Makroobezřetnostní regulace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění cíle makroprudenčníí politiky |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 12:
*podporovat celosystémovou perspektivu ve finanční regulaci a vytvářet tak správný soubor pobídek pro účastníky trhu (strukturální rozměr).
Jinými slovy, mezi hlavní záměry této politiky patří zmírnit procykličnost finančního sektoru, zvýšit jeho odolnost vůči systémovému riziku a snížit tím pravděpodobnost vzniku [[Finanční krize|finančních krizí]] s významnými ztrátami pro celou [[Ekonomika|ekonomiku]].<ref>[https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2013/cl_13_130204_freit_seidler_euro.html Jan Frait a Jakub Saidler v týdeníku Euro - Nová regulace bank se zaměřuje i na systémová rizika] {{Wayback|url=https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2013/cl_13_130204_freit_seidler_euro.html |date=20170805015047 }} (2013) {{cs}}</ref>
Makroobezřetnostní politiky, jakožto relativně nový přístup, se stále vyvíjí. Jsou nastavovány tak, aby odhalily a zmírnily rizika pro stabilitu systému, a tím předešly nákladům pro [[hospodářství]], jež by vnikly narušením finančních služeb podpírajících fungování trhů. Takovými službami se myslí např. poskytování úvěrů a pojištění nebo platební a zúčtovací služby. Příkladem narušení těchto služeb může být tzv. ''credit crunch'', neboli zamrznutí úvěrů, kdy ztráty [[Banka|bank]] a jiných úvěrových institucí zapříčiní omezení úvěrů pro [[Firma|firmy]] a [[domácnost]]i, což zase snižuje celkovou ekonomickou aktivitu. Takováto narušení mohou vzejít buď z celkových slabin finančního sektoru, anebo v důsledku selhání systémově důležitých institucí (tzv. ''too important/big to fail'').
| |||