Osvětim: Porovnání verzí

Ve městě a jeho okolí za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] [[Nacistické Německo|němečtí nacisti]] zbudovali [[Auschwitz|táborový komplex Auschwitz]] (česky Osvětim), kde zemřelo více než milionmiliontřistatisíc převážně židovských vězňů. Město je dnes významným turistickým cílem, což se odráží na jeho ekonomice, která se zaměřuje převážně na poskytování ubytovacích a pohostinských kapacit. Ve městě se nachází železnice a v okolí několik výrobních závodů, které zde zbyly jako smutný pozůstatek po válce.

V roce [[1315]] došlo k dalšímu dělení a vzniklo [[Osvětimské knížectví]], v jehož rámci Osvětim byla sídlem místního knížecího rodu, jedné z větví [[Slezští Piastovci|Piastovců]]. V roce [[1327]] se kníže [[Jan I. Osvětimský|Jan I.]] stal vazalem českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a Osvětimsko lénem Českého království. V roce [[1454]] kníže Jan IV. složil vazalskou přísahu polskému králi [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíru IV.]] O 3 roky později Jan IV. prodal knížectví [[Koruna království polského|Polské koruně]]. Až do roku [[1564]] mělo Osvětimsko v rámci Polska autonomní status, poté jako slezský okres bylo součástí Malopolského vojvodství. Během [[Potopa (invaze)|švédské invaze]] (1655–60) bylo město nájezdníky velmi zničeno. V roce [[1772]], během [[První dělení Polska|1. dělení Polska]], Osvětim zabrala [[Habsburská říše]] - Rakousko Uhersko.

Po [[První světová válka|první sv. válce]] se Osvětim stala opět součástí obnoveného Polska. V letech 1929–1931 byla okresním městem. Po německé invazi do Polska v [[1939]] roce bylo město okupanty připojeno bezprostředně k [[Třetí Říše|Říši]]. V témže roce němečtí nacisté vybudovali uve městaměstě Osvětimv prostorách vyklizených polských kasáren, nechvalně známý koncentrační tábor ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''KL [[Auschwitz]]''}} ''I''.). Poblíž města, v obci Březinka, byl vybudován v nehostiné bažinaté části, vyhlazovací a koncentrační tábor Auchwitz II - Birkenau, ve kterém za války zavraždili přes milionmiliontřistatisíc lidí (hlavně Židů, ale také Poláků, Čechů, Rusů, Romů atd.). Při stavbě tábora Němci násilně vysídlili okolní polské obyvatelstvo ze 40km pásma kolem táborů (také z Osvětimské čtvrti Zasole, která se nacházela za řekou Sola). Po porážce Německa (Osvětim byla dne 27.1.1945 osvobozena sovětskými vojsky) se tu obnovila polská správa. Sovětský svaz, který z území Polska vytlačil Němce, dosadil v zemi k moci komunisty. Na území německého koncentračního tábora byly sovětskou policií [[NKVD]] zřízeny internační tábory pro německé zajatce. Polská komunistická tajná policie na území tábora zřídila také věznici pro podezřelé ze spolupráce s nacisty a také pro odpůrce komunistického režimu. V roce 1946 byly všechny tábory vyklizeny a bývalý německý koncentrační tábor se v roce 1947 stal muzeem.

Město Osvětim bylo opět v letech 1952–1975 okresním městem.

V současné době zde žije kolem 40 000 obyvatel.

Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město přičleněno k [[Nacistické Německo|Německé říši]] a byl zde postavenzřízen nejprvev areálu bývalých kasáren polské armády, [[koncentrační tábor]] Auschwitz I v areálu bývalých kasáren. Později, roku [[1942]], byl nau druhéobce straně městaBřezinka, vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a u blízké vesnice [[Monowice]], menší pracovní tábor Auschwitz III – Monowitz, una blízkévýrobu vesnicesyntetického [[Monowice]]benzinu, kaučuku a výbušnin.

PůvodníNově vzniklý koncentrační tábor Osvětim (OsvětimAuchwitz I.), bylvyužil založenvyklizených rokukasáren [[1940]]polské varmády, nehostinnémkteré bažinatémbyly místěrozšířené nedalekoo historickéhonové města Osvětim. Základem se pro něj stala polská jezdecká kasárnabudovy. Hlavním důvodem vzniku koncentračního tábora, ještě nebylo masové vyhlazování, ale potřeba uvěznění velkého počtu Poláků a zajatých sovětských vojáků. Kapacita tohoto tábora byla asi 15–20 tisíc vězňů. Pro zahájení likvidace vězňů a vyzkoušení různých způsobů usmrcování vězňů, byl upraven původní objekt skladu zeleniny na Krematorium KI - plynová komora, uhelna, tři spalovací dvojité pece. Do prostoru plynové komory se pod záminkou hygienické očisty, vlezlo na 800 vězňů. Cyklon B - se sypal dovnitř pomocí průduchů ve střeše budovy.

Roku [[1942]] bylo zahájeno masové vyvražďování, běžící denně po tisících obětí. V táboře se nacházely 4 plynové komory sa krematoriikrematoria K II - K V. Denně bylo možné zavraždit a během dalších dnů spálit až 10 000 lidívězňů. V táboře byli vražděni nejen [[Židé]], ale prakticky všechny národnosti okupované [[Evropa|Evropy]], české a slovenské vězně nevyjímaje. Tábor se stal místem působení neblaze proslulých lékařů [[Schutzstaffel|SS]], zejména [[Josef Mengele|Josefa Mengeleho]]. Tito lékaři prováděli pokusy na lidech a nově příchozí na rampě tábora rozdělovali na ty, kteří jsou určeni k okamžitému zabití, na ty, kteří jsou určeni k utýrání otrockou prací a zabití později a nakonec na ty (zejména děti), kteří se hodí na jejich pokusy.

V letech [[1942]]–[[1944]] bylo vybudováno dalších 40 podtáborů osvětimského komplexu. Nejvýznamnějším z nich byl tábor Osvětim III. – Buna, který byl zřízen ve spolupráci s podnikem IG Farbenindustrie AG. Tato firma vyráběla granulovanýmimo plyntechnický benzin, kaučuk a výbušniny i granule plynu [[Cyklon B|Cyklonu B]] určenýurčeného k použití nejen v osvětimských plynových komorách koncentračního a vyhlazovacího tábora Auchwitz - Birkenau.

Když se blížila [[Rudá armáda]], odvezli nacisté většinuzdemontovali přeživšíchpece vězňůkrematorií, donaložili jinýcha KTpřevezli do Říše, plynovézbytky komoryplynových akomor krematoria(kromě vyhodiliKIV - bylo vyhozeno do vzduchu vězni), vyhodily do vzduchu, většinu přeživších vězňů poslali na Pochod smrti do jiných KT a snažili se zničit i písemné důkazy jejich vraždění. I tak ale zůstalo dost nezvratných důkazů o těchto zločinech proti lidskosti.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.holocaust.cz/cz2/main |datum přístupu=2013-05-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130501144322/http://www.holocaust.cz/cz2/main |datum archivace=2013-05-01 |nedostupné=ano }}</ref> KT Osvětim byl osvobozen Rudou armádou dne [[27. leden|27. ledna]] [[1945]], jež tímto zároveň dala svobodu 7 tisícům vězňů, kteří v táboře zůstali i po evakuaci jednotkami SS.