Mír prosazovalo hlavně oslabené a poražené [[Osmanská říše|Turecko]], které po několika významných územních ztrátách ve válce s Rakouskem, počínaje [[Bitva u Vídně|bitvou u Vídně]] v roce [[1683]] a pokračuje [[bitva u Zenty|bitvou u Zenty]] roku [[1697]], bylo definitivně vytlačeno ze [[Střední Evropa|Střední Evropy]].
Osmanskou říši zastupoval reisefendi [[Rami Mehmed Paša|Rami]] a jako [[dragoman]] [[Alexandros Mavrokordatos|A. Mavrokordatos]], [[Habsburská monarchie|Rakousko]] hrabata [[František Oldřich Kinský (1634–1699)|Kinský]], [[Wolfgang Oettingen|Oettingen]] a [[Leopold Šlik z Holíče a Pasounu|Šlik]], [[Ruské carství]] [[Prokofij Bogdanovič Voznicyn]], [[Republika obou národů|Republiku obou národů]] [[Stanisław Małachowski]], [[Benátská republika|Benátskou republiku]] [[Karlo Racini]], [[Spojené provincie nizozemské|Spojené nizozemské provincie]] [[Jakob Kolier]] a [[Anglie|Anglii]] [[William Patchet]]. Strany se sešly celkem 36 krát, jednání trvala celkem 72 dní.<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Informace na stránkách města (anglicky) |url=http://www.karlovci.co.yu/english/pages/istorijat.htm Informace|datum napřístupu=2009-01-11 stránkách|url městaarchivu=https://web.archive.org/web/20080915232440/http://www.karlovci.co.yu/english/pages/istorijat.htm (anglicky)]|datum archivace=2008-09-15 |nedostupné=ano }}</ref><ref>[http://www.sominlagum.com/eng_karlovci.html Článek o městu a jeho dějinách (anglicky)]</ref> Definitivně se rozhodli pro podepsání míru, který měl trvat dvacet let, patnáct minut před půlnocí, když „mají hvězdy nejlepší rozmístění“.
Byly stanoveny nové hranice mezi Rakouskem a Osmanskou říší. [[Sedmihradsko]] zůstalo pod vládou císaře [[Leopold I.|Leopolda]], [[Banát]], ohraničený řekami [[Mureș]] a [[Tisa|Tisou]], zůstal Osmanské říši, od ústí Tisy pak pokračovala hranice po pravé linii k [[Sremska Mitrovica|Sremské Mitrovici]], takže i [[dolní Srem]] Turci neztratili. Dále byla za hraniční čáru určena řeka [[Sáva]], a až k ústí řeky Bosuty do [[Una|Uny]].<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Článek o dějinách Bosny a Hercegoviny (chorvatsky) |url=http://www.referendum.8k.com/medjunarodni_sporazumi%201.htm Článek|datum opřístupu=2009-01-11 dějinách|url Bosnyarchivu=https://web.archive.org/web/20090504050126/http://www.referendum.8k.com/medjunarodni_sporazumi%201.htm a|datum Hercegovinyarchivace=2009-05-04 (chorvatsky)]|nedostupné=ano }}</ref> [[Chorvatsko]], [[Slavonie]], [[Lika]] a [[Banovina|Banija]] připadly Rakousku.<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Článek na stránkách archivu chorvatské televize hrt.hr (chorvatsky) |url=http://www.hrt.hr/arhiv/ndd/01sijecanj/0126KarlovackiMir.html Článek|datum napřístupu=2009-01-11 stránkách|url archivu chorvatské televize =https://web.archive.org/web/20071217045710/http://www.hrt.hr/arhiv/ndd/01sijecanj/0126KarlovackiMir.html (chorvatsky)]|datum archivace=2007-12-17 |nedostupné=ano }}</ref> Většina [[Dalmácie]] s [[Morea|Moreou]] připadla Benátkám. Dalšími benátskými územními zisky pak byla města [[Knin]], [[Sinj]], [[Vrgorac]] a [[Gabela]] a také pobřežní pásmo od [[Herceg Novi|Herceg Nového]] až do Risna. Polsku bylo přiděleno [[Podolí (země)|Podolí]] na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. S Ruskem se Turci v Karlovicích dohodli pouze na dvouletém příměří.<ref name="RPRF42">{{Citace monografie
