Mořská vlna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 6:
[[Soubor:Shallow water wave.gif|náhled|V mělké vodě se [[trajektorie]] částic zplošťuje a získává [[elipsa|elipsovitý]] tvar.]]Vlna vyvolaná větrem vzniká rotačním pohybem částic vody při hladině. Částice vody rotují na místě, zatímco tvar vlny se přesouvá ve směru větru. Vrchol vlny se označuje jako '''hřbet''', nejnižší bod jako '''důl''' nebo '''vpadlina'''. '''Délka vlny''' je vzdálenost mezi dvěma hřbety, '''výška vlny''' vzdálenost mezi hřbetem a dolem. '''Perioda vlny''' je čas, který uplyne, než se hřbet následující vlny objeví na témže místě. '''Rychlost vlny''' se spočítá jako podíl délky s periodou.
 
Výška vlny závisí především na síle větru, rychlost vlny na jeho rychlosti{{clarify}}, vliv má ovšem také celková velikost hladiny, hloubka vody a stabilita směru větru. Vlny se navíc mohou navzájem sčítat nebo naopak rušit, takže vlnění hladiny je poměrně složitý a ještě ne zcela prozkoumaný proces. Vlny mají značnou [[setrvačnost]], takže moře zůstává zvlněné, i pokdyž se ustánívítr větruutiší, a mohou se šířit až dona vzdálenostívzdálenost tisíců kilometrů.
 
Tvar vlny se výrazně mění, když se vlna blíží ke břehu. Rotační pohyb částic vody se přibrzďuje o dno, zatímco u hladiny si rychlost uchovává. Tím se zkracuje délka vlny zkracuje, a když je hloubka vody asi 1,3násobek výšky vlny, vlna se láme. Pod zlomem s sebou strhává vzduch, čímž dochází k jejímu zpěnění.
 
[[Soubor:Wave description.JPG|náhled|vlevo|Části vlny]]Místo, v němž se vlna láme, se označuje jako '''vlnolam'''. U pobřeží s relativně stálými větry dochází k lomu ve stále stejné vzdálenosti od břehu a v místě vlnolamu se na dně vytváří výrazný písečný val. Vlna pak prudce naráží na břeh a vzniká '''příboj'''. Síla příboje je závislá na horizontálním i vertikálním tvaru pobřeží - příboj je silný na útesech, kde se sčítají síly několika po sobě jdoucích vln, zatímco na plážích bývá slabší. Kromě toho se vlny natáčejí tak, že jsou s břehem víceméně rovnoběžné (tzv. '''refrakce vln'''), pročež je příboj silnější na [[mys]]ech než v [[záliv]]ech. Z toho důvodu se námořní přístavy budují v zálivech.
 
Výška eolických vln jen zřídka přesáhne 4 metry, i když jsou doloženy bouřlivé vlny o výšce až 15 metrů. Jedná se například o tzv. solitérní vlny, při jejichž formování hrají významnou roli nelineární procesy. Takové abnormální vlny je však těžké předvídat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 'Freak' ocean waves hit without warning, new research shows
| datum_vydání = 2015-12-15