Rakovnický kraj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
doplnění |
||
Řádek 8:
== Historie ==
Písemně je [[Rakovník]] poprvé připomínán v roce 1252 jako sídlo [[soud]]u. Rakovník měl dlouho statut komorního města, které však více než na vůli královské komory bylo závislé na momentálním postavení nedalekého královského hradu [[Křivoklát]]u. I po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn Rakovník stál při panovnících tohoto rodu a snažil se tak vyhnout zvůli toho, kdo právě držel Křivoklát. Až [[Rudolf II.]] toto ocenil a po staletích marného čekání povýšil [[Rakovník]] v roce 1588 na [[královské město]].▼
Za vlády Jiřího z Poděbrad v roce 1458 byl Rakovnický kraj rozdělen na podíl Rakovnický a [[Podbrdský kraj|Podbrdský]].<ref>http://www.brdy.info/kapitoly/brdy.php</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum přístupu=2016-05-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160311054220/http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum archivace=2016-03-11 |nedostupné=ano }}</ref> Patřil mezi nejmenší české kraje a měl tehdy velice neurčitou hranici. Na severu ji tvořilo Žbánsko, na západě kolísala mezi Senomaty a Jesenicí, na jihu byla vytyčena řekami Střelou a Mží až po Skryje, kde přesáhla na druhý břeh a táhla se jižním okrajem křivoklátského lesa přes Broumy k Hudlicům. Zde opět kopírovala hranici křivoklátských lesů přes Chyňavu, Běleč, Bratronice, Bezděkov, Lány, Nové Strašecí a Třtici zpět ke Žbánu. V roce 1651 tak na východní část tvořilo čísařské křivoklátské panství a na západě část panství plaského kláštera.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pazderová
| jméno = Alena
Řádek 25:
}}</ref>
Reformou v roce 1714 naopak byly [[Slánský kraj|Slánský]] a Rakovnický kraj sloučeny do nového Rakovnického kraje,
| příjmení = Krotilová
| jméno = Jana
▲Rakovník měl statut komorního města, které však více než na vůli královské komory bylo závislé na momentálním postavení nedalekého královského hradu [[Křivoklát]]u. I po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn Rakovník stál při panovnících tohoto rodu a snažil se tak vyhnout zvůli toho, kdo právě držel Křivoklát. Až [[Rudolf II.]] toto ocenil a po staletích marného čekání povýšil [[Rakovník]] v roce 1588 na [[královské město]].
| titul = Krajský úřad rakovnický se sídlem ve Slaném
| sborník = Slánské rozhovory 2007, Rakovník–Slaný
| vydavatel = Vlastivědné muzeum Slaný, Město Slaný, Státní okresní archiv Rakovník
| místo = Slaný
| rok vydání = 2008
| isbn = 978-80-254-3036-1
| url = http://old.kultura.slansko.cz/upload/2008/09/slanske-rozhovory-2007_screen.pdf
| strany = 36–38
}}</ref>
Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Rakovnickém kraji 14 521 křesťanů a 220 židů (dohromady 14 741 obyvatel nad 10 let). K roku 1847 v nově vymezeném kraji (kromě historického Slánska obsahoval např. i pražská předměstí [[Bubeneč]], [[Holešovice]] a [[Smíchov]]) žilo 193 654 obyvatel, převážně české národnosti.<ref name="Krotilová" />
Kraj vydržel až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou).
| |||