Oblast Svatého kopečku v minulosti sloužila jako pastviny pro dobytek. Paradoxem je, že po ukončení pastvy některé části zarůstají nepůvodními keři a stromy, které musejí být pravidelně káceny -– jsou to např. [[pajasan žláznatý]] (''Ailanthus altissima''), [[kustovnice cizí]] (''Lycium barbarum''), [[šeřík obecný]] (''Syringa vulgaris'') a [[trnovník akát]] (''Robinia pseudoacacia''). Historie původních [[Křížová cesta (Mikulov)|církevních staveb na Svatém kopečku]] sahá až do první poloviny [[17. století]]. V severovýchodní části kopce byl v roce 1816 otevřen lom na vápenec. Po ukončení těžby byly některé části uměle zalesněny. Ve starém lomu dnes hnízdí pár [[výr velký|výra velkého]] (''Bubo bubo'').<ref name="666kras">{{Citace monografie
| příjmení = Soukup
| jméno = Vladimír
Řádek 52:
=== Flora ===
Východní svahy jsou porostlé křovinami s dominantním hlohem. Svahy, které jsou orientované jižně a jihovýchodně jsou typické pestrým složením [[vegetace]] typické pro skalní [[step]]i -– tedy teplé a suché [[biotop]]y. Typickými zástupci jsou tu [[ožanka horská]] (''Teucrium montanum''), [[pryskyřník ilyrský]] (''Ranunculus illyricus''), [[kostřava walliská]] (''Festuca valesiaca''), [[kosatec nízký]] (''Iris pumila'') a [[kosatec skalní písečný]] (''Iris humilis'' subsp. ''arenaria''). Příroda Svatého kopečku má několik prvenství -– je nejbohatší lokalitou s výskytem záraz: [[mordovka písečná]] (''Phelipanche arenaria''), [[záraza šupinatá]] (''Orobanche artemisiae-campestris'')<ref name="turistika.cz">{{Citace elektronické monografie
