Antependium: Porovnání verzí

'''Antependium''' častěji nepřesně nazývané antipendium (z latinských termínů ''ante'' „před“ a ''pendere'' „viset"), někdy chybně nazývané antipendium, jindy také pallium oltářní, je název pro ozdobné, zpravidla obdélné pole, zakrývající přední stranu [[oltářní mensa|oltářní mensy]] (stolu), tedy vlastně stipes (podstavec) oltáře křesťanského chrámu. Antependia vznikala od raného středověku, asi od 9. - 10. století až do 20. století. Nejvyššího rozkvětu dosáhla v katolických kostelech v době protireformace. V současné době se u moderních oltářů čelem k lidu se antependia již většinou nepoužívají. Bývají nahrazena pouhou dekorativní nohou stolu nebo pokrývkou celé oltářní menzy (ubrusem).

[[File:Aachen Cathedral altar.jpg|thumb|Zlaté antependium, dóm Cáchy, 10.století]]

Antependia se zhotovovala z různých materiálů,: ze dřeva, kamene, stříbra, zlata, mědi či z textilií.
* '''Zlato ''': Nejstarší dochovanátři antependia se dochovala z přelomu 10. a 11. století, v dómu v [[Cáchy|Cáchách]], v dómu v Basileji[[Basilej]]i (1012) a z chrámu sv. Ambrože v Miláně, všechna jsou tepaná ze zlata. Antependia
* oltářů'''Stříbro''': Antependia v Loretách bývají stříbrná (z Lorety na Hradčanech - nyní uloženo v depozitáři), stejně jakotak u milostných oltářů v poutních chrámech, (například mariánský oltář v [[Mariazell]] ve Štýrsku) nebo antependium sňaté z oltáře v kostele Dvou Sv. Janů v Brně, nyní zapůjčené do Moravské galerie v Brně.

Významná* jsou'''Mramorová mozaika''' - významná antependia skládaná z mramorovérůznobarevných mozaikydílů mramorů, tzv. ''pietre dure'', (zejména v Itálii: v Římě, v Neapoli, na Sicílii (či na Maltě), nebo z barevného štuku, někdy mohou s figurálními motivy, například tzv. ''scagliola'' v klášterním kostele v Oseku u Duchcova.

V běžných chrámech bývají antependia z obecných kovů nebo dřevěná.- Někdečasto převládlmalovaná jako braz, nebo mají dřevěnou konstrukci a svrchní materiál textil, zpravidla drahocenná hedvábná tkanina s vytkávaným zlatým či stříbrným desénem, nebo tapisérie nebo výšivka. Největšího rozmachu antependium dosáhlo vod doby gotické baroknímdo obdobíbaroka. Výměnné desky se tehdyv baroku střídaly podle svátků.

Nejhonosnější antependia mají mnohafigurovou výzdobu, například uprostřed Krista či Korunování Panny Marie a kolem nich postavy světců. Na malovaných deskách či závěsech se objevovaly nejrůznějšífigurální ornamentymotivy i dekorace v podobě rámečků nebo ornamentů. Uprostřed zpravidlamůže být ve svatozáři bývajívepsaný vepsané hagiogramyhagiogram Krista IHS nebo Panny Marie,MRA. dáleJindy jsou v kartuších či medailonech vyobrazeni [[svatý|světci]] nebo výjevy z jejich martyria, ale také andělé, zřídka církevní [[donátor|donátoři]], častěji jen jejich vyšívané znaky. Někdy je střed antependia vyříznutý a zůstává v něm průhled do dutiny oltáře, v němž jsou vidět relikvie světce – patrona onoho oltáře.

* [[Chebské antependium]] z doby kolem roku 1300, vynikána korálkovoulněném výšivkouplátně akorálková výšivka s našitými stříbrnými brakteáty, (dnes v Chebském muzeu v Chebu)

* [[Antependium z Pirny]] ze 2. čtvrtiny 14. století, mána lněném podkladu hedvábím vyšívané postavy trůnícího Krista, Panny Marie a stojících světců včetně českých patronů, pod lomenými oblouky arkád (dnes Staatliche Kunstsammlungen Dresden).

* [[Třeboňské antependium]] pochází rovněž z období vrcholné gotiky, z 80. let 14. století. Je na něm kromě Krista, proroků a světců zobrazen klečící donátor Petr z Rožmberka s rodovým erbem u nohou, (dnes Národní muzeum, Praha)<ref>ZEMINOVÁ, Milena:''České gotické výšivky a jejich objednavatelé'', in: Umění a řemesla 1978, 28</ref>.

* BRAUN, Joseph: ''Das christliche Altar''. Freiburg im Breisgau

* {{commonscatCommonscat}}