Verze z 15. 6. 2019, 12:55 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 358 186 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 7. 2019, 16:32 editovat zrušit editaci Iaroslavvs (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 934 editací →‎Historie: při knínské schůzce nebyl ještě Konrád II. Ota markrabětem, ten titul začal užívat až v důsledku dohody zde s Bedřichem uzavřené; rozdělení do podsekcí Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Starý Knín''' je někdejší samostatná ves, nyní součást města [[Nový Knín\|Nového Knína]], se kterým jak stavebně, tak i administrativně splynula (sloučeno i číslování domů, zachováno zůstalo pouze samostatné katastrální území). Nachází se z větší části na levém břehu [[Kocába\|Kocáby]]. Dodnes je uváděn v názvu [[Římskokatolická farnost Starý Knín\|římskokatolické farnosti]]. == ~~Historie~~Dějiny == ===Středověk=== První zmínka o Kníně pochází z roku [[1186]], kdy se zde sešli český kníže [[Bedřich]] a novopečený markrabě Moravy [[Konrád II. Ota\|Konrád Ota Znojemský]], aby zde po krvavé bitvě u [[Loděnice (okres Brno-venkov)\|Loděnice]] podepsali mírovou smlouvu, jejímž výsledkem bylo podřízení markraběte vrchní vládě pražského knížete (po jeho smrti pak Konrád nastoupil na pražský trůn) a tedy opětné státoprávní spojení Čech a Moravy v jeden celek. První zmínka o Kníně pochází z roku [[1186]], kdy se zde „z návodu dobrých lidí“ sešli [[český kníže]] [[Bedřich (kníže)\|Bedřich]] a jeho soupeř, [[Moravské úděly\|moravský údělník]] [[Konrád II. Ota\|Konrád Ota Znojemský]], aby po krvavé [[Bitva u Loděnice (1185)\|bitvě u Loděnice]] uzavřeli mírovou dohodu, jejímž výsledkem bylo podřízení se moravského knížete vrchní vládě knížete pražského a tedy opětné státoprávní spojení [[Čechy\|Čech]] a [[Morava\|Moravy]] v jeden celek. (Od této knínské schůzky začal Konrád Ota užívat titulu [[Moravský markrabě\|moravského markraběte]] a po Bedřichově smrti skutečně na trůn v [[Praha\|Praze]] nastoupil.) ~~V roce~~Roku [[1321]] ~~vysadil~~ Štěpán z Tetína (levoboček krále [[Václav II.\|Václava II.]]) „vysadil“ [[Emfyteuze\|~~„německým“ právem~~německým zákupným právem]] vsi Knín, [[Dobříš]], [[Kytín]], [[Libčice (Nový Knín)\|Libčice]] a městečko [[Trhové Dušníky\|Dušníky]] u [[Příbram]]ě. Někdy mezi ~~roky~~léty [[1321]] až [[1331]] došlo k oddělení části osady, která byla před rokem [[1331]] povýšena na [[městys\|městečko]] a později se začala uvádět jako [[Nový Knín]]. Zbytek osady zůstal vsí a později se dostal do rukou světské a roku [[1669]] církevní vrchnosti. Ve 2. polovině 14. století se o Starý Knín dělilo hned několik vladyků a rozdělení panství trvalo ještě na počátku 16. století. ===Raný novověk=== ~~Ve 2. polovině 14. století se o Starý Knín dělilo hned několik vladyků a rozdělení panství trvalo ještě na počátku 16. století.~~ V roce [[1554]] se Starý Knín dostal do držení rodu Ježovských z Lub. (Les mezi Starým Knínem a [[Malá Hraštice\|Malou Hrašticí]] se podnes nazývá Ježov, rod připomíná i hájovna Ježovka u [[Dobříš]]e.) Náhrobky některých členů rodu lze doposud spatřit ve stěnách lodi staroknínského kostela. Dne [[26. duben\|26. dubna]] [[1601]] se Ludmila Ježovská z Lub provdala za [[Václav Vratislav z Mitrovic\|Václava ml. Vratislava z Mitrovic]], zvaného Tureček (díky dobrodružné výpravě do Turecka, jíž se zúčastnil jako člen císařského posla barona Bedřicha Krekvice). ~~Za stavovského povstání zachoval věrnost Habsburkům, v roce 1629~~Ten byl ~~povýšen~~ve dozdejším ~~panského~~kostele ~~stavu. Zemřel [[22. listopad]]u [[1635]] a byl~~i pohřben ~~pod dlažbou presbytáře staroknínského kostela~~. V roce [[1639]] byl Starý Knín (stejně jako široké okolí) těžce postižen [[Třicetiletá válka#Švédsko-francouzská válka (1635–1648)\|švédským vpádem]]. Staroknínský kostel zřejmě nejhoršímu unikl, neboť se v něm dodnes zachovala pozdně renesanční cínová křtitelnice z roku [[1601]], pořízená právě ~~[[Václav Vratislav z Mitrovic\|~~Václavem Vratislavem z Mitrovic]]. Po třicetileté válce si [[Vratislavové z Mitrovic]] vybudovali v areálu hospodářského dvora ve Starém Kníně zámeček a zbytky tvrze nechali přestavět na sýpku. Dne 20. prosince [[1669]] prodal Petr Vratislav z Mitrovic zadlužené panství řádu [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou\|křižovníků s červenou hvězdou]], v jehož rukou pak zůstal do konce feudálního zřízení. (Fara je v držení řádu dodnes.) Zámeček Vratislavů z Mitrovic byl adaptován na faru a z dosavadní fary se stal křižovnický špitál. Dne [[20. prosinec\|20. prosince]] [[1669]] prodal Petr Vratislav z Mitrovic zadlužené panství [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou\|Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou]], v jehož rukou pak zůstal do konce feudálního zřízení. (Fara je v držení řádu dodnes.) Zámeček Vratislavů z Mitrovic byl adaptován na faru a z dosavadní fary se stal křižovnický špitál. V 17. a 18. století byl přestavován kostel, čímž v zásadě získal svou nynější podobu. Řádek 21: V roce [[1731]] řešili křižovníci mezní při se sousedním [[Nový Knín\|Novým Knínem]] o mlýn Podleský (pozdější Sirotkův, na nynějším okraji knínského intravilánu). Bylo potvrzeno, že tento mlýn, ač je pozemky staroknínskými obklopen, poddanstvím patří městu (Novému Knínu). ~~V roce~~Roku [[1899]] tu vznikl sbor dobrovolných hasičů (osamostatněním staroknínských členů dosavadního sboru společného pro Starý i Nový Knín). ===20. století=== Na přelomu 19. a 20. století byla radikálně přestavěna větší část areálu křižovnického dvora do nynější podoby. V roce [[1960]] byl Starý Knín připojen ke ~~[[Nový Knín\|~~Knínu Novému]]. Sjednoceno bylo i číslování domů: domy v dosavadním ~~[[Nový Knín\|~~Novém Kníně]] si zachovaly původní čísla, čísla dosavadních staroknínských domů byla zvýšena o 300. V roce [[1974]] bylo otevřeno letní kino.

Starý Knín: Porovnání verzí