Česko: Porovnání verzí

{{viz též|Protektorát Čechy a Morava}}

[[Soubor:German soldiers in Prague 1939.jpg|náhled|Německé okupační jednotky vstupují do [[Praha|Prahy]] v březnu 1939]]

Dne [[14. březen|14. března]] [[1939]] Slovensko [[Slovenská republika (1939–1945)|vyhlásilo samostatnost]] a po okupaci německými vojsky [[15. březen|15. března]] 1939 byl na zbytku československého území (tedy v Česku bez [[Sudety|Sudet]], připojených v roce [[1938]] k [[Nacistické Německo|Německu]], a východní části československého [[Těšínsko|Těšínska]], připojené ve stejném roce k [[Polsko|Polsku]]<ref group="pozn.">Na území Protektorátu se nacházela jen velmi malá část [[České Slezsko|Českého Slezska]] v okolí Ostravy a Frýdku, zatímco zbytek, včetně východní poloviny československého Těšínska, byl připojen k Německu.</ref>) vyhlášen [[Protektorát Čechy a Morava]]. Prezident [[Edvard Beneš]] v Londýně zorganizoval exilovou vládu (tzv. [[prozatímní státní zřízení]]). Německá [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace Československa]] se setkala s masivním [[Československý odboj (1939–1945)|odbojem obyvatel země]] a skupin podporovaných ze zahraničí (zejm. [[operace Anthropoid]]), na který nacisté reagovali [[Oběti nacistického Německa v Československu|terorem]] (např. [[vyhlazení Lidic]]). V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] nacisté realizovali politiku [[totální nasazení|totálního nasazení]] českých pracovních sil na území Německa, stejně jako [[Holokaust|likvidaci]] [[Židé v Protektorátu Čechy a Morava|židovské diaspory]] na území Protektorátu. Nejznámější údaj o počtu obětí nacistické okupace pochází z výzkumu zveřejněného Gustavem Hajčíkem a Jaroslavem Voleníkem roku 1956, podle něhož během války [[Počet obětí druhé světové války|zemřelo 360 000 Čechoslováků]].<ref>[http://www.zivapamet.cz/assets/files/Nacisticka_perzekuce.pdf NACISTICKÁPERZEKUCE OBYVATEL ČESKÝCH ZEMÍ (Studijní materiál pro učitele dějepisu)]</ref> [[Konečné řešení české otázky]] zapadalo do [[Generalplan Ost|Generalplánu Ost]], nacistického plánu na likvidaci, [[Germanizace|poněmčení]] a vysídlení příslušníků pěti [[Slované|slovanských]] národů, který měl vytvořit [[Lebensraum|životní prostor]] pro německé obyvatelstvo.<ref>"[http://literarky.cz/literatura/cteni/20108-detlef-brandes-germanizovat-a-vysidlit?fb_comment_id=849087895165946_849197335155002#f17c49dbf60a63 Germanizovat a vysídlit]". [[Detlef Brandes]]. 18. června 2015.</ref>

 

| url = http://www.reflex.cz/clanek/historie/63869/podil-jednotlivych-armad-na-osvobozovani-ceskoslovenska.html

| vydavatel = Reflex

 

Po osvobození [[Slovensko|Slovenska]] postupovala [[Rudá armáda]] od března 1945 na české území [[Ostravská operace|z&nbsp;Ostravska]] a [[Bratislavsko-brněnská operace|od Bratislavy]] (zde společně s&nbsp;[[Rumunská armáda|rumunskou armádou]]).<ref name="armády">"[http://www.reflex.cz/clanek/historie/63869/podil-jednotlivych-armad-na-osvobozovani-ceskoslovenska.html Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa]". Reflex. 6. května 2015.</ref>) Později byla zahájena i [[Pražská ofenzíva]] Rudé armády ze severu k Praze, které se zúčastnily také jednotky rumunské a [[Polská armáda|polské armády]].<ref name="armády" />) Sovětská vojska postupovala až k&nbsp;dohodnuté [[Demarkační čára|demarkační linii]] s [[Ozbrojené síly Spojených států amerických|americkou armádou]] a osvobodila přitom zhruba dvě třetiny [[Čechy|Čech]]. Zbytek českého prostoru západně od linie Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice [[Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou|osvobodila americká armáda]].

V petrochemii to byla skupina [[KKCG]] [[Karel Komárek mladší|Karla Komárka]] ([[MND]], Vítkovice Holding ad.), ENI, [[Slovnaft]], OMV, [[Shell Czech Republic|Shell]], Synthos, [[Armex]], [[Tank ONO]], v energetice [[Energetický a průmyslový holding]] ([[Daniel Křetínský]]), [[RWE Supply & Trading CZ|RWE]], [[Unipetrol]], [[Pražská plynárenská]], Alpiq, [[E.ON]], [[Lama Energy Group]], Eriell, [[Pražská energetika]]. I přes mnoho potíží se drží stále ještě silní hráči i v těžkém průmyslu, těžařství a těžkém strojírenství ([[OKD]], [[ArcelorMittal Ostrava]], [[Třinecké železárny]], [[Czech Coal]] [[Pavel Tykač|Pavla Tykače]], [[Sokolovská uhelná]], [[Severočeské doly]], [[Ferona]] či [[Finitrading]] [[Tomáš Chrenek|Tomáše Chrenka]]). V elektronice a přesném strojírenství fungují především továrny [[Siemens Česká republika|Siemens]], [[Bosch Group ČR|Bosch]], [[Foxconn CZ|Foxconn]], [[Panasonic AVC Networks Czech|Panasonic]], [[ABB]], [[AT Computers]], [[eD' system Czech|eD' system]], [[SWS]], AVX Czech Republic a Inventec.

 

 

=== Zemědělství ===

| datum přístupu = 2017-07-12

}}</ref> V roce 2016 byly v oblasti [[Krušné hory|Krušných hor]] objeveny velké zásoby [[Lithium|lithia]].<ref>{{Citace periodika

| titul = Miliardy pod Cínovcem. Zdejší lithium chce Albrightová i Janeček

| periodikum = TÝDEN.cz

| datum = 2017-03-21

| url = http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/miliardy-pod-cinovcem-zdejsi-lithium-chce-albrightova-i-janecek_422325.html

| datum přístupu = 2017-07-12

| periodikum = Český rozhlas

| datum = 2017-05-15

| jazyk = cs

| url = http://www.rozhlas.cz/digital/televize/_zprava/hudebni-televize-ocko-slavi-patnact-let-divaci-vyberou-nejoblibenejsi-tuzemsky-klip--1725977

| datum přístupu = 2017-07-12

}}</ref> Od září 2000 doplnily nabídku také satelitní televize.<ref>{{Citace periodika

| titul = Satelitní televize v České republice

| periodikum = DigiZone.cz

| jazyk = cs

| url = http://www.digizone.cz/specialy/satelit/

Nejčtenějšími deníky jsou [[Blesk (noviny)|''Blesk'']], ''[[Mladá fronta DNES]]'', [[Právo (deník)|''Právo'']], [[Deník (Vltava Labe Media)|''Deník'']], ''[[Aha!]]'' a ''[[Lidové noviny]]''.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Čechy nejvíce zajímá bulvár. Nejčtenější v zemi je deník Blesk | vydavatel = ČTK | datum_vydání = 2015-07-15 | url = http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/93351-cechy-nejvice-zajima-bulvar-nejctenejsi-v-zemi-je-denik-blesk/}}</ref><ref>http://www.unievydavatelu.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/prodany_naklad_deniku/314-deniky_celostatni</ref> Nejčtenějším zdarma rozdávaným deníkem je [[Metro (deník)|''Metro'']].<ref>http://www.unievydavatelu.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/prodany_naklad_deniku/315-deniky_zdarma</ref> Nejprodávanější zpravodajské časopisy jsou [[Téma (časopis)|''Téma'']], [[Reflex (časopis)|''Reflex'']], [[Týden (časopis)|''Týden'']], [[Květy (časopis)|''Květy'']] a [[Respekt (časopis)|''Respekt'']],<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Zpravodajské týdeníky - celostátní

| periodikum = www.unievydavatelu.cz

| datum přístupu = 2017-07-12

}}</ref> mezi společenskými časopisy to v únoru 2017 byly ''[[Rytmus života]]'', ''[[Blesk (noviny)|Nedělní Blesk]]'', ''[[Pestrý svět]]'' či ''Sedmička''.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Společenské časopisy

| periodikum = www.unievydavatelu.cz

 

Českému internetu kraluje vyhledávač [[Seznam.cz]]. Největšími zpravodajskými weby jsou [[iDNES.cz]] a [[Novinky.cz]]. Nejnavštěvovanější kulturní stránkou je [[Česko-Slovenská filmová databáze]].<ref>https://www.markomu.cz/nejnavstevovanejsi-weby/</ref> [[Česká Wikipedie]] vznikla roku 2002 a v současnosti je co do počtu hesel největší českou encyklopedií v historii.<ref>{{Citace periodika

| titul = Česká Wikipedie se stala největší českou encyklopedií všech dob

| periodikum = Literární noviny

| datum = 2011-07-11

| jazyk = cs

| url = http://literarky.cz/politika/161-dnes/4793-eska-wikipedie-se-stala-nejvti-eskou-encyklopedii-vech-dob-

| datum přístupu = 2017-07-12

}}</ref><ref>{{Citace periodika

| autor = mil

| autor2 = ČTK

| periodikum = Hospodářské noviny

| datum = 2011-07-07

| jazyk = cs

| url = https://tech.ihned.cz/c1-52253190-ceska-wikipedie-ma-uz-200-tisic-clanku-prekonala-ottuv-slovnik-naucny

| titul = České a slovenské loutkářství se dostalo na seznam UNESCO

| periodikum = iDNES.cz

| url = http://zpravy.idnes.cz/ceske-a-slovenske-loutkarstvi-unesco-d8c-/domaci.aspx?c=A161201_172857_domaci_jj

| datum vydání = 2016-12-01

 

V 60. letech 20. století zájem světa budil neortodoxní marxismus, který byl hlavním ideovým zázemím [[Pražské jaro 1968|pražského jara 1968]], a který reprezentovali zejména [[Karel Kosík]] (spis ''Dialektika konkrétního'') či [[Eduard Goldstücker]]. V 70. letech to byly spíše myšlenky filozofa [[Jan Patočka|Jana Patočky]], které se staly ideovou základnou [[Charta 77|Charty 77]], či filozofa undergroundu [[Egon Bondy|Egona Bondyho]]. Vysokou úroveň měla po celou dobu socialistického režimu [[egyptologie]], která se prezentovala mj. vykopávkami v [[Abúsír|Abusíru]] (zejm. [[Miroslav Verner]]).<ref>{{Citace periodika

| titul = Objevy, které změnily dějiny. Česká egyptologie je malá, ale extrémně úspěšná

| periodikum = ČT24

| jazyk = cs

| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2058474-objevy-ktere-zmenily-dejiny-ceska-egyptologie-je-mala-ale-extremne-uspesna

| datum přístupu = 2017-07-08

}}</ref> Zvláštní kapitolou dějin vědy v socialistickém Československu byl státní psychologický výzkum účinků [[Diethylamid kyseliny lysergové|LSD]], podílel se na něm i [[Stanislav Grof]], který později v USA vytvořil metodu [[Holotropní dýchání|holotropního dýchání]].<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = V Československu zkusili LSD vědci, umělci i mladý Miloš Zeman

| periodikum = iDNES.cz

| url = http://kultura.zpravy.idnes.cz/dokument-lsd-made-in-cssr-0hc-/filmvideo.aspx?c=A151006_183119_televize_vha

| datum vydání = 2015-10-06

| datum přístupu = 2017-07-08

}}</ref> Světový zájem vzbudily i archeologické experimenty [[Pavel Pavel|Pavla Pavla]].<ref>{{Citace periodika

| titul = Pavel Pavel, muž, který rozhýbal tajemné sochy na Velikonočním ostrově

| periodikum = Český rozhlas

| jazyk = cs

| url = http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/vecernihost/_zprava/pavel-pavel-muz-ktery-rozhybal-tajemne-sochy-na-velikonocnim-ostrove--1332118