Země: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Revert 1 editace od uživatele 164.215.123.62: Rv, pokud byla nalezena nějaká exoplaneta, není to planeta sluneční soustavy, protože jak jistě víte, exoplaneta je planeta, která obíhá kolem hvězdy jiné než Slunce. Jak tedy může být součastí Sluneční soustavy, když hvězdou v sluneční soustavě je Slunce. Tím pádem je Země třetí. (TW)
značka: vrácení zpět
Robot: Opravuji 4 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 165:
| příjmení = Stern
| jméno = David
| odkaz na autora =
| titul = Planetary Magnetism
| url = http://astrogeology.usgs.gov/HotTopics/index.php?/archives/147-Names-for-the-Columbia-astronauts-provisionally-approved.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-26
| vydavatel = NASA
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20060630061535/http://astrogeology.usgs.gov/HotTopics/index.php?%2Farchives%2F147-Names-for-the-Columbia-astronauts-provisionally-approved.html
}}</ref> V&nbsp;současnosti je to také jediná planeta, na které je možné pozorovat aktivní [[desková tektonika|deskovou tektoniku]].
| datum archivace = 2006-06-30
| nedostupné = ano
}}</ref> V&nbsp;současnosti je to také jediná planeta, na které je možné pozorovat aktivní [[desková tektonika|deskovou tektoniku]].
 
=== Tvar Země ===
[[Soubor:Earth2014shape_SouthAmerica_small.jpg|náhled|Tvar planety Země. Zobrazeny vzdálenosti mezi povrchem reliéfu a geocentrem. V Jižní Americe jsou vrcholy [[Andy|And]] viditelné jako zvýšené oblasti. Data z modelu Earth2014<ref name="Earth2014">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.iapg.bgu.tum.de/9321785--~iapg~forschung~Topographie~Earth2014.html | titul=Earth2014 global topography (relief) model | vydavatel=Institut für Astronomische und Physikalische Geodäsie | datum přístupu=4 March 2016 | url archivu=https://web.archive.org/web/20160304055004/http://www.iapg.bgu.tum.de/9321785--~iapg~forschung~Topographie~Earth2014.html | datum archivace=2016-03-04 | nedostupné=ano }}</ref>.]]
Poloměr Země je skoro 6,5 tisíce kilometrů, z&nbsp;čehož plyne relativně malá [[Křivost plochy|křivost]] [[povrch (fyzika)|povrchu]]. Zakřivení způsobená [[geologie|geologickou]] aktivitou jsou mnohem výraznější než zakřivení vzniklá v&nbsp;důsledku kulatosti. Proto se lidé ve starověku domnívali, že Země je celkově [[plochá Země|plochá]]. Proti tomuto názoru ale postupně svědčily různé vědecké poznatky a pozorování. Staří Řekové například pozorovali, že jižní souhvězdí v&nbsp;jižnějších oblastech vycházejí výš nad obzor a také pozorovali, že při [[zatmění Měsíce]] Země vrhá vždy kruhový stín. Velikost Země poprvé spočítal [[Eratosthenés z Kyrény]] podle rozdílu v&nbsp;délce poledního stínu mezi [[Asuán]]em a [[Alexandrie|Alexandrií]].
 
Řádek 232 ⟶ 235:
[[Soubor:Stromboli Eruption.jpg|upright|náhled|[[Sopka|Sopky]] představují jediný způsob, jak se dostat k [[hornina|horninám]] tvořícím zemský plášť. Na záběru je sopka [[Stromboli]].]]
Zemský plášť je jedna z&nbsp;vrstev Země, shora vymezená [[zemská kůra|zemskou kůrou]] a zespodu [[zemské jádro|zemským jádrem]], odděleným [[Gutenbergova diskontinuita|Gutenbergovou diskontinuitou]]. Z&nbsp;[[geofyzika|geofyzikálního]] i&nbsp;[[geochemie|geochemického]] hlediska může být zemský plášť rozdělen na svrchní a spodní plášť a přechodovou zónu, která se nachází mezi nimi.<ref name="spalicek">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Leccos - špalíček moudrosti a poučení - zemský plášť
| url = http://leccos.hu.cz/index.php/clanky/zemsky_pla__t
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-9
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140429045633/http://leccos.hu.cz/index.php/clanky/zemsky_pla__t
}}</ref> Většinu současných poznatků o&nbsp;plášti se podařilo získat během 20. století podrobnou analýzou příchodů [[seismická vlna|seismických vln]]. V&nbsp;plášti probíhá neustále [[plášťová konvekce]], která souvisí s&nbsp;[[desková tektonika|deskovou tektonikou]] a jejíž obraz můžeme získat pomocí [[seismická tomografie|seismické tomografie]].
| datum archivace = 2014-04-29
| nedostupné = ano
}}</ref> Většinu současných poznatků o&nbsp;plášti se podařilo získat během 20. století podrobnou analýzou příchodů [[seismická vlna|seismických vln]]. V&nbsp;plášti probíhá neustále [[plášťová konvekce]], která souvisí s&nbsp;[[desková tektonika|deskovou tektonikou]] a jejíž obraz můžeme získat pomocí [[seismická tomografie|seismické tomografie]].
 
Zemský plášť jako celé těleso tvoří přibližně 69 % zemské [[hmotnost]]i a 84 % celkového [[objem]]u.<ref name="spalicek"/> Předpokládá se, že jeho svrchní část je tvořená převážně z&nbsp;křemičitanů železa a hořčíků a spodní část převážně z&nbsp;oxidů a sulfidů železa, hořčíku a dalších kovů.<ref name="str47">Přírodní obraz Země pro I. ročník gymnázia, strana 47</ref> Hmota pláště je ve velmi pozvolném pohybu, čímž dochází k&nbsp;výměně tepla a materiálu mezi jednotlivými oblastmi. Teplo se nejspíše získává z&nbsp;rozpadu radioaktivních látek jako je [[draslík]].
Řádek 477 ⟶ 483:
| příjmení = Lawton
| jméno = Wendy Y.
| jazyk = anglicky
| titul = Researchers Break New Ground in Their Study of Bacteria
| vydavatel = Inside Brown
| vydavatel = Inside Brown}}</ref> (asi 5×10<sup>30</sup> jedinců<ref>{{citace periodika |autor=CURTIS, T., SLOAN, W., SCANNELL, J. |titul= Estimating prokaryotic diversity and its limits |url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=12097644 |periodikum=Proc Natl Acad Sci U S A |ročník=99 |číslo=16 |strany=10494-9 |jazyk = anglicky|rok=2002}}</ref><ref>{{citace periodika | jazyk = anglicky | příjmení=Schloss | jméno = P. | příjmení2 = Handelsman | jméno2 = J. |titul=Status of the microbial census |url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=15590780#r6 |periodikum=Microbiol Mol Biol Rev |ročník=68 |číslo=4 |strany=686-91 |rok=2004}}</ref>), jednobuněčné mikroskopické organizmy. Podobné [[Archea|archebakterie]] jsou rovněž velice rozšířené a navíc jsou schopné žít v&nbsp;extrémních podmínkách prostředí. Tyto jednoduché organizmy byly zřejmě prvními obyvateli Země. Až před asi 1,8&nbsp;–&nbsp;1,3 miliardami lety vznikla [[eukaryota]], do nichž řadíme i&nbsp;dnešní [[mnohobuněčnost|mnohobuněčné]] skupiny, jako jsou [[rostliny]] nebo [[živočichové]]. Rostliny se zpravidla vyživují pomocí [[fotosyntéza|fotosyntézy]], živočichové se živí organickými látkami ([[heterotrofie|heterotrofně]]).<ref name="knoll">{{citace periodika | jméno = Andrew H. | příjmení = Knoll | spoluautoři = Javaux, E. J., Hewitt, D., Cohen, P. | titul = Eukaryotic organisms in Proterozoic oceans | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society of London, Part B | rok =2006 | ročník =361 | číslo =1470 | strany=1023–1038 | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1578724 | doi = 10.1098/rstb.2006.1843 | pmid = 16754612 | jazyk=anglicky}}</ref> Mezi živočichy patří i&nbsp;[[člověk]], který osídlil Zemi v&nbsp;posledních několika milionech let.
| datum přístupu = 2009-12-15
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080406225650/http://www.brown.edu/Administration/InsideBrown/2005/022005a.html
| datum archivace = 2008-04-06
| nedostupné = ano
| vydavatel = Inside Brown}}</ref> (asi 5×10<sup>30</sup> jedinců<ref>{{citace periodika |autor=CURTIS, T., SLOAN, W., SCANNELL, J. |titul= Estimating prokaryotic diversity and its limits |url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=12097644 |periodikum=Proc Natl Acad Sci U S A |ročník=99 |číslo=16 |strany=10494-9 |jazyk = anglicky|rok=2002}}</ref><ref>{{citace periodika | jazyk = anglicky | příjmení=Schloss | jméno = P. | příjmení2 = Handelsman | jméno2 = J. |titul=Status of the microbial census |url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=15590780#r6 |periodikum=Microbiol Mol Biol Rev |ročník=68 |číslo=4 |strany=686-91 |rok=2004}}</ref>), jednobuněčné mikroskopické organizmy. Podobné [[Archea|archebakterie]] jsou rovněž velice rozšířené a navíc jsou schopné žít v&nbsp;extrémních podmínkách prostředí. Tyto jednoduché organizmy byly zřejmě prvními obyvateli Země. Až před asi 1,8&nbsp;–&nbsp;1,3 miliardami lety vznikla [[eukaryota]], do nichž řadíme i&nbsp;dnešní [[mnohobuněčnost|mnohobuněčné]] skupiny, jako jsou [[rostliny]] nebo [[živočichové]]. Rostliny se zpravidla vyživují pomocí [[fotosyntéza|fotosyntézy]], živočichové se živí organickými látkami ([[heterotrofie|heterotrofně]]).<ref name="knoll">{{citace periodika | jméno = Andrew H. | příjmení = Knoll | spoluautoři = Javaux, E. J., Hewitt, D., Cohen, P. | titul = Eukaryotic organisms in Proterozoic oceans | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society of London, Part B | rok =2006 | ročník =361 | číslo =1470 | strany=1023–1038 | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1578724 | doi = 10.1098/rstb.2006.1843 | pmid = 16754612 | jazyk=anglicky}}</ref> Mezi živočichy patří i&nbsp;[[člověk]], který osídlil Zemi v&nbsp;posledních několika milionech let.
 
=== Magnetické pole a radiace ===