Dějiny českých politických stran: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
sjednocení šíře grafu |
m →Další rozrůzňování politického spektra: fix link |
||
Řádek 93:
=== Další rozrůzňování politického spektra ===
Již během 90. let se ale české politické spektrum dále rozčlenilo a postupně se utvořilo několik stavovsky a ideologicky definovaných politických proudů. Přispěly k tomu i reformy volebního systému, který na úrovni zemských sněmů zůstával bez větších změn, ale ve volbách do celostátní Říšské rady procházel značnými úpravami. Již [[Volební reforma 1882|Taafeho volební reforma]] z roku 1882 zvýšila skupinu oprávněných voličů o maloměstské, malopodnikatelské vrstvy. Výraznější změnou byla [[Badeniho volební reforma]] roku 1896. I ta zachovávala kuriální volební systém, ale k dosavadním čtyřem kuriím (velkostatkářská, městská, kurie obchodních a živnostenských komor a kurie venkovských obcí) přibyla kurie pátá, všeobecná. Zatímco volební právo v čtyřech původních kuriích omezoval daňově definovaný volební cenzus, pátá kurie zahrnovala všechny muže starší 24 let.
V Čechách v krátkém sledu vzniklo několik nových stran. V roce 1894 '''[[Křesťansko-sociální strana v Čechách]]''', roku 1897 '''[[Národní strana katolická v království Českém]]''', roku 1897 '''[[Česká strana národně sociální]]''', roku 1897 '''[[Česká strana radikálně pokroková]]''', roku 1899 '''[[Česká strana státoprávní]]''' a roku 1900 i '''[[Masarykův realismus|Česká strana lidová]]''' (realistická).<ref>''Politické strany, 1861–1938''. 32-34</ref> Strana '''[[Česká strana sociálně demokratická|sociálně demokratická]]''' se roku 1893 po delší předchozí existenci v rámci celostátní [[Sociálně demokratická strana Rakouska|Sociálně demokratické strany dělnické v Rakousku]] oddělila na sjezdu v Českých Budějovicích do samostatného politického subjektu pro českou populaci, s vlastní organizační strukturou. Díky Badeniho volební reformě se navíc již ve [[Volby do Říšské rady 1897|volbách do Říšské rady roku 1897]] do vídeňského parlamentu dostalo několik českých sociálně demokratických poslanců.<ref>''Politické strany, 1861–1938''. 213-234</ref> Zásadní byl vznik samostatné '''[[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|České agrární strany]]''' (původně jako [[Sdružení českých zemědělců]] v rámci mladočeského tábora, od roku 1899 jako zcela samostatný politický subjekt, jehož předsedou byl [[Stanislav Kubr]]).<ref>''Politické strany, 1861–1938''. 413-415</ref>
| |||