Ultrafialové záření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Rozdělení: VUV je pohlcováno vzduchem, takže na zem nedopadne |
evoluce až za klasické kapitoly jako rozdelení a použití |
||
Řádek 1:
{{možná hledáte|tento=Ultra Violet|jiný=umělkyni [[Isabelle Collin Dufresne]]}}
[[Soubor:Jupiter.Aurora.HST.UV.jpg|náhled|upright=1.3|Snímek [[polární záře]] na [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]], jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] ]]▼
'''Ultrafialové''' (zkratka '''UV''', z [[angličtina|anglického]] {{cizojazyčně|en|ultraviolet}}) záření je [[elektromagnetické záření]] s [[vlnová délka|vlnovou délkou]] kratší než má [[Světlo|viditelné světlo]], avšak delší než má [[rentgenové záření]]. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi, některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Jeho přirozeným zdrojem je [[Slunce]].
▲[[Soubor:Jupiter.Aurora.HST.UV.jpg|náhled|Snímek [[polární záře]] na [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]], jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] ]]
== Objev ==
Ultrafialové záření objevil německý fyzik [[Johann Wilhelm Ritter]] v roce [[1801]]. Pojmenoval ho „dezoxidační“ světlo. Nynější název dostal později v 19. století.
== Souvislost s evolucí ==▼
Podle moderních modelů [[evoluce]] je vznik a evoluce prvotních [[Bílkovina|proteinů]] a [[enzym]]ů schopných reprodukce připisován právě existenci ultrafialového záření. To způsobuje, že sousední dvoušroubovicové páry [[thymin]]u v [[DNA]] se mohou spojit do kovalentní vazby a tím přerušit vlákno, které reproduktivní enzymy nedokáží zkopírovat. To během genetické replikace či syntézy proteinů vede k posunutí proti sobě orientovaných bází DNA, jehož konečným důsledkem je selhání přenosu genetické informace a smrt organizmu. První prokaryotické organismy, které se přibližovaly hladině prehistorických oceánů – před tím, než byla zformována [[ozónová vrstva]], blokující většinu ultrafialového záření – neustále hynuly. Těch několik málo přeživších si vytvořilo enzymy, které přepracovaly a rozbily thyminové kovalentní vazby (tzv. {{cizojazyčně|en|excision repair enzymes}} – enzymy opravující vynechání při spiralizaci). Mnoho enzymů a bílkovin, které se účastní moderní [[mitóza|mitózy]] a [[meióza|meiózy]], jsou extrémně podobné enzymům opravujícím vynechání při spiralizaci a jsou považovány za potomky enzymů, které poprvé přestály působení ultrafialového záření.<ref>Margulis, Lynn a Sagan, ''Origins of Sex: Three Billion Years of Genetic Recombination'', Yale University Press, Dorion, 1986</ref>▼
== Rozdělení ==
Řádek 101 ⟶ 97:
* [[soudní znalectví]]
* odborné posudky [[obraz]]ů
▲== Souvislost s evolucí ==
▲Podle moderních modelů [[evoluce]] je vznik a evoluce prvotních [[Bílkovina|proteinů]] a [[enzym]]ů schopných reprodukce připisován právě existenci ultrafialového záření. To způsobuje, že sousední dvoušroubovicové páry [[thymin]]u v [[DNA]] se mohou spojit do kovalentní vazby a tím přerušit vlákno, které reproduktivní enzymy nedokáží zkopírovat. To během genetické replikace či syntézy proteinů vede k posunutí proti sobě orientovaných bází DNA, jehož konečným důsledkem je selhání přenosu genetické informace a smrt organizmu. První prokaryotické organismy, které se přibližovaly hladině prehistorických oceánů – před tím, než byla zformována [[ozónová vrstva]], blokující většinu ultrafialového záření – neustále hynuly. Těch několik málo přeživších si vytvořilo enzymy, které přepracovaly a rozbily thyminové kovalentní vazby (tzv. {{cizojazyčně|en|excision repair enzymes}} – enzymy opravující vynechání při spiralizaci). Mnoho enzymů a bílkovin, které se účastní moderní [[mitóza|mitózy]] a [[meióza|meiózy]], jsou extrémně podobné enzymům opravujícím vynechání při spiralizaci a jsou považovány za potomky enzymů, které poprvé přestály působení ultrafialového záření.<ref>Margulis, Lynn a Sagan, ''Origins of Sex: Three Billion Years of Genetic Recombination'', Yale University Press, Dorion, 1986</ref>
== Odkazy ==
| |||