Ivan Weiss: Porovnání verzí

V letech [[1944]]–[[1946]] studoval Weiss na [[Pražská konzervatoř|Státní konzervatoři]] v Praze a pokračoval ve studiu režie na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|DAMU]] ([[1946]]–[[1948]]). K jeho profesorům patřili [[Emil František Burian|E. F. Burian]] a [[Jiří Frejka]]. V době studií na DAMU režíroval v divadle [[Divadlo DISK|DISK]], kde vystřídal od roku 1946 [[Jaromír Pleskot|Jaromíra Pleskota]], který odešel za Jiřím Frejkou do [[Divadlo na Vinohradech|Divadla na Vinohradech]].<ref>[[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;97, ISBN 978-80-200-1502-0</ref> Po slavnostním otevření [[Akademie múzických umění v Praze|Akademie múzických umění]] v lednu [[1947]], kdy se DISK stal její studiovou scénou, převzal pozici vedoucího režiséra [[Luboš Pistorius]] a Weiss ustoupil do pozadí.<ref>[[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;136, ISBN 978-80-200-1502-0</ref>

V sezóně [[1948]]/[[1949]] režíroval Weiss také v Burianově D49.<ref>[[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;172, ISBN 978-80-200-1502-0</ref> Po skončení studia a poté, co se po emigraci Jana Snížka uvolnil sál v pasáži Alhambra na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] v Praze, začal zde Weiss spolu s Pistoriem působit od března [[1948]] pod hlavičkou EXDISK.<ref>[[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;179, ISBN 978-80-200-1502-0</ref> Později odešel s celým souborem do Ostravy za režisérem Zdeňkem Hofbauerem a následně do [[Plzeň|Plzně]]. Působil rovněž ve funkci šéfa činohry ve [[Varnsdorf]]u a v divadle v [[Hořovice|Hořovicích]].<ref name="housle">Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;322, ISBN 80-85625-19-9 </ref>

V letech [[1951]]–[[1953]] byl režisérem [[Divadlo na Vinohradech|Divadla československé armády]].<ref> Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, [[Alena Kožíková|A.&nbsp;Kožíková]], V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;194, ISBN 978-80-239-9604-3</ref> V roce [[1964]] jej angažoval [[Ota Ornest]] do [[Městská divadla pražská|Městských divadel pražských]], kde pak Weiss až do své smrti v roce [[1976]] pracoval jako [[režisér]].

{{Citát| Poslední inscenací Ivana Weisse měla být [[Miroslav Horníček|Horníčkova]] Slečna Matylda, kterou jsme začali zkoušet už před prázdninami. Ivan měl velké osobní problémy a já cítila, jak je nešťastný, tak jsem ho pozvala k nám na Slovensko, abychom si o všem popovídali. Pak přišlo září, začali jsme zkoušet a Ivan byl znovu úplně na dně. Pozvala jsem ho na chatu do Chřibské, ale tam už nepřijel, protože si vzal život. |[[Květa Fialová]] <ref> [[Marie Valtrová]]: ''ORNESTINUM, Slavná éra [[Městská divadla pražská|Městských divadel pražských]]'', Brána, Praha, [[2001]], str.&nbsp;136, ISBN 80-7243-121-8 </ref>}}

* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;97, 136–7, 172, 179, 223, 261–2, 292, 353, ISBN 978-80-200-1502-0

* Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, [[Alena Kožíková|A.&nbsp;Kožíková]], V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;180–181, 194, ISBN 978-80-239-9604-3

* [[Marie Valtrová]] – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;283, 291, 322–3, 327–8, 332, ISBN 80-85625-19-9