Harald IV. Norský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m zjednodušení textu, chybný spojovník, nadbytečné závorky, chybějící tečky, překlep
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 27:
Harald se narodil okolo roku [[1102]] v [[Irsko|Irsku]] nebo na [[Hebridy|Hebridách]]. Okolo roku [[1127]] odplul do Norska a prohlásil se za nemanželského syna krále [[Magnus III. Norský|Magnuse III.]], který navštívil Irsko krátce před svou smrtí v roce [[1103]]. Tato verze je pravděpodobná, protože irské zdroje uvádějí další Magnusovy potomky a je znám jeho zájem o přinejmenším jednu Irku.<ref>[[Alexander Bugge]] (ed. & tr.), of [[Duald Mac Firbis]], ''[http://www.archive.org/details/onfomoriansnorse00macfuoft On the Fomorians and the Norsemen]''. Christiania: J. Chr. Gundersens Bogtrykkeri. 1905.</ref> Harald se tak prohlásil za nevlastního bratra vládnoucího krále [[Sigurd I. Norský|Sigurda I.]] a zřejmě úspěšně prošel zkouškou rozžhaveným železem. Domnělé příbuzenství Sigurd uznal pod podmínkou, že Harald si nebude nárokovat politickou moc během života jeho ani jeho syna [[Magnus IV. Norský|Magnuse IV.]]
 
Když král Sigurd v roce 1130 zemřel, Harald byl zvolen králem poloviny země. Král Magnus se tedy o moc musel podělit.<ref>[http://omacl.org/Heimskringla/gille.html{{Citace elektronického periodika |titul=''Saga of Magnus the Blind and of Harald Gille'' (Heimskringla)] |url=http://omacl.org/Heimskringla/gille.html |datum přístupu=2012-03-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160407062225/http://omacl.org/Heimskringla/gille.html |datum archivace=2016-04-07 |nedostupné=ano }}</ref> Po čtyřech letech nelehkého míru se Magnus začal otevřeně připravovat na válku s Haraldem. 9. srpna 1134 ho porazil v rozhodující bitvě u Färlevu a Harald utekl do Dánska.
 
Proti vůli svých rádců Magnus rozpustil armádu a odcestoval do [[Bergen]]u, aby tam strávil zimu. Harald se vrátil do Norska s novou armádou a podporou dánského krále [[Erik II. Dánský|Erika II.]] Před Vánoci dosáhl Bergenu, přičemž Magnus měl málo mužů, takže město snadno podlehlo Haraldově armádě (7. ledna 1135).