Racionalismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m lf, typografie
Řádek 10:
V průběhu 19. století se racionalismus stává heslem kritiků náboženství jakožto pověry, tedy těch, kdo věří v trvalý pokrok a nekonečné možnosti vědy a člověka. V ideologických a politických kontroverzích 20. století se řada německých myslitelů meziválečné doby vymezovala proti „neživotnému racionalismu“, který připisovali Francouzům, kdežto příznivci národního socialismu se často hlásili k jeho opaku – [[iracionalismus|iracionalismu]].<ref name="A"/>
 
Důležitou etapu v dějinách racionalismu představuje [[kritický racionalismus]] [[Karl Raimund Popper|K. R. Poppera]], podstatně skromnější ve svých ambicích. [[Pozitivismus|Pozitivistický]] požadavek, že pouze rozhodnutelná a ověřitelná tvrzení mají smysl, je podle Poppera jednak neuskutečnitelný, ale také vnitřně sporný: sám se totiž nedá ověřit a opírá se pouze o jisté přesvědčení.<ref>Ritter - Gründer, ''Wörterbuch philosophischer Grundbegriffe''. Sv. 8, sl. 49.</ref>
 
== Teorie poznání ==
Racionalisté - v protikladu k [[Empirismus|empirismu]] - jsou přesvědčeni, že poznání je možné jen díky [[a priori|apriorním]] předpokladům, které nelze odvodit ze [[Smysl (biologie)|smyslové]] [[zkušenost]]i. [[Platón]] rozlišil pouhé mínění (''doxa'') od pravého a jistého poznání (''[[epistémé]]''), které je možné jen jako poznání [[idea|idejí]]. Tyto ideje jsou však určitým způsobem odvozeny ze struktury lidského [[myšlení]], anebo existují nezávisle na něm. Pokud existují nezávisle na myšlení, může je lidský rozum pochopit v okamžiku, kdy dosáhne určité úrovně vyspělosti.
 
Výrazem racionalismu je také [[René Descartes|Descartesův]] [[výrok]] ''„Myslím, tedy jsem.“'' [[Skepse|Skeptik]] je tímto výrokem vybídnut k zamyšlení, zda už pouhý fakt jeho pochybování není evidentním potvrzením, že sám pochybující existuje.
Řádek 26:
 
=== Související články ===
* [[Gnozeologie|Epistemologie]]
* [[Empirismus]]
* [[Gnozeologie]]