William Herschel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
úvod; napřímení odkazů |
||
Řádek 16:
Sir '''Frederick William Herschel''' ([[15. listopad]]u [[1738]] [[Hannover]], [[Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství]], [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]] – [[25. srpen|25. srpna]] [[1822]] [[Slough]], [[Buckinghamshire]], [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojené království]]) byl [[astronom]] a konstruktér zrcadlových [[dalekohled]]ů, který objevil [[infračervené záření]]. Byl rovněž hudebním skladatelem, i když jeho skladby upadly v zapomnění.
Byl bratrem astronomky [[Caroline Herschel
== Životopis ==
Řádek 129:
| datum archivace = 2009-09-26
| nedostupné = ano
}}</ref> Jeho první zaznamenané astronomické pozorování pochází z února 1766, kdy ještě žil v [[Halifax (Yorkshire)|Halifaxu]].<ref name="Herschel dynastyI"/> Protože neměl prostředky na dobrý dalekohled, zakoupil výhodně od starého optika nástroje a nehotová zrcadla a začal se stavbě dalekohledů věnovat sám.<ref name="jáchim"/><ref name="sciepapersI"/> Prostudoval učebnici [[Robert Smith|Roberta Smitha]], profesora na [[
V roce 1772 si k sobě pozval svoji sestru [[Caroline Herschel|Caroline]] (1750 - 1848)<ref name="Herschel dynastyII"/>, aby mu pomáhala při výuce hudby a astronomickém pozorování. V Anglii mohla získat lepší život jako pěvkyně.<ref name="herschels-modern118">{{Citace elektronické monografie
Řádek 145:
}}, str. 118</ref>
Se stavbou velkých dalekohledů začal kolem roku 1773. Pomáhal mu jeho bratr Alexander (1746 - 1821)<ref name="Herschel dynastyII"/>, který byl dobrým mechanikem.<ref name="bath"/> Herschel vyráběl zrcadlové teleskopy s kovovými zrcadly ze slitiny [[měď|mědi]] a [[cín]]u v poměru 12 : 5.<ref name="Herschel dynastyI"/>, ale zkoušel i jiné poměry.<ref name="sciepapersI"/> Než se mu podařilo vybrousit první použitelné zrcadlo, vybrousil asi 200 nepovedených.<ref name="jáchim"/> Od roku 1774 již měl dalekohled, kterým mohl dobře pozorovat. Byl jím teleskop s [[ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdáleností]] 168 cm. Pozoroval jím [[Prstence Saturnu|Saturnovy prstence]] a hvězdy [[Souhvězdí
V roce [[1780]] zaslal [[Královská společnost|Královské společnosti]] svou první práci o [[proměnná hvězda|proměnné hvězdě]] [[Mira|Mira Ceti]]. Dne [[13. březen|13. března]] [[1781]] za pomoci vlastního dalekohledu objevil planetu [[Uran (planeta)|Uran]].
=== Život po objevu planety Uran ===
Řádek 196:
[[Soubor:Flooring crack'd by William Herschel.jpg|náhled|Místo v prostorách muzea v [[Bath]], kde se Herschelovi rozlil roztavený kov při výrobě velkého zrcadla.]]
Nositelem jeho jména je:
* [[Herschelova vesmírná observatoř]], největší [[Kosmický prostor|kosmický]] [[Dalekohled|teleskop]] pracující s [[infračervené záření|infračerveným zářením]].
* Teleskop William Herschel na observatoři na ostrově [[La Palma]], který je s průměrem zrcadla 4,2 m největší v Evropě.
* [[
* Velká [[impaktní kráter|impaktní pánev]] [[
* Rozsáhlý [[
* [[Planetka]] [[Herschel (planetka)|2000 Herschel]].
* [[Mý Cephei|μ Cephei]], známá také jako Herschelova granátová hvězda, červený veleobr v
* Herschel Grammar School ve [[Slough]].
* Rue Herschel, ulice v [[Paříž]]i.
Řádek 215:
== Dílo ==
=== Objev planety Uran ===
[[Soubor:Replica of the telesope Herschel used to see Uranus.jpg|náhled|Replika [[
Nejvýznamnějším Herschelovým objevem, který ho nejvíce proslavil, bylo nalezení nové planety. Tato planeta byla podle pozdějšího prohledání záznamů pozorována již dříve ([[John Flamsteed|Johnem Flamsteedem]], [[Tobias Mayer|Tobiasem Mayerem]], [[James Bradley|Jamesem Bradleyem]]), ale pozorovaný objekt byl považován za hvězdu. William Herschel měl oproti ostatním pozorovatelům výhodu pečlivého a podrobného prozkoumávání oblohy, kdy zaznamenával pozorované objekty. Herschel rozdělil oblohu na 3 000 částí po asi 2°, kde podrobně zaznamenával nalezené objekty. Při jeho práci mu pomáhala i jeho sestra Caroline. Dnes se tento postup nazývá [[metoda vybraných polí]]. Tímto postupem objevil [[13. březen|13. března]] [[1781]] v sousedství slabé hvězdy ζ Tauri<ref name="sciepapersI" /> objekt, který zprvu považoval za [[kometa|kometu]] a dokonce se mu zdálo, že během roku se průměr tohoto tělesa zvětšuje. O svém objevu informoval na zasedání Královské učené společnosti 26. dubna 1781 ve zprávě nazvané ''„Account of a Comet“''.
Na to, že by se mohlo jednat o planetu přišel francouzský matematik [[Bochart de Saron]]. Ten 8. května zveřejnil své výpočty, podle kterých se nalezený objekt pohybuje po eliptické dráze.<ref name="jáchim"/> Definitivně potvrdili objev nové planety [[Andrej Ivanovič Lexell]] a [[Pierre
William Herschel navrhl, aby nová planeta byla nazvána „''hvězda krále Jiřího''“ (''Georgium Sidus''), protože byla objevena během jeho vlády, ve Francii se ujal název „''Herschelova planeta''“. Později bylo místo těchto názvů oficiálně přijato jméno Uran podle nejstaršího z bohů starověkého Řecka, [[Úranos|Úrana]]. To dal planetě německý astronom [[Johann Elert Bode]], aby byl dodržen zvyk, pojmenovávat planety podle jmen bohů.
Řádek 347:
}}</ref>
Zapsal se také do dějin zkoumání proměnných hvězd, kdy kromě vydání pojednání o hvězdě [[Mira|Mira Ceti]] objevil v pořadí osmou proměnnou hvězdu [[Alfa Herculis|α Herculis]]. Proměnlivou jasnost těchto hvězd vysvětloval různou jasností jejich částí povrchu a rotací hvězd.
Na sklonku života se věnoval popisu makrokosmu kolem nás, například se pokusil popsat tvar [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]]. Pozici Slunce v Mléčné dráze však umístil nesprávně blízko jejího středu. Také objevil vlastní pohyb Slunce mezi hvězdami a zjistil, že Slunce se pohybuje směrem k [[souhvězdí Herkula]].<ref name="story"/>
Řádek 386:
Herschel v roce [[1775]] rovinné zrcadlo vynechal a parabolické zrcadlo trochu sklonil, takže odráželo paprsky stranou. Poblíž vstupního otvoru pak umístil okulár se spojnou čočkou.<ref name="fuka" /> Tato konstrukce dalekohledu se nazývá Herschel-Lomonosovova. Herschel tak odstranil jeden optický prvek, neodstranil však nevýhodu Newtonova dalekohledu, kdy se pozorovatel musel nacházet poblíž vstupního otvoru dalekohledu.<ref name="fuka" />
Z mnoha [[
* Teleskop o průměru zrcadla 15 cm a ohniskovou vzdáleností 210 cm, kterým objevil planetu Uran. Tento teleskop si později vzal sebou do jižní Afriky [[John Herschel]].<ref name="Herschel dynastyII"/>
* Od roku 1783 používal pro svoji práci na katalogizaci objektů severní hvězdné oblohy dalekohled s průměrem zrcadla 47,5 cm a ohniskovou vzdáleností 6,1 m. Používal jej také jeho syn v jižní Africe.<ref name="Herschel dynastyII"/>
Řádek 419:
* ''Account of the Discovery of a Sixth and Seventh Satellite of Saturn'' (1790) – informace o objevu Saturnových měsíců [[Mimas (měsíc)|Mimas]] a [[Enceladus (měsíc)|Enceladus]]<ref name="sciepapersI"/>
* ''On the Rotation of the Planet Saturn'' (1794) – článek, ve kterém je stanovena doba rotace [[Saturn (planeta)|Saturnu]] na 10 h 16 min<ref name="sciepapersI"/> (skutečná hodnota je 10 h 14 min)
* ''On the periodical Star α Herculis'' (1796) – informace o proměnné hvězdě [[alfa
* ''Experiments on the Refrangibility of the invisible Rays of the Sun'' (1800) – článek o objevu [[infračervené záření|infračerveného záření]] (Herschel ho nazýval ''calorific rays'')<ref name="sciepapersII"/>
| |||