Přípravné řízení: Porovnání verzí

Přípravné řízení se obecně dále dělí na [[prověřování]] a [[vyšetřování]]. Policie hraje v obou klíčovou roli. Prověřuje všechny okolnosti, které nasvědčují spáchání trestného činu -– zejména [[Trestní oznámení|přijatá oznámení o spáchání trestného činu]]. Zároveň sama vlastní operativní činností přispívá k odhalování dosud skryté (latentní) kriminality. Pokud zjištěné informace nasvědčují tomu, že se skutek stal a že ho spáchala konkrétní osoba zahájí trestní stíhání (vyšetřování). Jestliže se policejní orgán domnívá, že dosud získané a shromážděné důkazy v dostatečné míře potvrzují, že se skutek stal, je trestným činem a že jej spáchala konkrétní osoba -– usnesením předá státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby.

Zkrácené přípravné řízení /ZPŘ/ představuje zvláštní formu přípravného řízení, při které nedochází k zahájení trestního stíhání obviněného. ZPŘ lze konat o trestných činech náležejících v prvním stupni do příslušnosti [[Okresní soud|okresního soudu]], na něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující 5 let (§179a odst. 1. TŘ). Lhůta ke skončení ZPŘ je 14 dnů, počíná běžet sdělením podezření -– jedná se o obdobu zahájení trestního stíhání. Lhůtu 14 dnů lze na základě souhlasu státního zástupce prodloužit, nejdéle však o 10 dnů. Po obdržení zprávy od policejního orgánu, státní zástupce podá soudu návrh na potrestání. Výsledkem ZPŘ je trestní příkaz, proti kterému lze podat do 8 dnů odpor. Je-li odpor podán oprávněnou osobou v zákonné lhůtě, trestní příkaz se ve věci ruší a nařizuje se hlavní líčení.

# úkony před zahájením trestního stíhání -– tzv. [[prověřování]]

# zahájení trestního stíhání -– stadium [[vyšetřování]]