Karlova Huť (Králův Dvůr): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Rozvoj průmyslu: odkaz na článek o rodu Karlové ze Svárova |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 26:
[[Soubor:Králův Dvůr, pohled na město.JPG|thumb|left|V popředí průmyslová zóna v Karlově Huti (v pozadí [[Počaply (Králův Dvůr)|Počaply]])]]
Výroba železa je zde doložena od poloviny 14. století. Název má vesnice pravděpodobně od [[Karlové ze Svárova|Karlů ze Svárova]], kteří huť vlastnili v 16. století. Roku 1595 zde byla postavena první [[vysoká pec]] v [[Čechy|Čechách]]. Zpracovávala se zde ruda z [[Krušná hora|Krušné hory]] u [[Nový Jáchymov|Nového Jáchymova]], od druhé poloviny 19. století též z dolu Hrouda u [[Zdice|Zdic]] a z [[Nučice (okres Praha-západ)|nučických]] dolů. Z Krušné hory a z Hroudy vedly do Karlovy Huti až do 60. let 20. století visuté nákladní lanovky. Roku 1880 koupila železárny od [[Fürstenbergové|Fürstenberků]] [[Česká montánní společnost]] a vybudovala zde velkou válcovnu. V letech 1909–1945 železárnu vlastnila [[Pražská železářská společnost]]. Vysoká pec ukončila činnost v 80. letech 20. století.<ref name="casti">[http://www.kraluv-dvur.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7294&id=31790&p1=8730 Králův Dvůr – místní části] {{Wayback|url=http://www.kraluv-dvur.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7294&id=31790&p1=8730 |date=20090920201146 }}, oficiální web města Králův Dvůr</ref>
Roku 1889 vznikla v Karlově Huti v sousedství železáren [[Cement#výroba|cementárna]], která později byla největší v Československu. V letech 1898–1962 sem vápenec dovážela [[Malodráha Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy|malodráha KBK]] (Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy) o [[Rozchod koleje|rozchodu]] 760 mm s veřejnou nákladní dopravou. Roku 1992 koupila cementárnu německá společnost [[HeidelbergCement]].<ref name="casti" />
| |||