffa]], v roce 1414 sem [[Jan Hus]] přibil na vrata své prohlášení o víře a o své ochotě hájit svoje stanovisko u koncilu v Kostnici.<ref name="Magica">[http://praga-magica.blog.cz/1103/biskupsky-dvur Biskupský dvůr], Praga magica, 24. 3. 2011</ref>
 
Během bitvy o [[Malá Strana|Malou Stranu]] v roce [[1420]] byl biskupský dvůr vypálen a z velké části pobořen a již nikdy nebyl obnoven; arcibiskupský stolec v Praze zůstal neobsazen až do roku 1561, kdy Habsburkové nechali postavit nový [[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupský palác]] u Pražského hradu.
 
== Věž ==
BěhemDochovala bitvyse opouze jedna z&nbsp;[[Malá StranaGotika|Malou Stranugotických]] v&nbsp;rocevěží, [[1420]]20 bylmetrů Biskupskývysoká dvůrhranolová vypálenvěž, akterá z&nbsp;velkésloužila částijako pobořenprůchod amezi jižreprezentační nikdya nebylhospodářskou obnovenčástí dvora. DochovalaNachází se pouzev jednazadní z&nbsp;[[Gotika|gotických]]části [[věž]]í, která se nachází ve dvořeparcely [[Dům U&nbsp; Tří zlatých zvonků|domu U&nbsp; Tří zlatých zvonků]] ([[Mostecká (Praha47/16)|Mostecká, 16]])uvnitř bloku, skryta pohledům z okolních ulic. Věž je nově opravena a dno věže sníženo téměř až k&nbsp;historické [[středověk]]é úrovni. Vzácností ve věži jsou zachovalé [[erb]]y, zdobené portály průjezdu i [[fragment]]y středověkých kreseb.
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==
* [http://praga-magica.blog.cz/1103/biskupsky-dvur Biskupský dvůr], Praga magica, 24. 3. 2011
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1866 Odkazhrad naBiskupský dvůr], Hrady.cz], 2003, 2004
 
{{Pahýl}}
{{Portály|Praha|Křesťanství|Architektura a stavebnictví}}
 
[[Kategorie:Arcidiecéze pražská]]
[[Kategorie:Stavby na Malé Straně (Praha 1)]]
[[Kategorie:Zaniklé hrady v Praze]]
[[Kategorie:Zaniklé stavby v Praze]]
[[Kategorie:Hrady v Pražské plošině]]
[[Kategorie:Paláce na Malé Straně]]