Verze z 7. 1. 2019, 22:12 editovat Cepice (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 597 editací m typa značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 7. 2019, 11:28 editovat zrušit editaci DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 876 editací m typografické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 15: \| jazyk = česky }}</ref> Je to teorie odvozená induktivně. Cílem výzkumníka je data pomocí daných postupů rozklíčovat a dobrat se tak k tomu, co je v datech -– a za nimi. Jakožto data jsou míněna především pozorování a rozhovory. Tato metoda je určena primárně pro výzkum jednání a motivace, není tím však limitována. Zakotvená teorie vychází stejně jako ostatní metody z určitého výzkumného problému, který zužuje prostřednictvím výzkumné otázky. Výzkumná otázka by měla být formulována tak, aby nechala dostatek volnosti k pečlivému prozkoumáni jevu. Postupným sběrem a analyzováním dat je pak tato otázka přeformulována tak, aby se její záběr zužoval. Celý proces sběru a analýzy dat je postaven na hledání pojmů, které se zkoumaným jevem souvisejí, a následném odhalování vztahů mezi nimi. Řádek 24: == Principy a postupy zakotvené teorie == * konstantní srovnávání -– neustále si pomáháme komparací, minimalizujeme nebo maximalizujeme rozdíly mezi případy (nebo prostředími) * teoretické vzorkování -– je procesem souběžné tvorby (sběru) dat, analýzy a interpretace (kódování) dat -– (techniky: sněhová koule, tracing, prořezávání suchých větví atd.) * teoretické nasycení -– když se v datech objevují stále stejné vzorce a kategorie * teoretická citlivost Řádek 34: Ačkoliv se jednalo o plodnou spolupráci, oba autoři této metody se ke konci 70. let ve vší slušnosti a respektu rozešli kvůli metodologickým neshodám v procesu kódování. Glaserův přístup používá jakákoliv data -– tedy nejen kvalitativní formu v podobě pozorování a rozhovorů, ale také průzkumy, statistické analýzy a „cokoliv přijde výzkumníkovi při sledování cíle do cesty“. To vše může být použito ke srovnávací analýze stejně tak dobře, jako odborná literatura či beletrie. Glaserův přístup je motivován konceptuální abstrakcí od času, lidí a místa – zatímco Strauss kladl důraz na platnost analyzovaného za daných podmínek a v dané době. Ze spolupráce Strausse s Juliet Corbin vyšla roku 1990 kniha ''Basics of Qualitative Research – Grouded Theory Procedures and Techniques'' (vyšla česky 1999 v Brně, ''Základy kvalitativního výzkumu - postupy a techniky metody zakotvené teorie''), na níž Glaser reagoval o dva roky později textem ''Emergence vs. Forcing: Basics of Grounded Theory''. Tímto způsobem byla odstartována akademická debata a rozdělení na dva proudy.<ref name="corbin" /><ref name="calin">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Calin \| jméno = Mihail

Zakotvená teorie: Porovnání verzí