Masarykova univerzita: Porovnání verzí

O&nbsp;vznik Masarykovy univerzity se zasloužil zejména [[Tomáš Garrigue Masaryk]], profesor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] a&nbsp;pozdější první prezident [[Československo|Československa]]. V&nbsp;rámci své vědecké a&nbsp;politické činnosti věnoval pozornost rozvoji československých vysokých škol a&nbsp;již od osmdesátých let 19.&nbsp;století zdůrazňoval potřebu široké konkurence ve vědecké práci. V&nbsp;této souvislosti poukazoval na to, že tehdejší jediná česká univerzita ke svému rozvoji potřebuje konkurenční instituci. Zřízení druhé české univerzity bylo dlouhá léta jednou z&nbsp;jeho politických priorit a&nbsp;měl v&nbsp;této otázce podporu řady profesorů, studentů i&nbsp;široké veřejnosti. Největším problémem se ukázala volba místa pro tuto univerzitu. Ačkoliv všeobecně převládal názor, že by měla být založena v&nbsp;zemském hlavním městě Brně, proti byli zejména [[Brněnský jazykový ostrov|brněnští Němci]], kteří Brno politicky zcela ovládali a&nbsp;báli se oslabení svého vlivu. To bylo dokonce zdrojem nacionálních konfliktů, které vyvrcholily tragickými pouličními střety v&nbsp;roce 1905 u&nbsp;příležitosti tzv.&nbsp;''Volkstagu'', při kterých přišel o &nbsp;život český dělník František Pavlík.<ref>{{Citace elektronického periodika

Teprve konec války a&nbsp;rozpad [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] přinesl příznivější podmínky pro založení nové univerzity. Za její sídlo byla navrhována např. i&nbsp;[[Olomouc]], ale přednost byla jednoznačně dána většímu a&nbsp;významnějšímu hlavnímu zemskému městu – &nbsp;[[Brno|Brnu]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Zřízena byla jako ''druhá česká universita'' zákonem ze dne [[28. leden|28.&nbsp;ledna]] [[1919]] {{Nowrap|č. 50 Sb. z. a n.}}<ref name="zakon-50-1919">Zákon{{Citace zeprávního dnepředpisu
| 28.&nbsp;lednatyp 1919,= Zákon
| číslo = č.&nbsp;50/1919 Sb.&nbsp; z.&nbsp; a&nbsp; nař.,
| název = kterým se zřizuje druhá česká universita.
| url = [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1919/011-1919.pdf
| Dostupnédatum online.]přístupu = 2019-06-23
}}</ref> a&nbsp;v&nbsp;době svého vzniku měla čtyři fakulty ([[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|právnickou]], [[Lékařská fakulta Masarykovy univerzity|lékařskou]], [[Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity|přírodovědeckou]] a&nbsp;[[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|filozofickou]]). Ačkoli zákon předpokládal výstavbu nového univerzitního areálu do roku 1930, podařilo se realizovat pouze budovu právnické fakulty.

Nacistická okupace způsobila univerzitě těžké ztráty materiální i&nbsp;lidské (například z&nbsp;přírodovědecké fakulty byla popravena nebo umučena čtvrtina profesorského sboru). Další neblahé zásahy následovaly ze strany komunistické moci po [[Únor 1948|únoru 1948]]. Nejrozsáhlejší čistky proběhly na právnické fakultě, kterou muselo opustit 46 % studentů; v&nbsp;roce 1950 byla zrušena úplně. V&nbsp;letech 1960–1990 nesla univerzita z&nbsp;politických důvodů jméno ''Universita Jana Evangelisty Purkyně''.{{#tag:ref|Vládní nařízení z&nbsp;5.&nbsp;srpna 1960 stanovilo, že „Název university v Brně zní Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně“.<ref>§&nbsp;10 vládního nařízení č.&nbsp;120/1960 Sb., o&nbsp;změnách v&nbsp;organizaci vysokých škol, stanovil, že „''Název university v Brně zní Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně''“. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=999 Dostupné online]</ref>|group="pozn."}} Roku 1946 byla zřízena [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|pedagogická fakulta]], která však mezi lety 1953 a&nbsp;1964 stála mimo svazek univerzity.

Obnovení svobodných poměrů po [[sametová revoluce|listopadu 1989]] umožnilo univerzitě další rozvoj i&nbsp;návrat k&nbsp;původnímu názvu „Masarykova univerzita“.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = č.&nbsp;48/1990 Sb.,
| název = o&nbsp; změně názvu University Jana Evangelisty Purkyně v&nbsp; Brně.
| url = [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2322
| Dostupnédatum online]přístupu = 2019-06-23
}}</ref> Byly založeny čtyři nové fakulty ([[Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity|ekonomicko-správní]], [[Fakulta informatiky Masarykovy univerzity|informatiky]], [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|sociálních studií]], [[Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity|sportovních studií]]) a&nbsp;byl vystavěn [[univerzitní kampus Brno-Bohunice|univerzitní kampus]]. V letech 1998–2005 byla univerzita podle přílohy zákona o vysokých školách z&nbsp;1998 vedena jako ''Masarykova univerzita v Brně''.<ref>{{Citace elektronického periodika

Univerzita od 1. &nbsp;března 1999<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> používá pro administrativu studia [[Informační systém Masarykovy univerzity|svůj vlastní informační systém]]. Za jeho vývoj a &nbsp;inovace obdržela v&nbsp;roce 2005 evropskou cenu [[EUNIS Elite Award]]. Mezinárodní spolupráce je realizována mimo jiné v&nbsp;rámci [[Compostela Group of Universities]] a&nbsp;[[Utrecht Network]]. Od roku 2005 vydává univerzita vlastní zpravodajský měsíčník [[Muni]], jenž se v&nbsp;roce 2012 stal ''[[firemní magazín|Firemním médiem]] roku'' v&nbsp;kategorii tiskovina [[veřejná správa|veřejné]] a&nbsp;[[státní správa|státní správy]] v&nbsp;soutěži pořádané Komorou [[Komora Public Relationsrelations|Komorou PR]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Podpisem memoranda o &nbsp;spolupráci se spolkem [[Wikimedia Česká republika]] se Masarykova univerzita od roku 2015 zavázala k &nbsp;účasti na rozvoji internetové encyklopedie [[Wikipedie]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity za rok 2015 | url = https://www.muni.cz/media/docs/1141/MU_VZ2015.pdf | datum přístupu = 2016-08-25 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2016 | strany = 57}}</ref> Pravidelně se každý rok v &nbsp;[[Hala Rondo|hale Rondo]] koná hokejový souboj s &nbsp;výběrem [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického]], Masarykova univerzita celou sérii vede.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Při příležitosti blížícího se 100. &nbsp;výročí svého založení se Masarykova univerzita rozhodla začít od března 2018 používat nové logo a &nbsp;vizuální styl. Vybrán byl návrh pražského [[Studio Najbrt|Studia Najbrt]], který odkazuje k &nbsp;brněnské [[Funkcionalismus|funkcionalistické]] tradici. Logo je prostým provedením zkratkového slova „MUNI“ v &nbsp;nově vzniklém stejnojmenném písmu.<ref>{{Citace elektronického periodika

| datum vydání = 8. prosince 2017-12-08

Masarykova univerzita se v &nbsp;současnosti skládá z&nbsp;devíti [[Seznam fakult Masarykovy univerzityFakulta|9 fakult]]. Čtyři z &nbsp;nich byly založeny již při vzniku univerzity v &nbsp;roce [[1919]], jsou to [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|Právnická fakulta]] (zkratkou PrF), [[Lékařská fakulta Masarykovy univerzity|Lékařská fakulta]] (LF), [[Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity|Přírodovědecká fakulta]] (PřF) a &nbsp;[[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofická fakulta]] (FF). Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] vznikla roku [[1946]] [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|Pedagogická fakulta]] (PdF), jejíž založení bylo plánováno již při vzniku univerzity, ale zůstalo tehdy jen ve stádiu úvah. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] došlo v &nbsp;reakci na změněné politicko-hospodářské poměry k &nbsp;založení [[Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity|Ekonomicko-správní fakulty]] (ESF, [[1990]]). V &nbsp;roce [[1994]] se z &nbsp;Přírodovědecké fakulty vydělila [[Fakulta informatiky Masarykovy univerzity|Fakulta informatiky]] (FI), v &nbsp;roce [[1998]] oddělením od Filozofické fakulty vznikla [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|Fakulta sociálních studií]] (FSS) a &nbsp;roku [[2002]] byla založena dosud nejmladší [[Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity|Fakulta sportovních studií]] (FSpS).

Právnická fakulta v &nbsp;důsledku politických změn krátce po [[Únor 1948|nástupu komunismu]] roku [[1950]] zanikla a &nbsp;obnovena byla až v &nbsp;roce [[1969]]. Pedagogická fakulta byla roku 1953 vyčleněna jako samostatná [[Vyšší pedagogická škola v Brně]] a &nbsp;posléze od roku [[1959]] fungovala jako tzv. [[Pedagogický institut v Brně]], než se v &nbsp;roce [[1964]] vrátila do svazku univerzity.

V &nbsp;krátkém období let [[1952]]–[[1960]]1952–1960 existovala na Masarykově univerzitě ještě [[Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity|Farmaceutická fakulta]] (zkratka FaF), která navázala na studium [[farmacie]] realizované po druhé světové válce na Přírodovědecké fakultě. Když byla vládním nařízením zrušena, studium bylo převedeno do Bratislavy a &nbsp;Brno se obnovení vlastní farmaceutické fakulty dočkalo až v &nbsp;roce [[1991]], tehdy už však jako [[Farmaceutická fakulta Veterinární a farmaceutické univerzity Brno|součásti]] samostatné [[Veterinární a farmaceutická univerzita Brno|Vysoké školy veterinární]] (dnes nesoucí název ''Veterinární a &nbsp;farmaceutická univerzita Brno'').

V &nbsp;letech 1990–1991 byly součástí Masarykovy univerzity i &nbsp;dvě nově založené fakulty ve Slezsku ([[Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě Slezské univerzity v Opavě|Filozofická fakulta v &nbsp;Opavě]], [[Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezské univerzity v Opavě|Obchodně podnikatelská fakulta v &nbsp;Karviné]]), které se roku 1991 staly základem nově zřízené [[Slezská univerzita v Opavě|Slezské univerzity]].

[[Univerzitní kampus Bohunice|Univerzitní kampus]] byl nakonec v&nbsp;[[Brno-Bohunice|Brně-Bohunicích]] otevřen až v&nbsp;roce 2010, ačkoliv první rozhodnutí o&nbsp;jeho výstavbě bylo vydáno již v&nbsp;roce 1945. Jde o&nbsp;moderní vzdělávací a&nbsp;výzkumně-vývojové centrum zabírající plochu 42 &nbsp;hektarů, které slouží pěti tisícům studentů a&nbsp;tisíci pracovníků [[Lékařská fakulta Masarykovy univerzity|lékařské fakulty]], [[Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity|přírodovědecké fakulty]] a&nbsp;[[Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity|fakulty sportovních studií]].

Masarykova univerzita vytváří prostřednictvím [[Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity|Ústavu výpočetní techniky]] síť studijních a &nbsp;počítačových studoven ve většině budov svých fakult nebo knihoven. Jedná se vždy o &nbsp;prostor s &nbsp;desítkami počítačů, ke kterým se uživatelé přihlašují vlastním účtem (vázaným typicky k &nbsp;osobnímu číslu [[učo]]), a &nbsp;s &nbsp;přístupem k [[Tisk|&nbsp;tiskovým]] službám. Po zavedení centralizovaného způsobu správy a &nbsp;jednotné instalace softwaru došlo k &nbsp;výrazné úspoře nákladů a &nbsp;omezení obtíží při provozu studoven.

Největší počítačovou studovnou s &nbsp;nepřetržitým provozem je ''celouniverzitní počítačová studovna'' (CPS) s &nbsp;centrálním umístěním na [[Komenského náměstí (Brno)|Komenského náměstí]] a &nbsp;kapacitou 145 &nbsp;počítačů, vybudovaná v &nbsp;roce [[2000]].<ref>{{Citace elektronické monografie

[[Soubor:Václav Klaus a Ivan Gašparovič ve vile Tugendhat 2013-03-06 4702 Mikuláš Bek.jpg|thumb|rightnáhled|Úřadující rektor [[Mikuláš Bek]]]]

Ve vedení Masarykovy univerzity se za dobu její existence vystřídalo již [[Seznam rektorů Masarykovy univerzity|32 &nbsp;rektorů]]. Prvním rektorem byl profesor ekonomie [[Karel Engliš]], který ke zřízení brněnské univerzity osobně přispěl. Funkční období rektora bylo zpočátku jednoleté, odpovídalo [[akademický rok|akademickému roku]] a &nbsp;v &nbsp;úřadě se po roce střídali předchozí [[děkan]]i tehdejších čtyř univerzitních fakult (v pořadí [[Seznam děkanů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity|lékařské]], [[Seznam děkanů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity|přírodovědecké]], [[Seznam děkanů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity|filozofické]] a &nbsp;[[Seznam děkanů Právnické fakulty Masarykovy univerzity|právnické]]). Byly mezi nimi významné osobnosti jako např. právníci [[František Weyr]] a &nbsp;[[Jaroslav Kallab]] nebo fyziolog a &nbsp;zakladatel několika dalších brněnských vysokých škol [[Edward Babák]]. Do druhého funkčního období byl poprvé v roce [[1939]] zvolen stávající rektor, profesor české literatury [[Arne Novák]], když jeho protikandidát z &nbsp;právnické fakulty [[Rudolf Dominik]] nezískal pro svou [[fašismus|fašistickou]] orientaci dostatečnou podporu a &nbsp;v &nbsp;akademickém roce 1939–[[1939/1940]] nakonec zastával pouze funkci [[Seznam děkanů Právnické fakulty Masarykovy univerzity|děkana]].<ref name="EMB">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Od [[Mezinárodní den studentstva|uzavření českých vysokých škol nacisty]] [[17. listopad]]u&nbsp;listopadu 1939 a &nbsp;smrti nemocného Arna Nováka [[26. listopad]]u&nbsp;listopadu 1939 stál do roku [[1942]] v &nbsp;čele univerzity úřadující [[prorektor]] a &nbsp;Novákův předchůdce v &nbsp;rektorské funkci, profesor botaniky [[Josef Podpěra]].

Krátce po [[druhá světová válka|osvobození]] byl [[18. květen|18. &nbsp;května]] [[1945]] do rektorské funkce instalován profesor patologické anatomie a &nbsp;dvojnásobný [[První republika|meziválečný]] děkan lékařské fakulty [[Václav Neumann (lékař)|Václav Neumann]], jenž v &nbsp;ní byl následně ještě dvakrát volbou potvrzen. Po ročním mandátu profesora geometrie a &nbsp;bývalého dvojnásobného děkana přírodovědecké fakulty [[Ladislav Seifert|Ladislava Seiferta]] nastoupil do funkce rektora Masarykovy univerzity první děkan po válce vzniklé [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|pedagogické fakulty]] a &nbsp;profesor českého jazyka [[František Trávníček]], který v &nbsp;ní setrval dlouhých 11 &nbsp;let a &nbsp;po celou tuto dobu vykonával i &nbsp;funkci poslance [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]] za [[Komunistická strana Československa|Komunistickou stranu Československa]]. V &nbsp;roce [[1959]] Trávníčka jako rektor vystřídal bývalý děkan přírodovědecké fakulty a &nbsp;profesor mikrobiologie [[Theodor Martinec]], který funkci zastával rovněž 11 &nbsp;let, než z &nbsp;ní byl na počátku [[normalizace]] roku [[1970]] pro své politické postoje v &nbsp;době [[Pražské jaro 1968|pražského jara]] odvolán. Uskutečňování normalizace na univerzitě po něm v &nbsp;letech 1970–[[1973]]1970–1973 řídil jako rektor profesor [[Jaromír Vašků]], jenž byl současně (s &nbsp;výjimkou zakladatele Engliše) prvním rektorem, který před výkonem svého úřadu nebyl děkanem některé z &nbsp;fakult (působil pouze v letech [[1959]]–[[1962]]1959–1962 ve vedení lékařské fakulty jako [[proděkan]]). S &nbsp;obdobím postupného zmírňování normalizačních tlaků je spjat mandát [[Vojtěch Kubáček|Vojtěcha Kubáčka]], třetího nejdéle sloužícího rektora Masarykovy univerzity (1973–[[1983]]1973–1983). Posledním [[komunistický režim v Československu|komunistickým]] rektorem byl profesor československých dějin [[Bedřich Čerešňák]].

Za [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] byl v prosinci [[1989]] [[akademická obec|akademickou obcí]] (nikoliv již politickými úředníky) novým rektorem zvolen někdejší děkan filozofické fakulty (z &nbsp;počátku šedesátých let) a &nbsp;pozdější [[disident]], profesor českého jazyka [[Milan Jelínek]]. Jako jeden ze čtyř prvních demokraticky zvolených rektorů byl do funkce jmenován prezidentem [[Václav Havel|Václavem Havlem]] v &nbsp;lednu [[1990]] a &nbsp;setrval v &nbsp;ní do srpna [[1992]], kdy coby devětašedesátiletý rezignoval. Nahradil ho profesor fyziky [[Eduard Schmidt (fyzik)|Eduard Schmidt]], který byl rektorem v &nbsp;letech 1992–[[1998]]1992–1998. Po něm se na dvě tříletá funkční období (1998–[[2004]]1998–2004) rektorem stal někdejší Jelínkův proděkan a &nbsp;profesor informatiky [[Jiří Zlatuška]], který do té doby zastával funkci [[Seznam děkanů Fakulty informatiky Masarykovy univerzity|děkana]] [[Fakulta informatiky Masarykovy univerzity|fakulty informatiky]], již v &nbsp;roce 1994 založil. V &nbsp;letech 2004–[[2011]]2004–2011 byl rektorem profesor politologie [[Petr Fiala (politolog)|Petr Fiala]], pozdější [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministr školství]]. Od roku 2011 je již po druhé volební období rektorem Masarykovy univerzity docent muzikologie [[Mikuláš Bek]]. Jeho mandát vyprší [[31. srpen|31. &nbsp;srpna]] [[2019]]. Jeho nástupcem se po jmenování [[Prezident České republiky|prezidentem republiky]] stane od [[1. &nbsp;září]] 2019 neurolog [[Martin Bareš]].

Úkolem Mezinárodní vědecké rady je pomáhat univerzitě při vytváření vědeckých strategií a &nbsp;poskytovat nezávislé posouzení a &nbsp;poradenství ve vědeckých otázkách. Poprvé se rada ve složení profesor [[Jiří Jiřičný]] (předseda rady, ředitel a &nbsp;zakladatel Ústavu molekulárního výzkumu rakoviny Univerzity Curych), profesor Peter Williamson (ředitel studií managementu na Cambridge Judge Business School), profesor [[Thomas Henzinger]] ([[Švýcarský federální technologický institut v Lausanne]]) a &nbsp;profesorka Marie-Janine Calic (historička specializující se na východoevropské a &nbsp;jihoevropské dějiny, [[Mnichovská univerzita]]) sešla 17.–18. &nbsp;října 2016. Jednatelkou rady je molekulární bioložka Mary O’Connel, která působí na univerzitě v &nbsp;rámci programu ERA Chair od roku 2014.<ref>{{Citace elektronického periodika