Francie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Stillff (diskuse | příspěvky)
Je
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Stillff (diskuse | příspěvky)
→‎Dějiny: Gramatika
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 90:
Potomci [[Karel Veliký|Karla Velikého]] vládli Francii až do roku [[987]], kdy byl korunován králem [[Hugo Kapet]]. Jeho potomci, [[Kapetovci]] a jejich vedlejší větve z [[Valois]] a [[Bourboni]], postupně pomocí série válek a dědictví sjednotili území pod centrální panovnickou moc. Francouzská šlechta se stala rozhodující silou při [[Křížové výpravy|křížových výpravách]] do [[Svatá země|Svaté země]]. S tím souvisel vznik často velmi vlivných rytířských řádů ([[Maltézský řád]], [[Řád templářů]]). Templáři dosáhli takové moci, že ohrožovali i královskou autoritu a francouzský král musel řád rozprášit. Kontakt s kolébkou křesťanství dal také vzniknout křesťanským [[hereze|herezím]], založeným většinou na [[Gnosticismus|gnózi]]. Na jihu Francie se velmi významnou stalo hnutí [[Kataři|katarů]]. Zasahovala proti nim [[albigenská křížová výprava]]. Porážka katarů znamenala pohlcení Toulouseského knížectví Francií a další centralizaci moci.
 
Od 12. století angličtí králové z rodu [[Plantageneti|Plantagenetů]] ovládali rozsáhlá území západní Francie. K vyhnání Angličanů z Francie došlo teprve na konci [[Stoletá válka|stoleté války]] mezi Anglií a Francií v 15. století. K hrdinům stoleté války patřila [[Jana z Arku]], jež se stala jedním z velkých francouzských symbolů. S [[Habsburkové|Habsburky]] svedli Kapetovci (přesněji větev [[Valois]]) boj o evropskou hegemonii v tzv. [[Italské války|italských válkách]] (1494-1559). Objevitelé jako [[Jacques Cartier]] a [[Samuel de Champlain]], kteří v 16. století proniklypronikli do Severní Ameriky, položilypoložili základy francouzské koloniální říše.
 
Ve druhé polovině 16. století Francii zasáhly [[Hugenotské války|náboženské války]] mezi [[Hugenoti|hugenoty]] a katolíky. Neblaze proslulou se stala tzv. [[bartolomějská noc]] (1572), během níž bylo zmasakrováno několik tisíc protestantů. Smír sjednal až [[Edikt nantský]], kterým [[Jindřich IV.]] hugenotům přiznal práva (1598). Roku 1597 začal mocenský konflikt se Španělskem, který trval až do poloviny 17. století a stál Francii 300 000 životů.