Branišovice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 52:
Před [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]] přešla většina obyvatelstva k protestantskému náboženství, v průběhu války však ves úplně zpustla a nežil tam nikdo. Nové osídlování (na přání kláštera coby majitele) začalo až o téměř třicet let později. Z této doby jsou také známy nejstarší dochované obecní pečetě s vodním ptákem, jež se staly předlohou současnému znaku. Nové osídlování skončilo v roce 1749, v této době jsou všechny staré domy osazeny a jedenáct nově vystavěno. Od té doby je obyvatelstvo opět většinově katolické. Nově byl také vystaven válkou poničený [[Kostel svatého Vavřince (Branišovice)|kostel svatého Vavřince]] a socha Jana Nepomuckého. V roce 1773 byla v obci založena první škola. Na významu obci dodala i výstavba císařské silnice na počátku 19. století, vedoucí v těsné blízkosti vsi (dnes [[silnice I/53]]).
Když [[Josef II.]] zrušil v roce 1782 starobrněnský klášter, ustavilo se z jeho majetku malé branišovické panství, po nějž spadaly i některé okolní obce. Celý soubor statků koupil v roce 1807 Karel Josef Lichtenstein.
V roce 1783 vznikla v těsném sousedství západně od Branišovic nová malá osada [[Vinohrádky (Branišovice)|Vinohrádky]] (''Klein Weinberg''). Vinohrádky byly vždy spjaté s Branišovicemi, byly k nim od počátku přiškoleny i přifařeny. Původní osídlenci byli Češi. V důsledku postupné germanizace se i branišovické obyvatelstvo poněmčilo a na konci 19. století bylo téměř kompletně německé. Českou menšinu tvořili především zemědělští dělníci velkostatku přicházející z českojazyčných částí Moravy.
Po vzniku politických a soudních okresů v roce 1850 spadaly Branišovic nejprve pod [[Okres Moravský Krumlov|Moravský Krumlov]]. Když v roce 1901 vznikl soudní okres [[Soudní okres Pohořelice|Pohořelice]], přešly Branišovice společně s dalšími obcemi pod něj a pod politický okres [[Politický okres Mikulov|Mikulov]], k němuž příslušely až do konce čtyřicátých let 20. století.
Během první světové války odešlo mnoho místních mužů na frontu a čtyřicet se jich už nevrátilo. Po skončení bojů spadly Branišovice na krátkou dobu do území protestního německého státu [[Německé Čechy|Deutscheböhmen]] a byly součástí jedné z provincií. V meziválečné době přišel největší rozkvět vesnice, vzniklo a fungovalo mnoho spolků, byla založena česká škola a školka. Klidné německo-české soužití narušil až vznik Heinleinovy [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]] a radikalizace. Po podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] spadly Branišovice do oblasti [[Sudety|Sudet]] zabraných [[Nacistické Německo|Třetí říší]]. Většina Čechů ze vsi v té době odešla.
| |||