Montréal: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m pravopis + typo
Řádek 48:
V roce [[1611]] založil De Champlain obchodní místo,”La Place Royale”, kde Francouzi vyměňovali s původními místními obyvately evropské předměty jako zrcátka nebo střelné zbraně za vzácnou kožešinu bobra kanadského . Dodnes existuje obchodní společnost” La Baie de Hudson”, která v té době vznikla.
 
První [[Evropa|evropské]] osídlení Montréalského ostrova bylo vytvořeno roku [[1639]] [[Francie|francouzským]] daňovým výběrčím [[Jérôme Le Royer|Jérômem Le Royerem]]. Misionáři [[Paul Chomedey de Maisonneuve]], [[Jeanne Mance|Jeanne Manceová]] založili [[18. květen|18. května]] [[1642]] koloniii “ Ville Maria”. Jeane Manceová je považována zakladatelku města. Věnovala se především dětem, založila nemocnici a školu. Manceová přistála v Nové Francii až v poměrně pozdějším věku pětatřiceti let a ve Francii za sebou nechala 13 letého syna. Do vlasti se již nikdy nevrátila. Kolonie Villa Maria se stala centrem obchodu s kožešinami a [[Katolictví|centrem šíření katolického]] náboženství. Irokézové pokračovali v útocích na [[osada|osadu]] až do roku [[1701]], kdy byl uzavřen mír díky vyjednavatelské obratnosti Velkého Šéfa Huronů z Velkých Jezer, Kondiaronka.
 
Zajímavou kapitolu v obchodu s původním obyvatelstvem bylo opatření De Maisonneva, který nařídil obchodovat pouze s osadami, které povolily přítomnost katolických knězů, jezuitů, kteří přinášeli sebou katolické náboženství do místních společenstvích. Pro jejich černé sutany se jim říkalo Černokabátnici. Mnozí noví přistěhovalci z Francie si brali dívky původního obyvatelstva a i dnes, více než 80% obyvatel ostrova Montrealu, v sobě přechovává indiánský původ, jak dokazují zkoumání DNA obyvatelů města. Mnozí z původních obyvatelů mají i nadále francouzská příjmení. Z této doby a podle mírových úmluv, celé území města Montrealu stále patří původním obyvatelům, Mohawkům, Huronům a Irokijcům.
Řádek 60:
=== Po sjednocení Kanady v roce 1867 ===
[[Soubor:Palais de justice de Montreal en 1895.jpg|náhled|220px|Budova soudu v Montréalu v roce 1880]]
V roce [[1852]] měl Montréal 58 000 obyvatel, od roku [[1860]] byl největším městem Britské Severní Ameriky a bezesporu ekonomickým a kulturním centrem Kanady. S připojením sousedním měst v letech [[1883]] až [[1918]] se Montréal opět stal hlavně frankofonním městem. Takto začala tradice střídání francouzsky a anglicky mluvících [[Starosta|starostů]], která trvala až do roku [[1914]]. Po [[První světová válka|první světové válce]], během [[prohibice]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], se Montréal změnil v útočiště pro Američany toužící po [[alkoholický nápoj|alkoholu]]. Zdejší magnát a výrobce whiskey “Canadian Crown”, podnikatel Broffman stal pak díky dodávkám alkoholu americké mafii, vedené AlCaponem, jedním z nejbohatších mužů Kanady.
 
Jakmile se Kanada vzpamatovala ze [[Velká hospodářská krize|Světové hospodářské krize]] v polovině 30. let, začaly se objevovat první [[mrakodrap]]y jako například [[Sun Life Building]].
Řádek 69:
 
== La Révolution tranquille - léta šedesátá ==
Všechno to začalo nevinně stávkou televizních režisérů státní televize. V Montrealu nebyli televizní pracovnici spokojeni, protože jejich výplaty nebyly dost vysoké. Po mnoha týdnech stávky se vydali, i se známými tvářemi tehdejšího televizního nebe, do Ottawy, protestovat, a zjistili, že anglofonní parlament ani neví, že existuje francouzská sekce státní televize. Setkali se s absolutní nezájmem. Autobus odjel zpět do Montrealu a stávkující umělci si uvědomili , a hlavně jeden z nich, René Lévesque, že celá provincie Québec je ostatními kanadskými spoluobčany podceňována a vysmívána. Ze dne na den se zrodilo hnutí Parti Quebecois.
 
Toto nacionalistické hnutí mělo také svoji militantní teroristickou odnož, která terorizovala bohaté anglofonní podnikatele, nechávala vybuchovat podomácku vyrobené bomby a nakonec zavraždila i ministra práce. To tehdejší premiér a rodák z Montrealu, Pierre Elliott-Trudeau, nenechal bez odezvy. Vyhlásil v Montrealu stanné právo. V ulicích držely patrolu tanky. ”Just watch me go”, zněla v ulicích premiérova slova na adresu teroristů.
Řádek 75:
V Montrealu tenkrát vystoupil i generál DeGaulle. Na tribuně v Montrealu pronesl ”Vive Le Québec Libre!”.
 
A boj za uznání francouštinyfrancouzštiny, francouzské kultury, francouzského vysokého školního vzdělávání, francouzské justice, úplné rovnoprávnosti žen, práva na bezplatné zdravotní ošetření, znárodněním elektrických závodů, znárodnění komunikačních systému mohl začít.
 
K formování nové společnosti se přidal v roce 1966 všeobecný ateismus a opuštění katolických klerikálních zásad.
 
Montréal se stal mekkou modernosti a nezávislosti.
 
 
 
 
 
<br />
 
== Česká komunita v Montrealu ==
Řádek 92 ⟶ 86:
V roce 68, kdy se z Československa stěhovala druhá vlna emigrace, československá obec vytvořila “Československé sdružení”. Organizace a její členové nové uprchlíky zabezpečovali a usnadňovali jim tak se v Kanadě usadit.
 
V této druhé vlně emigrace byli vyjímečnívýjimeční lékaři jako vedoucí katedry genetiky prof. dr. Emil Skamene anebo zakladatel moderního zahradnictví Milan Havlin, po kterém je pojmenovaná prestižní cena zahradní architektury.
 
V sedmdesátých a osmdesátých letech přilétali také do Montrealu tzv. Kubánci. Byly to Češi, kteří se rozhodli emigrovat a zaplatili si zájezd od Čedoku na Kubu. Letadlo ze socialistické destinace mělo mezipřistání v Montrealu. Lidé utíkali letištním prostorem ke svobodě, honění členy tajné policie, odhazovali kufry, jen aby doběhli do emigračního oddělení montrealského letiště Mirabel.
 
V dnešní době česká komunita Montrealu počítá méně než 1800 lidí. ČR uzavřela svůj konzulát na Avenue des Pins a Češi se scházejí díky stálému působení měsíčníku “Věstník” . “Věstník” byl založen v padesátých letech páterem Janíčkem, který také založil tábor v přírodě za městem, v oblasti zvané Lanaudiere.
Řádek 102 ⟶ 96:
Češi jsou přítomni v podvědomí Montrealanů díky hokejovým hráčům jako byli Plekanec, Svoboda anebo Ručinský. V Montrealu působí klavírista Karlíček, herečka Lucie Vondráčková a režisérka a filmařka Tina Adams (Martina Adamcová)
 
V Montrealu také po určitou dobu bydlela a působila první manželka současného amerického prezidenta, podnikatelka a spisovatelka, Ivana Trumpová.
 
== Současnost ==
Řádek 108 ⟶ 102:
[[Soubor:Montreal Twilight Panorama 2006.jpg|náhled|střed|700px|Panorama centra Montréalu]]Dnes je Montreal kosmopolitní městem s širokou škálou přistěhovalců z celého světa. Většina montrealanů mluví jak anglicky, tak francouzsky a není výjimkou, že konverzace se odehrává mezi dvěma lidmi, kdy jeden z nich mluví francouzsky a druhý odpovídá anglicky a naopak.
 
Město je rozděleno osově souměrně na východní a západní část bulvárem St-Laurent. Adresy ulic nesou stejná čísla popisná a proto se musí vždy určovat v jaké části města se adresa nachází, zda na západě (přípona O. ) anebo na východě ( přípona E.)
 
Ve východní části města se mluví francouzsky, převažují francouzské restaurace a i způsob života připomíná francouzské kořeny, narozdíl od části západní, kde kraluje angličtina a britský vliv.
 
Město prožívá veliký rozvoj obytných budov, převážně výškových, z nich mnohé dosahují až do 200 m.
Řádek 124 ⟶ 118:
Velmi populárním místem turistů je Montreal díky nespočetným festivalům, ať už je to hudební festival , Festival de Jazz, festival jen tak pro zasmání, Just For Laugh, festival světel, Montreal en lumieres.
 
Město je centrem výrobců počítačových her a hlavní aktivity zde má [[Ubisoft]].
 
Pro návštěvníky ze severní Ameriky je město přitažlivé svojí starobylou francouzskou architekturou. Tu lze obdivat obdivovat v původním starém přístavu - Vieux Port-, kde zůstávají fasády pečlivě zachované a neporušené.
 
== Světová výstava EXPO'67 ==
Řádek 132 ⟶ 126:
 
== Sport ==
[[Soubor:Le Stade Olympique 3.jpg|náhled|220px|Olympijský stadion v&nbsp;Montréalu]]Nejdůležitější sportovní událostí Montréalu byly roku [[1976]] [[Letní olympijské hry 1976|XXI. letní olympijské hry]]. Nejoblíbenějším sportem v&nbsp;Montréalu je samozřejmě [[lední hokej]]. Místní tým, [[Montreal Canadiens|Montréal Canadiens]], je jedním ze šesti zakládajících členů [[Kanada|kanadsko]]-[[Spojené státy americké|americké]] [[National Hockey League|NHL]] (patří do tzv. ''Original Six''). Montréal Canadiens jsou rovněž nejúspěšnějším týmem NHL, získali [[Stanley Cup]] už 24×, své domácí zápasy hrávají v&nbsp;hale [[Bell Centre]] s&nbsp;oficiální kapacitou pro hokej 21&nbsp;273 diváků. K&nbsp;dalším místním sportovním klubům patří: [[Montréal Alouettes]] ([[kanadský fotbal]]), [[Montréal Impact]] ([[fotbal]]) a [[Montréal Matrix]] ([[basketbal]]). V roce 1967 se v Montréalu konalo první atletické mezikontinentální kutkáníutkání Amerika-Evropa. V roce 1979 zde proběhl v pořadí druhý Světový pohár v atletice, předchůdce dnešního [[Kontinentální pohár v atletice|Kontinentálního poháru]]. V roce 2005 hostil Montréal [[Mistrovství světa v plavání 2005|mistrovství světa v plavání]].
 
== Podnebí ==