Kostel Panny Marie (Pirna): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: {{Studenti píší Wikipedii |termín = 30.6.2019 |projekt = Dějiny architektury II/ FA ČVUT - Michaela Hasnedlová}} === '''Úvod'''<ref>{{Citace periodika | příjmen…
značky: možné subjektivní formulace nevhodná syntaxe v nadpisu nevhodný zdroj
 
+ IB
Řádek 1:
 
{{Studenti píší Wikipedii
|termín = 30.6.2019
|projekt = Dějiny architektury II/ FA ČVUT - Michaela Hasnedlová}}
{{Infobox - kostel}}
[[Soubor:Kostel panny Marie v Pirně.jpg|náhled]]
Městský kostel v Pirně – Kostel sv. Marie je nejvýznamnější sakrální památkou Saského Švýcarska. Patří k nejhezčím pozdně gotickým halovým kostelům horního Saska a díky jeho jedinečné výbavě z 16. a raného 17.století těžko lze nalézt něco podobného.
 
Do dnešního dne dotváří obraz města svou střechou, dosahující téměř 20 metrů, a je centrem evangelického života v Pirně. K tomu všemu ještě nabízí skvělé ambiente pro kostelní a varhanní koncerty.<ref>{{Citace periodika
=== '''Úvod'''<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Möschner
| jméno = Dietmar
Řádek 14 ⟶ 16:
| strany =
| url =
}}</ref>===
[[Soubor:Kostel panny Marie v Pirně.jpg|náhled]]
Městský kostel v Pirně – Kostel sv. Marie je nejvýznamnější sakrální památkou Saského Švýcarska. Patří k nejhezčím pozdně gotickým halovým kostelům horního Saska a díky jeho jedinečné výbavě z 16. a raného 17.století těžko lze nalézt něco podobného.
 
Do dnešního dne dotváří obraz města svou střechou, dosahující téměř 20 metrů, a je centrem evangelického života v Pirně. K tomu všemu ještě nabízí skvělé ambiente pro kostelní a varhanní koncerty.
 
=== '''Historie''' ===
Pirna patřila v pozdním středověku, především díky živému obchodování a získanému právu nuceného skladu v roce1256, k nejbohatším městům Míšeňské země.
 
Řádek 28 ⟶ 26:
[[Soubor:Půdorys kostela Panny Marie v pirně.jpg|náhled|Půdorys kostela Panny Marie v Pirně]]
 
=== '''Popis stavby'''<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno = Barbara Bechter
Řádek 48 ⟶ 46:
Stavba je lemovaná dvaceti jednoduchými opěrnými sloupy, mezi kterými jsou vysoká okna s lomeným obloukem. Okna jsou vitrážová a v každém je jiný motiv, nejčastěji se objevují kružby s plaménkovým motivem.   Hlavní vchodové dveře jsou zdobeny rozetovým oknem a portálem s oslím hřbetem. Pruty portálu jsou ve vrcholech přetnuty.
 
Ústupkový portál na jižní straně kostela má dva vchody ukončené sedlovým portálem, mezi nimiž je umístěn erb, obklopený dubovými větvičkami. Nad vchody je tympanon s výjevem Panny Marie, malého Ježíška a andělů, a to vše je lemované oslím hřbetem, který má ve vrcholech přetnuté pruty a je završen fiálou s lilií.  Na rozích jsou sochy dvou svatých na konzolách, obklopené čtyřmi jeptiškami, ze kterých výcházívychází fiály s kraby. Vše nakonec přechází do jedinnéjediné fiály s kraby zakončené lilií. Na bočních stranách se vždy nachází jedno okno se dvěma jeptiškami a kružbou s plaménkovým motivem, vybíhající do fiály s lilií. Na hraně přiléhající k vlastnímu kostelu jsou umístěni chrliči ve tvaru lidí. Vše je zakončeno zabradlímzábradlím s kružbami a plaménkovými motivy.
 
==== Věž ====
Řádek 60 ⟶ 58:
Jako příklad mohu uvést pozdně gotickou reliéfně zdobenou pískovcovou kazatelnu z roku 1525, která je připisovaná Franzu Maidburgovi, dále kamennou křtitelnici se znázorněním 26 malých dětí po obvodu od Hanse Walthera II z roku 1561 a velkolepý, 10 metrů vysoký a 5 metrů široký, pískovcový oltář zhotovený sochaři z Pirny Michaelem a Davidem Schwenkem v roce 1610.  Tento velkolepý vícepodlažní oltář se počítá se svojí expresivní a filigránskou dispozicí k hlavním dílům německému pozdně renesančnímu umění. Kostelní varhany byly postaveny v roce 1842 Friedrichem Nikolausem Jahnem z Drážďan. Několikrát přestavované a doplňované mají dnes 56 registrů a přes 4000 píšťal a jsou to největší varhany Saského Švýcarska. Se svojí vyváženou dispozicí a bohatým zvukem se využívají ke koncertům.
 
==='''Zajímavosti'''<ref>{{Citace monografie===
V jednom z presbitářůpresbytářů se nachází kroužené žebro v prostoru jehož závěr je stylizovaný do hlavy hada. V dalším se nachází žebra ve tvaru stromu po nichž se šplhají divá žena, divý muž a divé dítě, může se jednat o Adama a Evu. Tato žebra mají pouze ozdobnou funkci.
 
Pirna je považována za bránu do Saského Švýcarska a vybízí k putování historií. Je to velké okresní město na řece Labi, ležící v německé spolkové zemi Sasko, mezi Děčínem a Drážďany.  Historické centrum města, které zůstalo skoro kompletně zachováno, má přibližně 38 tisíc obyvatel, řadu středních škol a památek. Se stavbami z období gotiky až do dnes je postupně restaurováno a získává zpátky svůj původní půvab, který inspiroval již malíře Bernarda Bellotta, zvaného Canaletto k tvorbě řady slavných vedut.<ref>{{Citace monografie
| titul = Pirna
| url = https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pirna&oldid=16842671
| jazyk = cs
| poznámka = Page Version ID: 16842671
}}</ref>===
V jednom z presbitářů se nachází kroužené žebro v prostoru jehož závěr je stylizovaný do hlavy hada. V dalším se nachází žebra ve tvaru stromu po nichž se šplhají divá žena, divý muž a divé dítě, může se jednat o Adama a Evu. Tato žebra mají pouze ozdobnou funkci.
 
Pirna je považována za bránu do Saského Švýcarska a vybízí k putování historií. Je to velké okresní město na řece Labi, ležící v německé spolkové zemi Sasko, mezi Děčínem a Drážďany.  Historické centrum města, které zůstalo skoro kompletně zachováno, má přibližně 38 tisíc obyvatel, řadu středních škol a památek. Se stavbami z období gotiky až do dnes je postupně restaurováno a získává zpátky svůj původní půvab, který inspiroval již malíře Bernarda Bellotta, zvaného Canaletto k tvorbě řady slavných vedut.
 
<br />