Wikipedie

Osvětim: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava některých chybných slovních koncovek
m Editace uživatele 2A00:1028:83A2:435A:1586:7629:F558:9D03 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Kisilev
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 28:
[[Soubor:Oswiecim-rynek.jpg|náhled|Náměstí v Osvětimi]]
[[Soubor:Auschwitz-Birkenau.JPG|náhled|Pohled na oblast okolo Osvětimi, který se naskytl milionům lidí]]
{{Různé významy|tento=městu v [[Malopolské vojvodství|Malopolském vojvodství]]|druhý=[[nacismus|polskémnacistickém]] [[Koncentrační tábor|vyhlazovacím táboře]]|stránka=Auschwitz}}
'''Osvětim''' (rod ženský) (zřídka ''Osvěnčín'' nebo ''Osvěčím'', {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|'''Oświęcim'''}} {{Audio|Pl-Oświęcim.ogg|[ošvěnčim]}} (rod mužský), {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|'''Auschwitz''' [aušvic]}}, {{Vjazyce|sk}} {{Cizojazyčně|sk|''Osvienčim''}}, [[Romština|romsky]] ''AušwicaAušvica''-More nebo ''Osvěncim-gadžoOsvěnčim'') je polské čtyřicetitisícové okresní město v [[Malopolské vojvodství|Malopolském vojvodství]] ležící při ústí řeky [[Soła|Soły]] do [[Visla|Visly]]. První písemné zmínky pocházejí z roku [[1179]].
 
Ve městě a jeho okolí za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] [[Nacistické Německo|němečtí nacisti]] zbudovali [[Auschwitz|táborový komplex Auschwitz]] (česky Osvětim), kde zemřelo více než miliontřistatisíc převážně židovských vězňů. Město je dnes významným turistickým cílem, což se odráží na jeho ekonomice, která se zaměřuje převážně na poskytování ubytovacích a pohostinských kapacit. Ve městě se nachází železnice a v okolí několik výrobních závodů, které zde zbyly jako smutný pozůstatek po válce.
 
== Dějiny ==
Řádek 35 ⟶ 37:
„několik měst“ (pravděpodobně včetně Osvětim a okolí) svému bratranci a vazalovi [[Měšek I. Křivonohý|Měškovi]], knížeti [[Ratibořské knížectví|ratibořskému]]. V té době byla Osvětim [[hradiště]]m. Název hradiště a osady ve staropolštině znamenal „místo patřící Osvětimovi“, což je staroslovanské jméno pravděpodobného zakladatele. V době vzniku osady probíhal v [[Polské království|Polsku]] proces feudálního rozdrobení. V roce [[1272]] opolský kníže Vladislav I. nadal Osvětim městskými právy. Feudální rozdrobení Polska nabíralo tempo, takže v roce 1290 došlo k rozpadu opolského knížectví a město Osvětim se stalo součástí nově vzniklého [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]].
 
V roce [[1315]] došlo k dalšímu dělení a vzniklo [[Osvětimské knížectví]], v jehož rámci Osvětim byla sídlem místního knížecího rodu, jedné z větví [[Slezští Piastovci|Piastovců]]. V roce [[1327]] se kníže [[Jan I. Osvětimský|Jan I.]] stal vazalem českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a Osvětimsko lénem Českého království. V roce [[1454]] kníže Jan IV. složil vazalskou přísahu polskému králi [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíru IV.]] O 3 roky později Jan IV. prodal knížectví [[Koruna království polského|Polské koruně]]. Až do roku [[1564]] mělo Osvětimsko v rámci Polska autonomní status, poté jako slezský okres bylo součástí Malopolského běhemvojvodství. Během [[Potopa (invaze)|švédské invaze]] (1655–60) bylo město nájezdníky velmi zničeno. V roce [[1772]], během [[První dělení Polska|1. dělení Polska]], Osvětim zabrala [[Habsburská říše]] - Rakousko Uhersko.
 
Po [[První světová válka|první sv. válce]] se Osvětim stala opět součástí obnoveného Polska. V letech 1929–1931 byla okresním městem. Po německé invazi do Polska v [[1939]] roce bylo město okupanty připojeno bezprostředně k [[Třetí Říše|Říši]]. V témže roce němečtí nacisté vybudovali ve městě v prostorách vyklizených polských kasáren, nechvalně známý koncentrační tábor ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''KL [[Auschwitz]]''}} ''I''.). Poblíž města, v obci Březinka, byl vybudován v nehostiné bažinaté části, vyhlazovací a koncentrační tábor Auchwitz II - Birkenau, ve kterém za války zavraždili přes miliontřistatisíc lidí (hlavně Židů, ale také Poláků, Čechů, Rusů, velice málo Romů atd.). Při stavbě tábora Němci násilně vysídlili okolní polské obyvatelstvo ze 40km pásma kolem táborů (také z Osvětimské čtvrti Zasole, která se nacházela za řekou Sola). Po porážce Německa (Osvětim byla dne 27.1.1945 osvobozena sovětskými vojsky) se tu obnovila polská správa. Na území německého koncentračního tábora byly sovětskou policií [[NKVD]] zřízeny internační tábory pro německé zajatce. Polská komunistická tajná policie na území tábora zřídila také věznici pro podezřelé ze spolupráce s nacisty. V roce 1946 byly všechny tábory vyklizeny a bývalý německý koncentrační tábor se v roce 1947 stal muzeem.
 
Město Osvětim bylo opět v letech 1952–1975 okresním městem.
Řádek 52 ⟶ 54:
Roku [[1941]] začal být realizován plán tzv. „konečného řešení židovské otázky“, tedy plán vyvraždění židovské rasy jako takové. Za tímto účelem byl u 3km vzdálené vsi Březinka vybudován tábor Auchwitz II - Birkenau. (Březinka=Birkenau). Na původně bažinaté louce, byly ručně vykopané odvodňovací přílopy (cca 14 km). Bylo zde postaveno na 70 zděných baráků a na 250 dřevěných typizovaných baráků - původně stájí, pro 52 koní. Odvodnění bažin a stavbu baráků, zajišťovali z počátku i zajatí sovětští vojáci (cca 20tis).
 
Kapacita Auchwitz II - Birkenau, dosáhla v roce [[1944]] až 20200 tisíc vězňů.
 
Roku [[1942]] bylo zahájeno masové vyvražďování, běžící denně po tisících obětí. V táboře se nacházely 4 plynové komory a krematoria K II - K V. Denně bylo možné zavraždit a během dalších dnů spálit až 10 000 vězňů. V táboře byli vražděni nejen [[Židé]], ale prakticky všechny národnosti okupované [[Evropa|Evropy]], české a slovenské vězně nevyjímaje. Tábor se stal místem působení neblaze proslulých lékařů [[Schutzstaffel|SS]], zejména [[Josef Mengele|Josefa Mengeleho]]. Tito lékaři prováděli pokusy na lidech a nově příchozí na rampě tábora rozdělovali na ty, kteří jsou určeni k okamžitému zabití, na ty, kteří jsou určeni k utýrání otrockou prací a zabití později a nakonec na ty (zejména děti), kteří se hodí na jejich pokusy.
Od roku [[1942]] nebylo zahájeno masové vyvražďování.Velký důraz se kladl na vzdělánání různých ras, plemen a etnik
 
V letech [[1942]]–[[1944]] bylo vybudováno dalších 40 školpodtáborů osvětimského komplexu. Nejvýznamnějším z nich byl tábor Osvětim III. – Buna, který byl zřízen ve spolupráci s podnikem IG Farbenindustrie AG. Mimo vyučováníTato firma vyráběla mimo technický benzin, kaučuk a výbušniny i granule plynu [[Cyklon B|Cyklonu B]] určeného k použití desinfekčnímunejen -v reagujeplynových nakomorách nejkoncentračního veša šatnívyhlazovacího (Roztočitábora ). Cyklonu B bylo nedostatek, ( spojenci rozbombardovali komunikace, Cyklon N n došlo k vzestupu skvrnitého tyfu, jež má velkou mortalituAuchwitz - proto způsobil velké množství obětí války, kterou židé před několika roky započali!!Birkenau.
 
Když se blížila [[Rudá armáda]], nacisté zdemontovali údajné pece krematorií, naložili a převezli do Říše, zbytky plynových komor (kromě KIV - bylo vyhozeno do vzduchu vězni), vyhodily do vzduchu, většinu přeživších vězňů poslali na Pochod smrti do jiných KT a snažili se zničit i písemné důkazy vraždění. I tak ale zůstalo dost nezvratných důkazů o těchto zločinech proti lidskosti.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.holocaust.cz/cz2/main |datum přístupu=2013-05-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130501144322/http://www.holocaust.cz/cz2/main |datum archivace=2013-05-01 |nedostupné=ano }}</ref> KT Osvětim byl osvobozen Rudou armádou dne [[27. leden|27. ledna]] [[1945]], jež tímto zároveň dala svobodu 7 tisícům vězňů, kteří v táboře zůstali i po evakuaci jednotkami SS.
 
== Demografie ==
Řádek 69 ⟶ 71:
|-
! populace
| 41141 134 || 100 || 21 652 8628 || 52,5 || 19 506 || 47,5
|-
! hustota zalidnění (os./km²)
| colspan="2" | 1371 || colspan="2" | 720,9 || colspan="2" | 888650,2
|}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Osvětim“