Francie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
značky: možné problémové formulace editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 84:
Nejstarší stopy lidského osídlení na území dnešní Francie pocházejí z doby 1,8 milionu let př. n. l. Francie má velké množství památek z [[paleolit]]u, včetně jeskyních maleb, z nichž nejznámější jsou ty v [[Lascaux]], jež vznikly asi 18 000 let př. n. l. Na konci posledního ledovcového období (10 000 př. n. l.) se klima stalo mírnější a kolem 7 000 př. n. l. tato část Evropy vstoupila do [[neolit]]u a její obyvatelé začali žít usedlým stylem života. Na konci 3. tisíciletí př. n. l. se objevila [[metalurgie]], zpracovávalo se [[zlato]], [[měď]] a [[bronz]], později i [[železo]]. Na území Francie se nacházejí též četná naleziště [[megalit]]ů, nejznámější je oblast [[Carnac]]. Série [[menhir]]ů zde byly vztyčeny okolo 3300 př. n. l.
Hranice současné Francie zhruba odpovídají hranicím starověké [[Galie]] obývané [[Keltové|keltským]] kmenem [[Keltové|Galů]]. Tu si postupně podrobili [[Starověký Řím|Římané]]. Ti založili nejprve osadu Massalia na břehu Středozemního moře. Na jejích základech vzniklo město [[Marseille]], které je tak nejstarším francouzským městem. Další významné galsko-římské centrum bylo v dnešním [[Nîmes]] a [[Lyon]]u (Lugdunum). Galové žili s Římany po dlouho v míru a Galie byla prosperující součástí Římského impéria, ale přecházeli také pravidelně do povstání a útočili i na jádro římské říše. Hrdiny protiřímského galského odboje byli [[Vercingetorix]], [[Brennus]] nebo [[Ambiorix]]. Plně si Galii podrobil v 1. století známým tažením [[Julius Caesar]]. Císař ho zachytil i v literární památce (''[[Zápisky o válce galské]]''), jež je cenným zdrojem informací o keltské kultuře. Galové přijali římský jazyk ([[latina|latinu]]) a jejím smísením s keltským základem vznikla [[francouzština]]. S romanizací území souvisí i časné šíření [[křesťanství]] od 2. a 3. století.
Hranice současné Francie zhruba souhlasí s těmi z dob starověké [[Galie]] obývané [[Keltové|keltským]] kmenem [[Keltové|Galů]]. Galie byla podrobena v 1. století př. n. l. [[Starověký Řím|Římany]] a Galové částečně převzali latinský jazyk i kulturu. S romanizací území souvisí i časné šíření [[křesťanství]] od 2. a 3. století. Galské východní hranice byly ve 4. století obsazeny [[Germáni|germánskými kmeny]], převážně [[Frankové|Franky]], kteří později dali zemi její dnešní jméno. Existence Francie jako samostatného státu se tradičně datuje od rozděleni [[Franská říše|Francké říše]] roku [[843]] na ''Francia orientalis'' na východě, ''Francia occidentalis'' na západě a Lotharingii ve středu. Z Východní Francké Říše se stala [[Svatá říše římská]], západní část dala vzniknout dnešní Francii.▼
▲
Potomci [[Karel Veliký|Karla Velikého]] vládli Francii až do roku [[987]], kdy byl korunován králem [[Hugo Kapet]]. Jeho potomci, [[Kapetovci]] a jejich vedlejší větve z [[Valois]] a [[Bourboni]] postupně pomocí série válek a dědictví sjednotili území pod centrální panovnickou moc. Od 12. století angličtí králové z rodu [[Plantageneti|Plantagenetů]] ovládali rozsáhlá území západní Francie. K vyhnání Angličanů z Francie došlo teprve na konci [[Stoletá válka|stoleté války]] mezi Anglií a Francií v 15. století. Ve druhé polovině 16. století Francii zasáhly [[Hugenotské války|náboženské války]] mezi [[Hugenoti|hugenoty]] a katolíky. [[Monarchie]] dosáhla své největší moci za vlády [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV]], který vládl v 2. polovině 17. a začátkem 18. století. V té době měla Francie velký vliv na evropskou politiku, ekonomii a kulturu. Byla nejlidnatějším státem v Evropě a třetím na světě po Číně a Indii. Ve [[Válka o španělské dědictví|válce o španělské dědictví]] Francie dosáhla dosazení [[Bourboni|Bourbonů]] na španělský trůn, zároveň se však postupně propadala do rekordní zadluženosti a ekonomického úpadku a v [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]] v důsledku porážky od Velké Británie přišla o svou koloniální říši v [[Francouzská Indie|Indii]] a [[Nová Francie|Kanadě]].
| |||