Ferenc Liszt: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
3 fotky do textu |
m Beethoven + ref. |
||
Řádek 13:
Lisztova matka [[Anna Lisztová|Anna]], rozená Marie Anna Lager ([[9. květen|9. května]] [[1788]], [[Kremže]], [[Rakousko]] – [[6. únor]]a [[1866]], [[Paříž]], [[Francie]]), vyrůstala v Rakousku. V devíti letech ztratila rodiče a musela se přestěhovat do [[Vídeň|Vídně]], kde pracovala jako služka jedenáct let. [[11. leden|11. ledna]] [[1811]] se provdala za Slováka Adama Lista (nebo Liszta) z obce Unterfrauenhaid v dnešním [[Burgenland]]sku, v části, která byla původně slovenská. Lisztův otec byl amatérský [[Klavír|pianista]] a [[Violoncello|cellista]] a úředník na dvoře [[kníže]]te Nicholase II. [[Esterházyové|Esterházyho]]. Jeho příjmení je známo ve slovenském znění ''List'' i v německé či maďarské verzi ''Liszt''. Původní příjmení si Adam List začal psát jako ''Liszt,'' protože bylo v němčině a také v maďarštině nesprávně vyslovováno jako „lišt“. Také Franz byl pokřtěn jako Franciscus List, sám se ale později podepisoval jménem Franz, protože slovenština tehdy nebyla uznaným jazykem. Liszt mluvil slovensky, německy, ale ještě lépe uměl francouzsky. V Lisztově rodině se maďarsky nemluvilo, ani sám Franz tento jazyk nikdy dobře neovládal.
Franz Liszt, kterého základům klavírní hry učil již od šesti let jeho otec, projevil záhy výjimečné hudební nadání. Hudbu skládal od osmi let a první koncerty byl schopen absolvovat již v devíti letech. Díky finanční podpoře uherské šlechty mohl od roku 1821 studovat hudbu ve [[Vídeň|Vídni]], kde jej učili [[Carl Czerny]] hře na klavír a [[Antonio Salieri]] hudební kompozici.
| příjmení1 = Solomon
| jméno1 = Maynard
| titul = Beethoven
| vydavatel = Fischer Taschenbuch Verlag GmbH
| místo = Frankfurt am Main
| rok = 1987
| počet_stran = 447
| strany = 306
| isbn = 3-596-25668-2
}}</ref> Téhož roku odjel Liszt do Paříže, kde pokračoval v samostudiu klavírní hry. Skladbu zde studoval soukromě u [[Antonín Rejcha|Antonína Rejchy]] a operního skladatele [[Ferdinando Paër|Ferdinanda Paëra]]. Během svého pobytu v [[Paříž]]i poznal řadu předních literátů své doby, mj. [[Victor Hugo|Victora Huga]] a [[Heinrich Heine|Heinricha Heina]]. Značný vliv na něj měli básník [[Alphonse de Lamartine]] a sociální reformátor [[Félicité Robert de Lamennais]]. Do pařížského období spadají i jeho první kontakty s [[Fryderyk Chopin|Chopinem]] a [[Hector Berlioz|Berliozem]].
Počátkem roku 1831 navštívil koncert, který v Paříži dával [[Housle|houslový]] virtuos [[Niccolò Paganini]], což jej motivovalo ke snaze stát se nejlepším klavíristou své doby. Pod dojmem tohoto koncertu napsal ještě téhož roku etudy pojmenované po Paganinim a o 20 let později další, rozšířené. Často v té době cvičil o samotě pět hodin denně. Léta 1839–1847 strávil na nepřetržitém koncertním turné jako klavírista. Hrál prakticky ve všech zemích: od [[Lisabon]]u po [[Moskva|Moskvu]], od [[Dublin]]u po [[Istanbul]]. Jeho proslulost po Evropě byla srovnatelná Paganiniově.
| |||