Právo várečné: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m →Vývoj: typografické úpravy |
||
Řádek 7:
Toto právo v [[Město#Poddanská města|poddanských městech]] uděloval majitel panství a vztahovalo se ne k městu, ale k určitému domu. Vznikaly tak právovárečné domy. V takovém domě byla v přízemí krčma (šenk, mázhaus) a v ní se pivo prodávalo. Například domům v [[Praha|pražské]] Dlouhé třídě bylo vydáno 67 práv na vaření [[pivo|piva]]. Z těchto drobných pivovarů se jich zachovalo jen několik. Nejznámějšími jsou [[pivovar]]y [[Pivovar U Fleků|U Fleků]] a [[U Medvídků]] v [[Praha|Praze]]. Pivo z poddanských pivovarů se původně nesmělo dovážet do měst, vztah narovnala [[svatováclavská smlouva]] v roce 1517.
Po zavedení pozemkových knih (zákonem r. 1872) bylo právo várečné zapsáno v oddílu A vložky pozemkové knihy: „1 podíl práva várečného“, „1/147 práva várečného“ a podobně. Je tedy zapsáno v oddílu vymezujícím majetkovou podstatu a příslušenství určité nemovitosti
U společného pivovaru, sladovny, hostinců nejsou zapsáni (v odd. B vložky PK) jednotliví spoluvlastníci jménem. Např. v případě sladovny v Písku zní zápis: „Vkládá se právo vlastnické Právovárečném měšťanstvu v Písku a poznamenává se, že toto právo náleží: a) dočasnému vlastníku domu č. p. 1 jedním celým podílem, b) dočasnému vlastníku domu č. p. 2 jedním celým podílem … x) dočasnému vlastníku domu č. p. ... polovičním podílem“.
| |||