Fiat 500: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m + kat.
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 65:
[[Soubor:Fiat Nuova 500 prima serie - spaccato.jpg|left|thumb|Fiat 500 N z roku 1957 v řezu]]
[[Soubor:Fiat 500 3.jpg|left|thumb|Fiat 500 L]]
Fiat 500 byl představen v červenci 1957 jako nástupce modelu [[Fiat Topolino|Topolino]], se kterým měl společné především miniaturní vnější rozměry. Konstrukce vozu, jehož celková délka činila necelé 3 metry, byla téměř shodná s větším příbuzným modelem [[Fiat 600|600]]. Dvouválcový, vzduchem chlazený motor byl uložen vzadu a poháněl zadní nápravu. Objem 479 cm<sup>3</sup> stačil k max. výkonu 13 koní (10 kW). Díky nízké hmotnosti, pouhých 470 kg dokázal vůz dosáhnout nejvyšší rychlosti 85 km/h.<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Fiat 500 a 600, www.auto.cz |url=http://magazin.auto.cz/historie/fiat-500-a-600-maly-levny-sikovny.html Fiat|datum 500přístupu=2010-04-01 a 600,|url wwwarchivu=https://web.archive.org/web/20100420222848/http://magazin.auto.cz]/historie/fiat-500-a-600-maly-levny-sikovny.html |datum archivace=2010-04-20 |nedostupné=ano }}</ref> Fiat 500 měl nezávislé zavěšení všech čtyř kol (přední na vrchních příčných ramenech a spodním příčném listovém peru, zadní náprava byla úhlová s šikmou kyvnou osou), čtyřstupňovou nesynchronizovanou převodovku a bubnové brzdy, které spolu s převodovkou zůstaly beze změn až do konce výroby. K typickým znakům patřily také vzadu zavěšené dveře, které zůstaly až do roku 1965. Vůz poskytoval místo čtyřem cestujícím, kteří mohli ocenit plátěnou střechu, u původních modelů srolovatelnou po celé délce střechy, u novějších výklopnou v přední části. Zadní okénka nebylo možno otevřít, vpředu byly výklopné větrací trojúhelníky a klasická stahovací okénka. Mezi největší přednosti patřila také nízká spotřeba vozu, která činila necelých 5,5 litru na 100 km.<ref>(podle publikace ''Klasické automobily '', Martin Buckley)</ref> Ideálně se tak hodil do městského provozu. Díky nízkým nákladům na pořízení a provoz se stal automobil dostupný i pro obyčejné Italy, úspěch zajišťovala také neustálá modernizace a uvádění nových modelů.
 
Úspěch lidového Fiatu 500 dokazuje také jeho výroba nejen v Itálii, ale také v jiných [[Evropa|evropských]] zemích. Licenčně se vyráběl od roku 1961 v [[Německo|německé]] továrně v [[Heilbronn]]u, patřící dříve automobilce [[NSU]]. Vyráběl jej také [[Seat]] nebo firma Motor Holdings na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]. V licenci jej vyráběla také Steyr-Puch v rakouském [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]], od roku 1957 do 1969. Tato značka se také postarala o výkonnou variantu nazvanou [[Puch 500|Steyr-Puch 500]], která konkurovala italskému [[Abarth]]u nebo vozům [[Mini]] Cooper.