Hormidor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Navrácení šablony |
úprava hesla značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
{{Urgentně upravit|20190625190159}}
{{Neověřeno}}
'''Hormidor''' legendární postava [[Nejstarší moravské pověsti|nejstarších moravských pověstí]]. Dle ústního podání z [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] měl být devátým moravským králem<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Město Velké Meziříčí - První zmínky o městě
| url = https://www.velkemezirici.cz/o-meste/historie/prvni-zminky-o-meste
| periodikum = www.velkemezirici.cz
| datum přístupu = 2019-07-04
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>, jindy se uvádí ajko čtvrtý v pořadí. Syn [[Sámoslav]]ův, potomek zakladatele rodu [[Sámo|Sáma]].
<br />
== Život a vláda ==
Jako král '''Hormidor''' vládl v letech 796–811<ref>{{Citace monografie
| titul = Mars Moravicus.
| url = http://worldcat.org/oclc/23637737
| vydavatel = Typis J. Arnolti de Dobroslawina
| oclc = 23637737
| příjmení = Pešina, Jan Tomaš, z Čechorodu, 1629-1680.
}}</ref>.
Vedl boje s [[Avaři|Avary]] a Čechy, stejně tak jako musel bojovat s domácími bouřemi. Mezi jinými dobyl hradiště [[Povel]] u Olomouce a znovuvybudoval hrad [[Slovanské hradiště Mikulčice|Valy u Mikulčic]]<ref>{{Citace monografie
| titul = Krásná i bezbožná tajemství našich dějin : legendy versus historická "pravda"
| url = http://worldcat.org/oclc/944217139
| isbn = 9788074750953
| isbn2 = 8074750957
| oclc = 944217139
| příjmení = Bauer, Jan, 1945-
}}</ref>, Bránil starou slovanskou víru, tedy [[pohanství]], proti nově příchozímu náboženství, proti [[křesťanství]]<ref>{{Citace monografie
| titul = Děje říše velkomoravské. Od počátku až do rozpadu jejího leta Páně 907. Kriticko-historicky dle původních pramenův pojednal F.S.P. Moravičanský.
| url = http://worldcat.org/oclc/562087281
| oclc = 562087281
| příjmení = MORAVIČANSKÝ, František Saleš Pluskal.
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| strany = 170-172
| isbn =
}}</ref>. Narozdíl od svého předchůdce [[Sámoslav|Sámoslava]] se nikdy nedal pokřtít<ref>{{Citace monografie
| titul = Krásná i bezbožná tajemství našich dějin : legendy versus historická "pravda"
| url = http://worldcat.org/oclc/944217139
| isbn = 9788074750953
| isbn2 = 8074750957
| oclc = 944217139
| příjmení = Bauer, Jan, 1945-
}}</ref>.
Po Hormidorově smrti se měl ujmout vlády na Moravě jeho syn [[Mojmar]].
== Smrt ==
'''Hormidor''' měl zemřít na hradě Samohradě, což má být dnešní [[Velké Meziříčí]]. Příčinou měl být mor<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schwoy
| jméno = Franz Joseph
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Topographie vom Markgrafthum Mähren: Prerauer- Znaymer- und ..., Svazek 3
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Wien
| rok vydání = 1794
| počet stran =
| strany = 497
| isbn =
}}</ref>. Po smrti byl král Hormidor převezen do Brna a údajně pochován na [[Špilberk]]u.
Podle jiné pověsti z [[Knínice (okres Blansko)|Knínic]] u Boskovic<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Knínice – historické události - Městys Knínice
| url = http://www.mestyskninice.cz/39-kninice-historicke-udalosti
| periodikum = www.mestyskninice.cz
| datum přístupu = 2019-07-04
}}</ref>, zemřel zde. Jeho přátelé a vojáci ho pohřbili na rovině mezi Knínicemi a [[Šebetov|Šebetovem]] i s jeho koněm, celou výzbrojí a bohatými dary. Vysokou mohylu osázeli stromy. Pověst ztotožňuje onu mohylu s kopcem [[Hájek (Knínice)|Hájek]].
<br />
== Poznámky ==
== Související články ==
* [[Nejstarší moravské pověsti]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.priklad1.cz/text.html Počátky naší státnosti] – Moravané, Sámo o pokolení a Mojmírovci
{{Portály|Morava|}}<br />
{{Pahýl}}
| |||