Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 3 měsíci
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku [[1872]] staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.<ref>https://byznys.ihned.cz/c1-63221970-usa-cina-nejvetsi-ekonomika-sveta-po-150-letech</ref> Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako [[Cornelius Vanderbilt]], [[John D. Rockefeller]], [[Henry Ford]] a [[Andrew Carnegie]], či bankéř [[John Pierpont Morgan]]. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do [[První světová válka|první světové války]] zde vzniklo 15&nbsp;dalších unijních států: [[Kansas]] ([[1861]]), [[Západní Virginie]] ([[1863]]), [[Nevada]] ([[1864]]), [[Nebraska]] ([[1867]]), [[Colorado]] ([[1876]]), [[Severní Dakota]], [[Jižní Dakota]], [[Montana]], [[Washington (stát)|Washington]] ([[1889]]), [[Idaho]], [[Wyoming]] ([[1890]]), [[Utah]] ([[1896]]), [[Oklahoma]] ([[1907]]), [[Arizona]] a [[Nové Mexiko]] ([[1912]]). Roku [[1867]] odkoupila americká vláda od [[Ruské impérium|Ruského impéria]] rozsáhlé území [[Aljaška|Aljašky]]. Od 80. let [[19. století]] pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do [[Karibské moře|Karibiku]] a do [[Tichý oceán|Tichomoří]]. Vítězství ve [[Španělsko-americká válka|Španělsko-americké válce]] a další intervence měly několik důsledků; [[protektorát]] nad [[Portoriko|Portorikem]] a [[Kuba|Kubou]], ostrov [[Guam]], [[Filipíny]], anexe [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]] roku [[1898]], rozdělení ostrovů [[Samoa]] s&nbsp;[[Německá říše|Německou říší]] roku [[1899]] a [[Panamské průplavové pásmo|Průplavové pásmo]] v&nbsp;[[Panama|Panamě]].
 
Na počátku [[20. století]] se Spojené státy staly jednou ze světových [[velmoc]]í. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou [[kontinent]]ech [[Amerika|Ameriky]], se však USA ve světové politice až do [[První světová válka|první světové války]] angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry [[Izolacionismus|izolacionistická]] (viz článek [[Monroeova doktrína]]). AmerickáZásadní účastroli vepři velkýchpřekonávání celosvětovýchamerického válečnýchizolacionismu konfliktechsehrál na straněprezident [[StátyWoodrow Dohody|DohodyWilson]]. Američané se díky němu v prvníroce světové1917 válcezapojili resp.na straně [[SpojenciStáty (druhá světová válka)Dohody|SpojencůDohody]] druhédo první světové války. všakWilson velmisvou výrazněkoncepcí přispělapráva k&nbsp;jejichna vítězstvísebeurčení nadnárodů [[Německo|Německem]]též avýznamně jehoovlivnil spojencipodobu v&nbsp;obouEvropy válkáchpo konci války. <ref>https://www.lidovky.cz/lide/mirotvorce-woodrow-wilson-idea-sveta-ve-ctrnacti-bodech.A180321_153814_lide_dv</ref>
 
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství. <ref>http://www.dejepis.com/ucebnice/vyvoj-v-letech-1924-1929/</ref> Americkým sebevědomím zacloumal až [[Krach na newyorské burze|krach na newyorské burze]] v roce 1929.<ref>https://www.penize.cz/15898-krach-na-newyorske-burze-v-roce-1929</ref> Ten způsobil [[Velká hospodářská krize|celosvětovou ekonomickou krizi]], jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „[[laissez faire]]“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného [[New Deal]], který připravil Demokrat [[Franklin Delano Roosevelt]].<ref>https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/New_Deal</ref> Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostali poté, co Japonsko [[Útok na Pearl Harbor|napadlo jejich základnu Pearl Harbor]] v Pacifiku.<ref>https://www.reflex.cz/clanek/causy/73453/pearl-harbor-zacatek-valky-ktera-skoncila-atomovymi-vybuchy.html</ref> Američané poté vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu a vstoupili tak do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojence]] podle [[Zákon o půjčce a pronájmu|Zákona o půjčce a pronájmu]] z roku 1941<ref>http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=52591&title=Lend-Lease Act</ref>). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz [[Den D]]), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 [[Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki|svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki]]. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie, Francie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými ([[Brettonwoodský systém|konference v Bretton Woods]]) i politickými ([[Jaltská konference]]) narýsovaly podobu poválečného světa.<ref>https://www.novinky.cz/veda-skoly/historie2/241483-pred-40-lety-zavreli-americane-zlate-okno-z-bretton-woods.html</ref><ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2720744-jaltska-konference-mela-prosty-cil-projednat-budoucnost-sveta</ref>
 
=== Spojené státy po roce 1945 - světová supervelmoc ===
1 774

editací