Rakovnický kraj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
další doplnění |
styl. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6:
[[Soubor:Mullerova mapa Cech 07.jpg|náhled|Severozápad Rakovnického kraje na Mullerově mapě z roku 1720]]
[[Soubor:Josephinische Landaufnahme Boemia.jpg|náhled|Krajské rozdělení Čech za [[Josef II.|Josefa II.]]]]
'''Rakovnický kraj''' byla územní jednotka, jejíž počátky sahají do druhé poloviny 13. století,
== Historie ==
Písemně je [[Rakovník]] poprvé připomínán v roce 1252 jako sídlo [[soud]]u, když se za [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] stal sídlem kraje. Rakovník měl dlouho statut komorního města, které však více než na vůli královské komory bylo závislé na momentálním postavení nedalekého královského hradu [[Křivoklát]]u. I po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn Rakovník stál při panovnících tohoto rodu a snažil se tak vyhnout zvůli toho, kdo právě držel Křivoklát. Až [[Rudolf II.]] toto ocenil a po staletích marného čekání povýšil Rakovník v roce 1588 na [[královské město]].
Za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] byl Rakovnický kraj v roce 1458 rozdělen na podíl Rakovnický a [[Podbrdský kraj|Podbrdský]].<ref>http://www.brdy.info/kapitoly/brdy.php</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum přístupu=2016-05-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160311054220/http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum archivace=2016-03-11 |nedostupné=ano }}</ref> Patřil mezi nejmenší české kraje a měl tehdy velice neurčitou hranici. Na severu ji tvořilo Žbánsko, na západě kolísala mezi Senomaty a Jesenicí, na jihu byla vytyčena řekami Střelou a Mží až po Skryje, kde přesáhla na druhý břeh a táhla se jižním okrajem křivoklátského lesa přes Broumy k Hudlicům. Zde opět kopírovala hranici křivoklátských lesů přes Chyňavu, Běleč, Bratronice, Bezděkov, Lány, Nové Strašecí a Třtici zpět ke Žbánu. V roce 1651 tak na východní část tvořilo čísařské křivoklátské panství a na západě část panství plaského kláštera.<ref>{{Citace monografie
Řádek 26:
}}</ref>
Reformou v roce 1714 naopak byly [[Slánský kraj|Slánský]] a Rakovnický kraj z důvodu vyrovnání velikosti všech krajů sloučeny do nového Rakovnického kraje, přičemž krajská správa byla v roce 1751 z Rakovníka stejně jako v případě [[Berounský kraj|Berouna]] a [[Kouřimský kraj|Kouřimi]] přesunuta do Prahy. Až v roce 1787 bylo po delších jednáních za krajské město určeno město [[Slaný]].<ref name="Krotilová">{{Citace sborníku
| příjmení = Krotilová
| jméno = Jana
Řádek 39:
}}</ref> Ještě při solním sčítání v roce 1702 bylo v Rakovnickém kraji zjištěno jen 14 741 obyvatel nad 10 let (z toho 14 521 křesťanů a 220 židů). Naproti tomu k roku 1847 v nově vymezeném kraji (kromě historického Slánska obsahoval např. i pražská předměstí [[Bubeneč]], [[Holešovice]] a [[Smíchov]]) žilo už 193 654 obyvatel, převážně české národnosti a vyznáním katolíků.<ref name="Krotilová" />
Z hlediska římskokatolické správy bylo území kraje rozděleno mezi rakovnický, slánský a budyňský [[Vikariáty a farnosti pražské arcidiecéze|vikariát pražské arcidiecéze]].
== Významní hejtmané ==
| |||