Lékařství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Vráceno na revizi 17421179 uživatele InternetArchiveBot (talk): Celkem odborné téma, radši jsem vrátil . (TW)
značka: vrácení zpět
Řádek 1:
'''Lékařství''' nebo '''medicína''' (z lat. ''ars medicina'', umění léčit) je naukaaplikovaná biologická věda o [[zdraví]], stavech a chorobných procesech [[člověk]]a, o způsobech léčení a předcházení [[nemoc]]em. Úkolem tohoto vědního oboru je chránit a zlepšovat zdraví. Jak již bylo řečeno, čerpáopírá poznatkůo poznatky [[biologie]], [[chemie]], [[fyzika|fyziky]] a zejménastále zvíce klinickýchse zkušeností.prosazuje Stojítaké na rozhraní přírodních a humanitních nauk[[informatika]].
 
Velmi zjednodušeně se dá říci, že zakladatelemZakladatelem tradice současného lékařství byl [[Řecko|řecký]] [[lékař]] [[Hippokrates|Hippokratés]], který žil v 5. století př. n. l. Lékařství se dělí na mnoho teoretických a praktických disciplín. Např. [[chirurgie]], [[Stomatologie|zubní lékařství]], [[patologie]], [[imunologie]]…
 
== Východiska medicíny ==
Standardně pod pojem medicína spadají takové obory, které využívají postupy a metody vyučované na [[Lékařská fakulta|lékařských fakultách]]. V zásadě lze prohlásit, že medicína je aplikovaný [[Biologie|biologický obor]], který vhodným způsobem přihlíží i poznatkům dalších disciplín, zejména pak disciplín z okruhu [[chemie]], [[psychologie]], [[Etika|etiky]] a [[Právní věda|práva]]. Nedílnou součástí medicíny je i vědecká metoda založená především na empirii a následném zobecňování těchto poznatků pomocí neúplné [[Logická indukce|indukce]], k čemuž je široce využívána [[statistika]]. Celý koncept medicíny se nazývá [[Evidence Based Medicine]] (EBM, medicína založená na důkazech). EBM je relativně mladý koncept, proto v medicíně přetrvává několik aspektů, které jsou v zásadě non-EBM, zejména jde o oblibu některých okrajových terapeutických postupů (např. podávání [[pentoxifylin]]u, [[systémová enzymoterapie]] nebo terapie soft-lasery), u kterých se očekává, že se přesunou do oblasti alternativní medicíny s přirozeným úbytkem lékařů naučených tyto postupy volit. K tomuto je však třeba dodat, že klinická medicína pracuje i s mnoha fakty, které patofyziologické vysvětlení buď nemají, nebo jen mlhavé. V takovém případě spoléhá lékařství na kazuistické zkušenosti generací lékařů předáváných zejm. v postgraduální přípravě. Zde je vidět jistý rozpor lékařské vědy a praxe, který ovšem ovšem k medicíně patří od doby, kdy byla pojatá jako novověká věda. Nemůžeme opomenout ani skutečnost nejednoty terapeutických postupů (např. vhodnost nasazení širokospektrálních antibiotik u různých pacientů), tuto nejednotu však nelze vzhledem k významné farmakokinetické
 
variabilitě pacientů považovat za nevhodnou.
=== Paradigma medicíny ===
Pro zdůraznění, že i když má medicína biologické kořeny, se někdy hovoří o tzv. bio-psycho-socio-spirituálním paradigmatu medicíny, jehož podstatou je pohled na pacienta a jeho chorobu jako na výslednici působení biologických, psychologických a sociálních faktorů. Toto paradigma je dále rozvíjeno tím, že se explicitně zmiňují faktory ekologické, které lze pokládat za biologické faktory, a faktory spirituální, které lze ovšem jen obtížně odlišit od faktorů psychologických.