|
[[Soubor:Central Asia Physical.jpg|thumb|375px| Fyzická mapa [[Střední Asie]], s vyznačením dnešních států]]
'''Velká hra''' ([[Angličtina|anglicky]] ''The Great Game'', [[Ruština|rusky]] ''Большая игра'') je název strategického konfliktu mezi [[Britské impérium|Britským impériem]] a [[Ruské impérium|Ruským impériem]], později mezi [[Britské impérium|Britským impériem]] a [[sovětské Rusko|sovětským Ruskem]]. Velká hra probíhala ve [[Střední Asie|Střední Asii]] v [[19. století]] a první polovině [[20. století]]. Autorství termínu „Velká hra“ je připisováno britskému rozvědčíkovi, cestovateli a spisovateli [[Arthur Conolly|Arthuru Conollymu]]. Termín se rozšířil zejména díky románu „Kim“ [[Rudyard Kipling|Rudyarda Kiplinga]].
== Historie ==
Klasické období Velké hry počíná přibližně rokem [[1813]] a končí rokem [[1907]], kdy byla podepsána anglo-ruská smlouva, upravující vzájemné vztahy v [[Afghánistán]]u. Po [[Říjnová revoluce|bolševické revoluci]] v [[Rusko|Rusku]] v roce [[1917]] následovala druhá, méně intenzivní fáze Velké hry.
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] zaniklo i [[Britské impérium]] jako silné uskupení globálního významu. Strategický konflikt mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] o [[Střední Asie|Střední Asii]] v rámci [[Studená válka|Studenéstudené války]], stejně jako následný, stále probíhající, konflikt o [[Střední Asie|Střední Asii]] mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]], [[Rusko|Ruskou federací]] a dalšími státy, se někdy nazývá [[Nová Velká hra]].
=== Klasická fáze ===
[[Soubor:Great Game cartoon from 1878.jpg|thumb|right|200px| Politická satira z roku [[1878]] - afghánský vládce [[Amír Šér Alí]] mezi ruským medvědem a britským lvem říká „Ochraňte mne před mými přáteli!“]]
[[Britové]] se obávali především o [[Britská Indie|Britskou Indii]], „perlu v koruně“ [[Britské impérium|Britského impéria]]. Ruský postup na jih, blížící se k [[Afghánistán]]u, byl [[Britové|Brity]] vnímán jako ruská snaha obsadit [[Afghánistán]] a připravit si tak předmostí pro vpád do [[Britská Indie|Britské Indie]]. Jako prevenci [[Britské impérium]] zahájilo v roce [[1838]] [[První anglo-afghánská válka|první anglo-afghánskou válku]] s cílem ustavit v [[Afghánistán]]uAfghánistánu loutkový probritský režim a [[Afghánistán]] ovládnout. Přes počáteční vítězství se nakonec museli [[Britové]] z [[Afghánistán]]uAfghánistánu za citelných ztrát stáhnout. Následně [[Britské impérium]] omezilo své afghánské ambice a začalo vnímat [[Afghánistán]] jako nárazníkový stát mezi [[Ruské impérium|Ruským impériem]] a [[Britská Indie|Britskou Indií]]. [[Rusové]] mezitím pokračovali v expanzi na jih a postupně dosáhli hranic [[Afghánistán]]uAfghánistánu. V roce [[1865]] byl [[Ruské impérium|Ruským impériem]] anektován [[Taškent]], v roce [[1868]] [[Samarkand]]. Mírová smlouva z roku [[1868]] fakticky ukončila nezávislost [[Buchara|Buchary]]. [[Rusové|Rusy]] kontrolované území nyní dosahovalo k severnímu břehu [[Amudarja|Amudarji]].
K obnovení napětí došlo v souvislosti s vysláním ruské diplomatické mise do [[Afghánistán]]uAfghánistánu v roce [[1878]]. [[Britové]] žádali, aby [[Afghánistán]] přijal i britskou diplomatickou misi. Britská diplomatická mise však byla z [[Afghánistán]]uAfghánistánu vykázána a [[Britové]] zahájili [[Druhá anglo-afghánská válka|druhou anglo-afghánskou válku]]. Do [[Afghánistán]]uAfghánistánu byl vyslán britský expediční sbor. V roce [[1881]] se [[Britové]] z [[Afghánistán]]uAfghánistánu opět stáhli. Podařilo se jim nicméně v [[Afghánistán]]uAfghánistánu ustavit nový režim, který souhlasil s tím, že [[Britské impérium]] bude řídit afghánskou zahraniční politiku.
Další vlna napětí proběhla v roce [[1884]], kdy [[Ruské impérium]] obsadilo oázu [[Merv]]. [[Rusové]] si činili nárok na celé území, původně ovládané vládcem [[Merv]]uMervu a bojovali o část tohoto území s [[Afghánci]]. Hrozilo vojenské střetnutí mezi [[Britské impérium|Britským impériem]] a [[Ruské impérium|Ruským impériem]]. [[Britové]] se však nakonec rozhodli přijmout stávající stav a uznat ruské nároky. Společná anglo-ruská hraniční komise (bez účasti zástupců [[Afghánistán]]uAfghánistánu) ustavila rusko-afghánskou hranici na Amudarji.
Klasická fáze Velké hry skončila anglo-ruskou smlouvou z roku [[1907]]. [[Ruské impérium]] souhlasilo s tím, že zahraniční politika [[Afghánistán]]uAfghánistánu podléhá výlučné kontrole [[Britské impérium|Britského impéria]] a tím, že veškeré politické vztahy [[Ruské impérium|Ruského impéria]] s [[Afghánistán]]emAfghánistánem budou probíhat přes [[Britské impérium]]. Tento souhlas vyslovili [[Rusové]] s výhradou, že [[Britové]] zaručí existenci stávajícího režimu v [[Afghánistán]]uAfghánistánu. [[Britské impérium]] se zavázalo udržovat stávající rusko-afghánské hranice a aktivně zamezit [[Afghánistán]]uAfghánistánu v jejich narušování.
==== Tibet ====
[[Soubor:Younghusband-team-1904.jpg|thumb|right|200px| Francis Younghusband a jeho spolubojovníci při [[Britská invaze do Tibetu|Britské invazi do Tibetu]]]]
{{Viz též|Britská invaze do Tibetu}}
Jedním z aktů klasické fáze Velké hry byla i [[Tibet|Britskábritská invaze do Tibetu]] v letech [[1903]] až [[1904]]. Stejně jako v případě obou anglo-afghánských válek, i v tomto případě byla hlavním důvodem britské invaze obava, aby [[Ruské impérium]] nezískalo vliv v jednom z nárazníkových států obklopujících [[Britská Indie|Britskou Indii]].
Na rozdíl od obou anglo-afghánských válek byla [[Tibet|Britská invaze do Tibetu[[Tibet]]u vojensky úspěšná. [[Britové]] vyhráli díky svému nesrovnatelně modernějšímu vyzbrojení (zejména [[Kulomet Maxim (1883)|kulometům Maxim]]) všechna vojenská střetnutí, ke kterým v průběhu invaze došlo. [[Tibeťané]] však bojovali sami, bez jakékoli vojenské podpory tehdy již velmi oslabeného [[Dynastie Čching|Čínského impéria]], jehož byl [[Tibet]] součástí a neobdrželi ani žádnou jinou vojenskou podporu. K prvnímu střetnutí a velkému masakru Tibeťanů došlo [[31. březen|31. března]] [[1904]] v tzv. bitvě u Guru. K dalšímu významnému střetnutí došlo v [[Gjance]], kde se britská vojska po [[dělostřelectvo|dělostřelecké]] palbě zmocnila pevnosti nad městem.
Když [[Britská Indie|britsko-indická]] vojska vstoupila do [[Lhasa|Lhasy]], [[Britové]] donutili zástupce jimi dosazené tibetské vlády (tehdejší [[dalajláma]] [[Thubtän Gjamccho]] z města uprchl do [[Vnější Mongolsko|Vnějšího Mongolska]]) podepsat anglo-tibetskou smlouvu. Tibet se v ní zavázal k otevření hranic mezi [[Sikkim]]em a Tibetem pro volný obchod mezi britskými a tibetskými subjekty a k vyplacení odškodnění britské vládě za výlohy, které jí vznikly vysláním vojenských sil do Lhasy. Zároveň se zavázal, že bude všemožně podporovat britského obchodního pověřence se sídlem v [[Gjance]]. (Tento úřad existoval od roku [[1904]] až do roku [[1944]], od třicátých let dvacátého století paralelně s velitelstvím Britské mise ve Lhase.) [[Soubor:Gyantse dzong.JPG|thumb|left|Pevnost v [[Gjance]], dobytá Brity během jejich postupu na Lhasu]] V dohodě se Tibet také zavazoval, že bez britského souhlasu neodstoupí žádné ze svých území jiné mocnosti a neudělí žádné jiné mocnosti [[koncese|koncesi]] ke zřizování železnic, telegrafních linek a dolů.
V roce [[1906]] byla uzavřena úmluva mezi Británií a Čínou, v níž se Britové zavázali, že neanektují tibetské území a nebudou zasahovat do vnitřní správy Tibetu, a Číňané naopak, že totéž nedovolí žádnému jinému státu. V anglo-ruské smlouvě z roku [[1907]] Britové uznávají Tibet jako svrchované území Číny a zavazují se respektovat jeho územní celistvost, nevysílat do Lhasy své diplomatické zástupce a nevstupovat do jednání s Tibetem jinak, než jako prostředníci čínské vlády. Obě tyto bilaterální dohody měly v kontextu již existujících pravomocí Britů v Tibetu a Číně pouze formální charakter.
V roce [[1910]] obsadila [[Tibet]] znovu i vojska [[Dynastie Čching|Čínského impéria]]. Po odchodu čínských jednotek z Tibetu v roce [[1912]] byla až do čtyřicátých let dvacátého století britská posádka jedinou zahraniční vojenskou složkou přítomnou na tibetském území.
=== Druhá fáze ===
Druhá fáze Velké hry započala po [[Říjnová revoluce|bolševické revoluci]] v [[Rusko|Rusku]] v roce [[1917]]. [[Sovětské Rusko]] prohlásilo dohody uzavřené [[Ruské impérium|Ruským impériem]] za neplatné, a to včetně anglo-ruské dohody z roku [[1907]]. Rusko-britská rovnováha dosažená dohodou v roce [[1907]] tak přestala existovat.
V roce [[1919]] vypukla [[třetí anglo-afghánská válka]]. Vládce [[Afghánistán]]u [[Amánulláh]] vyhlásil plnou nezávislost a současně vypuklo povstání [[Paštunové|Paštunů]] žijících v [[Britská Indie|Britské Indii]]. [[Britové]], poprvé v afghánských dějinách, bombardovali [[Afghánistán]] letecky. Obě strany se záhy ocitly v patové situaci. Boje ukončila dohoda z [[Rávalpindí]], uzavřená téhož roku ([[1919]]). [[Britské impérium]] v dohodě uznalo nezávislost [[Afghánistán]]uAfghánistánu a přiznalo mu právo na samostatnou zahraniční politiku. V květnu [[1921]] podepsal [[Afghánistán]] se [[Sovětské Rusko|Sovětským Ruskem]] dohodu o přátelství a do [[Afghánistán]]uAfghánistánu začala proudit sovětská zahraniční pomoc. Britský a ruský vliv v [[Afghánistán]]uAfghánistánu se vyrovnal. [[Afghánistán]] se nicméně nestal satelitem ani [[Britské impérium|Britského impéria]], ani [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a prováděl samostatnou politiku - nyní „padišáh“ [[Amánulláh]] nabídl útočiště muslimským uprchlíkům ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] i indickým nacionalistům z [[Britská Indie|Britské Indie]], a snažil se sjednotit [[Paštunové|paštunské]] kmeny na obou stranách [[Durandova linie|Durandovy linie]].
S počátkem [[druhá světová válka|druhé světové války]] došlo k dočasnému sjednocení britských a sovětských zájmů v [[Afghánistán]]uAfghánistánu. V roce [[1941]] oba státy vyvinuly tlak na [[Afghánistán]], aby vyhostil [[ItálieItalské království|italské]] a [[Nacistické Německo|německé]] občany, kteří nebyli součástí akreditovaného diplomatického sboru.
Z [[druhá světová válka|druhé světové války]] se, díky válečnému vyčerpání mateřského [[Spojené království|Spojeného království]], [[Britské impérium]] již nevzpamatovalo a transformovalo se do organizace se zcela jinými pravidly a účelem - do [[Commonwealth|Společenství národů]] (''Commonwealth''). Velká hra tak skončila a byla nahrazena tzv. [[Nová Velká hra|Novou Velkou hrou]], tentokrát s aktivní účastí [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] a dalších států.
== Reference ==
| 