Rakouská severozápadní dráha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zs, port |
Robot: Opravuji 4 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 61:
Helwag patřil ke špičce mezi tehdejšími rakouskými inženýry. Společnost si ho vybrala poté, co v roce [[1867]] byla dokončena stavba [[Alpy|alpské]] dráhy přes [[Brenner]], kde sloužil jako jeden ze tří hlavních inženýrů. Po této extrémně náročné stavbě pro něj musely být tratě ÖNWB doslova snadnou záležitostí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Krejčiřík | jméno = Mojmír | odkaz na autora = | titul = Po stopách našich železnic | vydavatel = Nadas | místo = Praha | rok = 1991 | isbn = 80-7030-061-2 | kapitola = Zlatý věk železničního stavitelství | strany = 101 | jazyk = Česky }}</ref>
Dnes se může jevit překvapující, že základní síť směřovala právě do dnes poněkud chudého [[Podkrkonoší]]. Důvodem byla skutečnost, že díky málo výnosnému [[zemědělství]] na méně hodnotných půdách v tomto kraji, se právě zde začal v [[19. století]] rozvíjet textilní a sklářský [[průmysl]], jenž pro svůj další rozvoj železnici potřeboval.<ref>
Stavba probíhala ve v té době obvyklém velmi rychlém tempu, a tak byly ročně uváděny do provozu desítky kilometrů tratí. Neprobíhala však vždy v klidu. V [[Červenec|červenci]] roku [[1871]] na stavbě mezi [[Ostroměř]]í a [[Jičín]]em došlo k rebeliím mezi stavebními dělníky proti jejich předákům, kteří údajně měřili delšími [[měrka]]mi a okrádali v [[kantýna|kantýnách]] (dělníci byli placeni úkolově podle objemu vykopané zeminy, nebo zeminy nasypané).<ref>{{Citace monografie
Řádek 110:
}}</ref>
Roku [[1873]] byla vybudována odbočná trať z Lysé nad Labem na provizorní nádraží na [[Rohanský ostrov|Rohanském ostrově]] na [[Karlín]]ském předměstí [[Praha|Prahy]], ta byla roku [[1875]] prodloužena až na [[Nádraží Praha-Těšnov|Severozápadní nádraží]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | příjmení2 = | jméno2 = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Vývoj pražského železničního uzlu v datech | periodikum = Železnice | odkaz na periodikum = | rok = 1995 | měsíc = | ročník = 1995 | číslo = zvláštní číslo | strany = I - VIII | url = | issn = }}</ref> Dráha tak ve Vídni i v Praze měla [[hlavové nádraží|hlavová nádraží]] s výstavními budovami s vysokou architektonickou hodnotou. Paradoxní je, že obě tato nádraží dnes již cestujícím neslouží, a po tom pražském už dnes po jeho odstřelu v roce [[1985]] nenajdeme prakticky ani stopy.<ref name="konvicka">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Konvička | jméno = Vladislav | titul = Železniční trať Praha Vysočany - Praha Těšnov | periodikum = Hornictví | odkaz na periodikum = http://www.hornictvi.info/ | datum vydání = | datum přístupu = 2010-10-22 | ročník = | url = http://www.hornictvi.info/techpam/tesnov/tesnov.htm | issn = | url archivu = https://web.archive.org/web/20100808022159/http://www.hornictvi.info/techpam/tesnov/tesnov.htm | datum archivace = 2010-08-08 | nedostupné = ano }}</ref>
Tratě Rakouské severozápadní dráhy překonávají náročné terény v [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]], Podkrkonoší nebo na okraji [[Orlické hory|Orlických hor]]. Vedou v rovinaté krajině mezi [[Hradec Králové|Hradcem Králové]] a [[Mělník]]em, v těsném kaňonu [[Labe]] v okolí [[Ústí nad Labem]], kde byl kvůli dráze postaven první ústecký most přes Labe, aby se Severozápadní dráha mohla v dnešním nádraží [[Ústí nad Labem západ]] spojit s tratí [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplické dráhy]], která dopravovala velkou část severočeského hnědého uhlí. Spolu s touto společností a se [[Rakouská společnost státní dráhy|Společností státní dráhy]] zde Severozápadní dráha vlastnila jedno z největších [[Seřaďovací nádraží|seřaďovacích nádraží]] v celém [[Předlitavsko|Rakousku]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 126:
}}
</ref>
V nejzápadnějším části byla vystavěna pohraniční stanice s dnešním názvem [[Děčín východ (nádraží)|Děčín východ]] a trať se zde dalším mostem přes Labe v [[Prostřední Žleb|Prostředním Žlebu]] spojovala s tratí, kterou provozovala StEG, jenž vede dále do [[Sasko|Saska]].<ref>
Severozápadní dráha na rozdíl od [[KFNB]] nebo [[StEG]] nestavěla své vlastní [[lokálka|lokálky]]. V jejím okolí však lokálky stavěly jiné firmy, pro něž pak ÖNWB na jejich lokálních tratích provozovala dopravu. Takto zajišťovala dopravu například na trati [[Železniční trať Čáslav - Třemošnice|z Čáslavi do Třemošnice]].<ref name="sekera" />
Řádek 183:
| místo =
| jazyk =
| datum přístupu = 2011-03-10
}}</ref> V roce [[1880]] vznikla dceřiná společnost Severozápadní dráhy zaměřená na dopravu po [[Labe|Labi]] - [[Rakouská severozápadní paroplavební společnost]],<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110927060345/http://www.dpmdas.cz/Historie/mesto_a_zeleznice.htm
| datum archivace = 2011-09-27
| nedostupné = ano
▲ }}</ref> V roce [[1880]] vznikla dceřiná společnost Severozápadní dráhy zaměřená na dopravu po [[Labe|Labi]] - [[Rakouská severozápadní paroplavební společnost]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Cvrk
| jméno = František
| |||