Okres Benešov: Porovnání verzí

'''Okres Benešov''' (''Benešovsko'', též ''Podblanicko'') je druhým nejrozlehlejším [[okres]]em ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Rozkládá se v jeho jihovýchodní části. Sídlem dřívějšího [[Okresní úřad|okresního úřadu]] bývalo město [[Benešov]], které je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]]. Kromě jejíhojeho správního obvodu okres obsahuje ještě obvody obcí s rozšířenou působností [[Vlašim]] a [[Votice]].

K první změně v územní struktuře došlo již k 31. červenci 1967, kdy byly do okresu z důvodu změn v silniční síti v prostoru plánované přehrady na Želivce začleněny obce [[Šetějovice]], [[Blažejovice]] a [[Snět]] z [[okres Havlíčkův Brod|okresu Havlíčkův Brod]] [[Východočeský kraj|Východočeského kraje]], a obce [[Hulice (okres Benešov)|Hulice]] z [[okres Kutná Hora|okresu Kutná Hora]] (k 1. lednu 1968).

V souvislosti s rozšiřováním území hl. města Prahy a s tím spojeným úbytkem obyvatel na okresech [[okres Praha-východ|Praha-východ]] a [[Okres Praha-západ|Praha-západ]] došlo k 1. červenci 1974 k dalším změnám, kdy byly dnešní obce [[Krňany]], [[Vysoký Újezd (okres Benešov)|Vysoký Újezd]] a [[Rabyně]] začleněny do okresu Praha-západ.

* největší [[dub]]: [[Žižkův dub (Konopiště)|Žižkův dub]] (887 cm), zanikl před rokem [[1989]]

* největší [[Javor klen|klen]]: Věžník u Chotýšan (650 cm)

Přibližně do poloviny 20. století mělo Benešovsko ryze zemědělský charakter. S nástupem socialismu došlo však i na Benešovsku k částečné [[industrializace|industrialisaci]]. V současnosti patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví okresu [[potravinářství]], [[strojírenství]] a [[stavebnictví]].<ref name="ČSÚ" /> Zastoupeno je také [[sklářství]] (sklárny v Sázavě), [[elektronika]] (Benešov) a [[Metalurgie|hutnictví]] (výroba hliníkových a ocelových odlitků v Týnci nad Sázavou). Mezi nejvýznamnější strojírenské podniky okresu patří zbrojovka [[Sellier & Bellot]] ve Vlašimi, Hydraulika v Benešově a [[Jawa]] v Týnci nad Sázavou. Z potravinářských provozů lze jmenovat jednoho z největších zaměstnavatelů na okrese – Rabbit Trhový Štěpánov (zpracování králičího a drůbežího masa) a dále mlékárnu [[Danone]] a [[pivovar Ferdinand]] v Benešově.

Nejvýznamnější tratí na území okresu je [[Železniční trať Benešov u Prahy – České Budějovice|trať 220]] Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice.<ref name="ČSÚ" /> V úseku Praha – Benešov je dvojkolejná, v celé své délce je elektrizovaná, a to: v úseku Praha – Benešov stejnosměrným proudem o napětím 3 kV a od Benešova (přesněji od bývalého Hr. [[Jírovice]]) až do Českých Budějovic střídavým proudem o napětí 25 kV. Elektrizace byla provedena v letech 1971 (do Benešova) a 1988 (dále). V roce 2010 byla zmodernizována trať ze [[Strančice|Strančic]] (prvou stanicí na území okresu jsou [[Čtyřkoly]]) do Benešova (včetně) a roku 2013 pak úsek Benešov – Votice (včetně), aby trať vyhovovala parametrům [[Čtvrtý železniční koridor|IV. železničního koridoru]] (do Rakouska). Přestavba nyní probíhá v úseku z Votic do [[Sudoměřice u Tábora|Sudoměřic u Tábora]] (poslední stanicí na území okresu je [[Mezno]]), která měla být hotova roku 2018. Stinnou stránkou přestavby jsou uzavírání výpravních budov (např. v [[Bystřice (okres Benešov)|Bystřici]], nebo ve [[Votice|Voticích]]), jejich bourání ([[Tomice II|Tomice]]) a obecná pokračující ''dehumanisace'' železnice, která je umocněna výstavbou protihlukových zdí a četná zpoždění vlaků a dočasné snížení přehlednosti provozu, jehož vinou se např. v červenci 2007 stala v Čerčanech vážná železniční nehoda. Na trati jsou provozovány vnitrozemské (do [[České Budějovice|Českých Budějovic]]) i mezinárodní rychlíky (do [[Linec|Lince]]), spěšné vlaky (z [[Tábor]]a do [[Praha|Prahy]]) a samozřejmě osobní vlaky (do Benešova jezdí elektrické jednotky [[ElektrickáElektrické jednotkajednotky 451 a 452|451]] a [[elektrická jednotka 471|471]]).

Na Benešovsku se nachází také čtyři lokálky. Z nádraží v [[Čerčany|Čerčanech]] vycházejí dvě větve tzv. [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|Posázavského pacifiku]] – tratě č. [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|210]] (přes Týnec nad Sázavou a Davli do Prahy) a [[Železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou|212]] (přes Sázavu a Kácov do Světlé nad Sázavou). Nejvíce jsou tyto tratě vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované chatové zástavby při toky Sázavy. Železniční křižovatkou je také nádraží Benešov, vychází odtud [[Železniční trať Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov – Dolní Kralovice|trať 222]] z Benešova do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Je to jediná trať, která vede celá na území okresu. Až do 4. srpna 1974 trať pokračovala do Dolních Kralovic, které ale byly zatopeny vodami švihovské vodní nádrže.

Poslední lokálka – [[Železniční trať Olbramovice–Sedlčany|trať 223]] vychází z žst. [[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovic]] do [[Sedlčany|Sedlčan]] v dnešním [[Okres Příbram|příbramském okrese]] a pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam. Je ukázkou dřívější spádovosti okolí Sedlčan spíše k Benešovu, než k Příbrami, které bylo v roce 1960 uměle změněno novou okresní hranicí. Na území okresu jsou stanice [[Vrchotovy Janovice]], [[Voračice]] a [[Minartice]].

Benešovsko patří díky své poloze i přírodním krásám mezi nejoblíbenější příměstská rekreační zázemí Pražanů. Mnoho obyvatel hlavního města má na území okresu (zejm. v [[Posázaví]]) chaty a chalupy. Díky přívětivé a vyvážené kulturní krajině je okres také velmi vyhledávaným místem pro jednodenní [[turistika|turistiku]] nebo cykloturistiku. Turisticky nejatraktivnější je zejm.zejména okolí [[Blaník]]u a okolí [[Neveklov]]a a [[Votice|Votic]]. Z nejvýznamnějších stavebních památek okresu jmenujmelze zejm.jmenovat zámek [[Konopiště]] (u Benešova) s rozsáhlým anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Dále se sem řadí nově opravený barokní zámek [[Jemniště]] u Postupic, gotický hrad [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]] na Sázavě, románský hrad v [[Týnec nad Sázavou|Týnci nad Sázavou]] a zámky ve [[Vrchotovy Janovice|Vrchotových Janovicích]], v [[Líšno (zámek)|Líšně u Bystřice]] a v [[Růžkovy Lhotice (zámek)|Růžkových Lhoticích]] u Čechtic (s expozicí Podblanického muzea o životě a díle [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]]). Za zmínku stojí také románské kostely v [[Poříčí nad Sázavou]], [[Kondrac]]i a [[Pravonín]]ě a zbytky starého kostela na Karlově v [[Benešov]]ě. V turisticky nejvyhledávanějších místech okresu existuje síť ubytovacích zařízení, na pobřeží slapské přehrady najdemese nachází také velké [[kemp]]y -– Nová Živohošť, Měřín, Rabyně. Zdejší krajina a relativní blízkost hlavního města přitáhly na Benešovsko také filmaře -– asi nejznámějším filmem zde natočeným je komedie Zdeňka Svěráka [[Vesničko má středisková|''Vesničko má středisková'']] z roku 1985, která se natáčela v [[Křečovice|Křečovicích]]. V Benešově a okolí se natáčel seriál České televize ''Šípková Růženka'' (2001), ve Vysokém Újezdě nový seriál [[Hraběnky|''Hraběnky'']], na bystřickém nádraží jedna epizoda [[Bakaláři (seriál)|''Bakalářů'']] a na zámku v Líšně dvě epizody seriálu [[30 případů majora Zemana|''30 případů majora Zemana'']].

Stejně jako na většině území ČR (a zvláště [[Čechy|Čech]]) se většina obyvatel Podblanicka k žádné církvi nehlásí, ale přesto Podblanicko patří v rámci [[Čechy|Čech]], a především Středočeského kraje k tradičnějším a nejreligiosnějšímnejreligioznějším oblastem, což je dáno historicky, nebneboť Benešovsko bylo až do cca poloviny 20. století téměř zcela krajem zemědělským, částečnou industrialisaciindustrializaci přinesl až [[Komunistický režim v Československu|komunistický režim]]. ReligiositaReligiozita Podblanicka se také projevovala (a projevuje) na volebních výsledcích, kde si tradičně nadprůměrně dobře vede [[KDU-ČSL]]. V rámci okresu je nejreligiosnějšínejreligioznější oblastí jihovýchod okresu – okolí Dolních Kralovic. Jako v celé [[Česko|České republice]] je zde dominantní církví [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolická církev]], následuje [[Církev československá husitská]] a až po ní [[Českobratrská církev evangelická]] (což je oproti celorepublikové statistice rozdíl – zde je druhá Českobratrská církev evangelická). Ostatní církve (např. [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavná církev]]) jsou zastoupeny minimálně.

* [[Jan Očko z Vlašimi]] († [[1380]]) -, biskup [[OlomouckéArcidiecéze biskupstvíolomoucká|olomoucký]], druhý arcibiskup [[PražskéArcidiecéze arcibiskupstvípražská|pražský]] a prvý český [[kardinál]]. Důvěrník a rádce [[Karel IV.|Karla IV]].

* [[Jaroslav Ignác Šternberk]] (23. května [[1643]], Český Šternberk -– 12. dubna [[1709]]) -, katolický kněz, šlechtic, druhý [[BiskupstvíDiecéze litoměřickélitoměřická|biskup litoměřický]]

* [[Arnošt Konstantin Růžička]] (21. prosince [[1761]], [[Tloskov]] -– 18. března [[1845]]) -, druhý [[Diecéze českobudějovická|biskup českobudějovický]]

* [[Antonín Norbert Vlasák]] (10. ledna [[1812]], Vlašim -– 7. prosince [[1901]] tamtéž) -, [[Římskokatolická církev|katolický]] kněz, spisovatel a národní buditel na Vlašimsku, autor historických a místopisných studií, kaplan ve Vlašimi, farář v [[Hrádek (Ctiboř)|Hrádku nad Blanicí]]

* [[Stanislav Novák (kněz)|Stanislav Novák]] (14. června [[1917]], Vlašim -– 2. října [[2006]]) -, katolický kněz, pedagog, theolog[[teolog]], profesor katechetiky a pedagogiky, kanovník [[VyšehradskáKrálovská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|Vyšehradskévyšehradské kapituly]]

* [[Jan Balík]] (* 1. srpna [[1965]], Benešov) -, katolický kněz, ředitel sekce pro mládež [[Česká biskupská konference|ČBK]]

* [[Adam Trajan|Adam Trajan Benešovský]] ([[1586]], Benešov -– [[1650]]) -, [[Kalvinismus|kalvínský]] kazatel a spisovatel

* [[Filip Bondy]] (26. února [[1830]], [[Jinošice]] -– 12. listopadu [[1907]]) -, rabín, stoupenec česko-židovského hnutí, který prosazoval češtinu jako druhý bohoslužebný jazyk vedle hebrejštiny místo němčiny, překladatel [[Tóra|Tóry]] do češtiny, prvý pražský vrchní zemský rabín

* [[Ivan Bohdan Staněk]] (29. května [[1828]], [[Poříčí nad Sázavou]] -– 23. května [[1868]]) -, chemik, národněobrozenecký politik, básník a novinář. Poslanec za Benešov, Neveklov a Vlašim v [[ZemskýČeský zemský sněm Království českého|zemském sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] (zvolen [[1861]])

* [[Servác Heller]] (13. května [[1845]], Vlašim -– 2. září [[1922]]) -, novinář, spisovatel a [[MladočešiNárodní strana svobodomyslná|mladočeský]] politik, organisátororganizátor táborů lidu na [[Blaník]]u

* [[Luděk Jeništa]] (* 8. srpna [[1961]], Vlašim) -, politik, učitel, senátor za Benešovsko, poslanec, starosta Vlašimě

* [[Václav Krása]] (* 24. listopadu [[1951]], Benešov) -, politik, předseda [[Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky|Národní rady osob se zdravotním postižením]]

* [[Karel Šebek (politik)|Karel Šebek]] (11. října [[1951]], Benešov -– 29. ledna [[2015]], Neveklov) -, politik, senátor za Benešovsko, starosta Neveklova

* [[Jan Dismas Zelenka]] (křtěn 16. října [[1679]], [[Louňovice pod Blaníkem]] -– 23. prosince [[1745]]) - světově proslulý, barokní hudební skladatel, na jehož počest se každý rok koná hudební festival [[Podblanický hudební podzim]]

* [[Josef Suk starší|Josef Suk]] (4. ledna [[1874]], [[Křečovice]] -– 29. května [[1935]] Benešov) -, skladatel, houslista a pedagog období pozdního romantismu, zeť [[Antonín Dvořák|Ant.Antonína Dvořáka]]

* [[Ferdinand Čenský]] (29. května [[1829]], [[Čechtice]] -– 30. ledna [[1887]]) -, důstojník císařské armády, profesor českého jazyka a literatury, novinář, národní buditel

* [[Stanislav Čeček]] (13. listopadu [[1886]], [[Líšno]] -– 29. května [[1930]]) -, generál, jeden z nejvýznamnějších představitelů [[Československé legie|československých legií]] na Rusi

* [[Svatopluk Čech]] (21. února [[1846]], [[Ostředek]] -– 23. února [[1908]]) -, významný básník, prosaikprozaik, novinář a cestovatel, chodil do školy v [[Postupice|Postupicích]], Podblanicko několikrát ve svých pracích zmínil

* [[Karel Nový]] (8. prosince [[1890]], Benešov -– 23. listopadu [[1980]]) -, novinář a spisovatel

==== Vědci -– historici, jazykovědci a lékaři ====

* [[Otakar Novotný]] (11. ledna [[1880]], Benešov -– 4. dubna [[1959]]) -, architekt, návrhář a profesor na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|VŠUP]], jeho dílem je např. pražský [[Budova Spolku výtvarných umělců Mánes|Mánes]]

* [[Jan Srdínko]] (* 22. února [[1974]], Benešov) -, hokejista, několikanásobný mistr extraligy, pak trenér v [[HC Lev Benešov|HC Benešov]]

* [[Jaroslav Hřebík]] (* 16. prosince [[1948]], Benešov) -, fotbalista, později trenér, nejprve v [[SK Benešov]], pak také ve [[SK Slavia Praha|Slavii]] a na [[AC Sparta Praha|Spartě]]

* [[František Ferdinand d'Este]] (18. prosince [[1863]] -– 28. června [[1914]]) -, arcivévoda, následník trůnu [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]] trůnu, synovec císaře a krále [[František Josef I.|Františka Josefa I.]], vlastnil panství [[Konopiště|konopišťské]], které spolu s městem Benešov (mmjmj. založil [[pivovar Ferdinand]], který se dnes po něm jmenuje) výrazně proměnil, jeho vražda v [[Sarajevo|Sarajevu]] se stala záminkou pro začátek [[První světová válka|prvé světové války]]

* [[Karel Drahotín Villani]] (23. ledna [[1818]] -– 24. března [[1883]], [[Střížkov (Struhařov)|Střížkov]]), šlechtic, politik a básník, významný národní buditel na Benešovsku, kde se stal několikrát poslancem v zemské radě a radě říšské, byl také benešovským okresním starostou, vlastnil statek Střížkov

* [[František Veselý (politik)|František Veselý]] (18. září [[1863]] -– 24. září [[1935]]) -, advokát, politik, ministr spravedlnosti a starosta Benešova

* [[Jan Baxant]] (* 8. října [[1948]]) -, katolický kněz, 20. [[BiskupstvíDiecéze litoměřickélitoměřická|biskup litoměřický]], dříve generální vikář [[ČeskobudějovickáDiecéze diecézečeskobudějovická|českobudějovické diecesediecése]], v létechletech [[1975]] -až [[1983]] farář v Bystřici

* [[Vladislav Vančura]] (23. června [[1891]] -– 1. června [[1942]]) -, významný spisovatel, dramatik, režisér, studoval benešovské gymnasium

* [[Emil Artur Longen]] (29. července [[1885]] -– 24. dubna [[1936]], Benešov) -, dramatik, režisér, herec, spisovatel a malíř, studoval benešovské gymnasium, mládí strávil ve Vlašimi

* [[Michal Viewegh]] (* 31. března [[1962]]) -, spisovatel, studoval [[Gymnázium Benešov|benešovské gymnasiumgymnázium]]