Evangelický hřbitov ve Strašnicích: Porovnání verzí

Přestal se používat po roce [[1945]], oficiálně byl uzavřen se souhlasem [[Státní úřad pro věci církevní|Státního úřadu pro věci církevní]] v&nbsp;roce [[1950]] usnesením [[Obvodní národní výbor|ONV]] Praha 10. Na hřbitově bylo zakázáno pohřbívání a ukládání uren a měl být po uplynutí deseti let od posledního pohřbu, tj. [[7.&nbsp;února únor]]a [[1956]], zrušen.<ref>Kovařík, Petr: Klíč k&nbsp;pražským hřbitovům, Nakladatelství Lidové noviny, 2001, ISBN 80-7106-486-6, str. 302</ref> [[Hřbitovní kaple (Strašnice)|Hřbitovní kaple]] byla od roku [[1955]] dána do užívání [[Církev československá husitská|Československé církvi husitské]], která v&nbsp;ní zřídila [[kolumbárium]]. V&nbsp;roce [[1958]] bylo rozhodnuto, že dojde k&nbsp;likvidaci hřbitova a pozemek bude využit pro rekreační a sportovní účely. Ač byl hřbitov oficiálně uzavřen, neoficiálně docházelo k&nbsp;ukládání uren i mezi lety [[1948]] a [[1993]]. K&nbsp;likvidaci hřbitova nakonec nedošlo.

V&nbsp;roce [[1998]] bylo na hřbitově napočítáno 598 hrobů a 54 hrobek. Nejstarší dochovaný náhrobek, na němž je čitelné datum, pochází z&nbsp;roku [[1828]].<ref name="Kovařík 301" />

V&nbsp;roce [[2000]] bylo zamýšleno, že hřbitov bude z&nbsp;velké části zbořen a stane se pohřebištěm vojáků [[Wehrmacht]]u, kteří padli ke konci [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Uvažovalo se o&nbsp;přemístění ostatků německých vojáků padlých v&nbsp;Praze i v&nbsp;jiných částech tehdejšího [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]], zejména v&nbsp;severních Čechách. Tento projekt však nebyl z&nbsp;finančních důvodů a pravděpodobně také z&nbsp;důvodu odporu některých památkářů a části veřejnosti na tomto místě realizován. Poté byl v&nbsp;roce 2002 hřbitov prohlášen kulturní památkou.<ref>{{MonumNet|název= hřbitov evangelický |ID=52164/1-2323 |datum=2016-6-29}}</ref>