Panská sněmovna: Porovnání verzí

[[FileSoubor:Parlament - Bécs, 2014.12.03 (18).JPG|thumbnáhled|Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný]]

[[Ex officio]], tedy "z moci úřední" [[arcibiskup]]ové a ti [[biskup]]ové, kterým náležela [[Kníže-biskup|knížecí]] hodnost: arcibiskup [[Arcidiecéze vídeňská|vídeňský]], [[Arcidiecéze salcburská|salcburský]], [[Arcidiecéze goricijská|gorický]], [[Zadar|zadarskýzadar]]ský, [[Arcidiecéze pražská|pražský]], [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucký]], tři arcibiskupové [[Lvov|lvovštílvov]]ští (římsko-, [[Řeckokatolická církev|řecko]]- a [[Arménská katolická církev|arménsko-katolický]] a [[Pravoslaví|pravoslavný]] arcibiskup [[Černovice (Ukrajina)|černovický]], [[Seznam tridentských biskupů a arcibiskupů|biskup tridentský]], [[Arcidiecéze lublaňská|lublaňský]], [[Seznam brixensko-bolzanských biskupů|brixenský]], [[Sankt Andrä (Korutany)|lavantský]], [[Diecéze gurská|gurský]], [[Diecéze Graz-Seckau|seckovský]], [[Arcidiecéze vratislavská|vratislavský]] a [[Arcidiecéze krakovská|krakovský]]. V letech 1861-1865 (před ztrátou [[Lombardsko-benátské království|Benátska]] a [[Rakousko-uherské vyrovnání|vyrovnáním]] s [[Uhersko|Uhrami]]) měli ve sněmovně právo zasedat taktéž [[Seznam udinských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup z Udine]], [[Seznam benátských patriarchů|benátský patriarcha]] (od r. 1862), řecko-katolický arcibiskup z [[Alba Iulia|Alba-Iulie]] a (od r. 1863) [[Sedmihradsko|sedmihradský]] řecko-pravoslavný arcibiskup.<ref>{{Citace monografie

| příjmení2 =

| jméno2 =

* tři [[Německý spolek|suverénní knížecí rody]]: [[Lichtenštejnové]] (čtyři větve: [[Seznam lichtenštejnských knížat|panující]], [[Moravský Krumlov|moravskokrumlovská]], [[Hollenegg|hollenežská]] a [[Neulengbach|neulengbašská]]), [[Koburkové|Sasko-Kobursko-Gotha]] (katolická větev S.-K.-[[Koháryové|Koháry]]) a [[Leopold ze Schaumburg-Lippe|Schaumburg-Lippe]] ([[Náchod|náchodskánáchod]]ská větev)

* sedmnáct (ve skutečnosti šestnáct) [[Seznam mediatizovaných rodů#Knížecí rody|dříve suverénních knížecích rodin]] podle hodnosti:<ref>Jejich hodnost se počítala podle data získání virilního hlasu na [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšském sněmu]], pokud jej nezískali, pak podle stáří knížecího titulu, ovšem s tím, že i kníže s nejstarším titulem stál až za posledním knížetem, který získal virilní hlas.</ref> [[Lobkovicové]] (dvě větve, [[Roudnické vévodství|roudni<nowiki/>ckároudnická]] i [[Mělník|mělni<nowiki/>ckámělnická]]), [[Ditrichštejnové]] (nepřijali členství),<ref>Poslední Ditrichštejn navíc nepřijal ani knížecí titul, fakticky tedy již ani nešlo o knížecí rod. </ref> [[Auerspergové]] ([[Vlašim|vlašimskávlašim]]ská větev), [[Fürstenbergové]] (česká sekundogenitura), [[Schwarzenbergové]] (dvě větve, [[Hluboká nad Vltavou|hlubo<nowiki/>ckáhlubocká]] i [[Orlík nad Vltavou|orlická]]), [[Thurn-Taxisové]], Auerspergové ([[Žleby|žlebská]] větev),<ref>Žlebští Auerspergové získali knížecí titul teprve roku 1746, virilního hlasu tato samostatná větev nedosáhla.</ref> [[Johann Karl Khevenhüller-Metsch|Khevenhüllerové]], [[Colloredové|Colloredo-Mannsfeld]] (knížecí větev), [[Hohenlohe]]-Langenburgové (česká katolická větev), [[Starhembergové]], [[Orsini-Rosenberg]], [[Schönburg-Hartensteinové|Schönburg-Hartenstein]], [[Salm-Reifferscheidt-Raitz|Salm-Raitz]], [[Metternichové]], [[Windischgrätzové]] ([[Alfred Windischgrätz|Alfredova]] větev) a [[Trauttmansdorffové]] (knížecí [[Horšovský Týn|horšovotýnecká]] větev)

* šestnáct (ve skutečnosti patnáct) titulárních [[Kníže|knížat]] podle stáří knížecího titulu: [[Andrzej Lubomirski|Lubomirští]], [[Porcia (šlechtický rod)|Porcia]], [[Lambergové]] (knížecí větev, neúčastnili se), [[Kinští]] (knížecí větev), [[Clary-Aldringenové]], [[Paarové]], [[Czartoryští]],<ref name=":1">Těmto rodům nebyl z různých důvodů uznán rank podle data jejich prvního povýšení do hraběcího nebo knížecího stavu. Czartoryští byli na říšská knížata povýšeni r. 1623, což nebylo kvůli nedochovaným listinám uznáno (rank dle haličského knížecího titulu r. 1785), ze stejného důvodu nebyl uznán říšský hraběcí titul Lanckorońských (1355, rank dle haličského povýšení r. 1783). Rodu Thurn und Valsassina nebyla uznána hodnost dle prokazatelného povýšení do říšského hraběcího stavu (1541) ani dle jeho prvního potvrzení v Rakousku (1543), ale až dle posledního potvrzení titulu v Rakousku (1572), což rod zařadilo až za Tarnowské (říšská hrabata 1547). Hrabata z Brandisu byla povýšena říšská hrabata r. 1641, ovšem toto povýšení nebylo platné, neboť tito si nenechali vystavit nobilitační diplom a nezaplatili za něj. Proto se jejich hraběcí hodnost datuje od nového povýšení r. 1654.</ref> [[Eustachy Stanisław Sanguszko|Sanguszkové]], [[Windischgrätzové]] ([[Weriand Windisch-Graetz|Weriandova]] větev), [[Collaltové]], [[Rohanové]], [[Sapiehové]], [[Neippergové#Montenuovo|Montenuovo]], [[Ditrichštejnové]] (z rodu [[Mensdorff-Pouilly|Mensdorf-Pouilly]]), [[Beaufort-Spontinové]] a [[Thun-Hohensteinové]] (knížecí [[Děčín|děčínskáděčín]]ská větev).

* čtyři [[Seznam mediatizovaných rodů#Hraběcí rody|dříve suverénních hrabata]] podle data získání [[Říšské stavy|říšského stavovství]]: [[Schönbornové|Schönbornové z Buchheimu]] (tzv. česká větev),<ref>Tato rodová větev sice přímo pochází z vládnoucího rodu, není ale považována za samostatnou mediatizovanou linii a její hlava nemá nárok na titul [[Osvícenost]]. Naopak v Rakousku usazená mediatizovaná větev rodu s velkým fideikomisem členství v panské sněmovně nezískala.</ref> [[Wurmbrandt-Stuppach]], [[Kuefsteinové|Kuefstein]]-[[Greillenstein (zámek)|Greillenstein]], [[Harrachové|Harrach]]-[[Bruck an der Leitha|Bruck]]

* 64 rodů titulárních hrabat (72 hlasů dle rodových větví) podle stáří hraběcího titulu:<ref>V případě více větví stejného rodu (a tedy stejně starého hraběcího titulu), jsou větve řazeny podle stáří dědičného členství v panské sněmovně.</ref> [[Šlikové]], [[Lodronové]], [[Hardekové]], [[Montecuccoli]]-Laderchi, [[Jan Józef Tarnowski|Tarnowští]], Thurn und Valsassina,<ref name=":1" /> [[Buquoyové]], [[Althannové]], [[Trauttmansdorffové]] (hraběcí [[Gleichenberg|gleichenberská]] větev),<ref name=":0">Tyto rodové větve se oddělily ještě dříve, než jejich příbuzní získali v [[Svatá říše římská|říši]] vlastní [[Říšská bezprostřednost|bezprostřední]] panství a vládnoucí postavení spolu se [[Říšské stavy|stavovstvím]]. Nejde tedy v žádném smyslu o dříve panující rody.</ref> [[Černínové z Chudenic]], Czernin-[[Morzinové|Morzin]], [[Valdštejnové]], [[Thun-Hohensteinové]] (hraběcí [[Klášterec nad Ohří|klášterecká]] větev), Thun-Hohensteinové ([[Děčín|děčínskáděčín]]ská větev, od r. 1911 knížata), [[Franz Attems|Attemsové]], [[Edmund Attems|Attemsové-Gilleis]], [[Desfoursové]], [[Herbersteinové]], [[Nosticové]] ([[Planá|planská]] větev),<ref>Planskou větev Nosticů tvořily de facto větve dvě, z nichž druhá nastoupila r. 1890 po vymření předchozí a zdědila i její místo v panské sněmovně. K panství [[Planá|Planá u Tachova]] přišli Nosticové díky dědictví po knížatech ze [[Sinzendorfové|Sinzendorfu]].</ref> Nosticové ([[Sokolov|sokolovskásokolov]]ská větev), [[Ungnadové z Weißenwolffu]], [[Vetterové z Lilie]], [[Abensperg-Traun]] ([[Petronell-Carnuntum|petronellská]] větev),<ref name=":2">Primogeniturní petronellská větev vymřela již r. 1869, dědicem majetku i hlasu ve sněmovně se stal hrabě Otto z linie Traun-Meißau. Musel se ovšem vzdát vlastního fideikomisu a hlasu na sněmu. Svůj původní majetek odevzdal příbuzným, kteří mohli pokračovat v členství za Meißau byli do sněmovny přijati 5. září 1871.</ref> Abensberg-Traun-[[Maissau|Maißau]],<ref name=":2" /> [[Brandis|Brandisové]]ové,<ref name=":1" /> [[Gotthard Trapp|Trapp]], [[Serényiové]], [[Šternberkové]], [[Kounicové]], [[Lambergové]]-[[Ottenstein]], [[Carl Lamberg|Lambergové]]-[[Pöllau]]-Feistritz, [[Kolovratové]], [[Alexander Hoyos|Hoyos]], [[Kinští]] ([[Chlumec nad Cidlinou|chlumecká]] hraběcí větev), [[Franz Falkenhayn|Falkenhaynové]], [[Goëss]], [[Kálnokyové von Köröspatak|Kálnoky]], [[Fünfkirchenové]], [[Vratislavové z Mitrovic|Wratislavové]]-[[Netoličtí z Eisenberka|Netoličtí]], [[Žerotínové]], [[Podstatští z Prusinovic|Podstatští z Lichtenštejna]], [[Wilczkové]], [[Chotkové z Chotkova|Chotkové]], [[Colloredové|Colloredo-Mannsfeld]] (hraběcí větev),<ref name=":0" />, [[Larischové|Larisch-Moenich]], [[Silva-Taroucové]], [[Martinicové a Clam-Martinicové|Clam-Martinicové]], [[Dzieduszycki|Dzieduszyčtí]], [[Potočtí]]-[[Łańcut]], [[Andrzej Kazimierz Potocki|Potočtí]]-[[Krzeszowice|Krzeszowicze]], [[Bavorovští|Bavorowští]], [[Haugvicové z Biskupic|Haugwitzové]], [[Lanckorońští]],<ref name=":1" /> [[Agenor Gołuchowski mladší|Gołuchowští]], [[Antoni Lewicki|Lewicki]], [[Beaufort-Spontinové]] (od r. 1876 knížata), [[Westphalen (šlechtický rod)|Westphalen]], [[Mensdorff-Pouilly]], [[Miniscalchi]] (odmítli členství), [[Papafava]] (odmítli členství), [[Jan Habsbursko-Lotrinský#Rodina|Z Merana]], [[Kazimír Felix Badeni|Badeni]], [[Colleoni]] (odmítli členství), [[Venier]] (odmítli členství), [[Maximilian Vrints zu Falkenstein|Vrints]] zu [[Falkenstein]], [[Dobřenští z Dobřenic|Dobrzenští z Dobřenic]], [[Widmannové|Widmann-Sedlnitzky]], [[Robert Walterskirchen|Walterskirchen]], [[Leopold Gudenus|Gudenus]], [[Sedlničtí z Choltic]], [[Anton Ludwigstorff|Ludwigstorff]], [[Georg Wassilko von Serecki|Wassilko von Serecki]]

* devět [[Svobodný pán|svobodných pánů]] podle stáří panského titulu: [[Georg Wilhelm von Walterskirchen|Walterskirchen]] (hrabata od r. 1907), [[Locatelli]], [[Dalbergové]], [[Rudolf Adam von Hackelberg-Landau|Hackelberg-Landau]], [[Leopold Gudenus|Gudenus]] (hrabata od r. 1907), [[Ferdinand Sternbach (tyrolský politik)|Sternbach zum Stock und Luttach]], [[Anton Ludwigstorff|Ludwigstorff]] (hrabata od r. 1910), [[Georg Wassilko von Serecki|Wassilko von Serecki]] (hrabata od r. 1918), [[Kocové z Dobrše]]

* tři [[Markýz|markýzovémarkýz]]ové podle stáří titulu (všichni odmítli členství): [[Canossové|Canossa]], [[Guidiové|Guidi]], [[Cavrianiové]]

* jeden [[Lankrabě|lankraběcílankrabě]]cí rod: [[Fürstenbergové]] (větev z [[Weitra|Weitry]]),<ref>Tato větev sice pochází z dříve vládnoucí rodiny, oddělila se ale ještě před [[Mediatizace|mediatizací]] a není tedy [[Seznam mediatizovaných rodů|mediatizovaným rodem]]. V roce 1843 získali v Rakousku titul [[Osvícenost]] jako zvláštní milost. </ref>

* 1881: Trauttmansdorffové-hraběcí gleichenberská větev a Lambergové-Ottenstein-hraběcí větev (16. listopadu)

Dvěma rodům nebyl povolán nástupce z důvodu brzkého zániku monarchie, jejich zástupci zemřeli v roce 1918: