Nizozemská revoluce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Robot: Opravuji 3 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 116:
}}</ref>) a mořské<ref>Geyl, ''op. cit.'', p. 113. {{en}}</ref> (též vodní geusové). Lesní geusové se vyskytovali prakticky jen na jihu, protože jen tam existovaly lesy. V západních Flandrech byli podporováni navrátilci z Anglie. Jejich bandy se toulaly po venkově a vraždily kněze. Stačilo jen málo jednotek a divocí geusové byli potlačeni.
Mořští geusové se chovali podobně jako divocí geusové – plundrovali kláštery na pobřeží. Princ Oranžský se je pokusil disciplinovat a odstranit [[pirát]]ské návyky. Organizování z Anglie bylo neúspěšné, a proto v roce 1570 založil nové centrum v [[La Rochelle]]. Jedním z prvních velitelů geusů se stal Philippe de Marnix (1540–1598).<ref>[http://www.morlanwelz.be/musee_marnix.htm#Philippe%20De%20Marnix Philippe de Marnix] {{
Vítězná královská moc pokračovala v teroru a nastolování absolutismu. Hlavním úkolem byla finanční nezávislost vlády na stavech. Již v roce 1569 po španělském vzoru schválen desátek (''Tiende penning''), ale měl být zaveden až v roce 1571. Jednalo se o 10% daň z prodeje.[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/606789/Council-of-Troubles]<ref group = "nb">[[:en:File:4a Zilveren penning, 1572, op de verlossing van de 10e penning.jpg|Dobová medaile k desátku.]]</ref> Nikdy nebyl vybrán, a proto nezruinoval zemi. Na druhou stranu byla v roce 1570 vydána ordonance o trestním právu, jež zaváděla moderní principy, např. profesionály v rozhodování. Dále byl v roce 1570 vyhlášen generální pardon (všeobecná amnestie). Avšak ani příroda uklidnění nepřála: Počátkem listopadu 1570 se v Nizozemí vylilo moře a tato [[živelní pohroma]] měla na svědomí tisíce{{Fakt/dne|20090502092947}} mrtvých.
Řádek 130:
[[Soubor:Veen01.jpg|vpravo|náhled|upright|Otto van Veen: ''Pomoc Leidenu'' (1574)]]
Na španělské straně se ztratila vůle k vítězství. Hlavní králův rádce Ruy Goméz de Silva intrikoval proti vévodovi z Alby a podařilo se mu přimět krále, aby ho v listopadu 1573 odvolal. Novým guvernérem se stal hrabě don Louis de Requesens y Zúñiga (1528–1576), který [[17. listopad]]u [[1573]] přijel do Bruselu a neúspěšně se pokoušel o kompromis. Důvodem bylo, že Španělsko bylo vyčerpané a nedokázalo dále financovat válku. Dne [[5. červen|5. června]] 1574 udělil guvernér generální pardon. Povstalci věřili, že vítězství bude na jejich straně, ačkoliv válečné úspěchy byly vrtkavé: Dne [[15. duben|15. dubna]] [[1574]] byla sice zničena německá pomocná armáda a Ludvík a další bratr Viléma Oranžského zabiti, ale vzbouřenci dobyli [[Leiden]]. Byla to významná událost, protože v Leidenu byla pak v roce 1575 založena univerzita,<ref>''About Leiden University''. [http://leidenuniv.nl/en/about/#f Foundation] {{Wayback|url=http://leidenuniv.nl/en/about/#f |date=20100127045527 }} {{en}}</ref> která byla pro protestanty stejně významná jako lovaňská pro katolíky. Na jaře 1575 se konalo neúspěšné jednání v Bredě. Dne [[5. březen|5. března]] [[1576]] guvernér Requesens zemřel. Za 5 měsíců byl novým guvernérem jmenován nevlastní králův bratr, [[Juan de Austria|don Juan d’Austria]] (1547–1578). Dne [[4. září]] [[1576]] vypuklo lidové povstání v Bruselu na podporu Viléma Oranžského.
[[Soubor:Vroom Hendrick Cornelisz Battle of Haarlemmermeer.jpg|vlevo|náhled|upright|Námořní bitva [[Gézové|mořských gézů]] a Španělů na Haarlemském moři r. 1573]]
Dne [[25. září]] [[1576]] začalo v [[Gent]]u první zasedání generálních stavů. Účastnili se ho jen zástupci Jihu: Brabantska, Flander a Hennegavska. Generální stavy jmenovaly novým předsedou státní rady Aerschota. Španělům začínaly scházet peníze, a proto se demoralizovaní žoldnéři bouřili: [[4. listopad]]u [[1576]] vyplenili a vypálili Antverpy, za oběť této „Spaanse Furie“ (španělská zuřivost) padlo 8000 lidí.[http://members.home.nl/tetrode/Nassau/Marnix.htm] Na jihu už měli občanské války dost: dne [[8. listopad]]u [[1576]] byla podepsána gentská pacifikace mezi provinciemi generálních stavů na jedné straně a Hollandem a Zeelandem na druhé straně. Edikty proti kacířství byly pozastaveny. Holland a Zeeland slíbily, že nebudou činit nic proti katolictví mimo území svých provincií. V lednu 1577 Bruselská unie schválila gentskou pacifikaci. Dne [[12. únor]]a [[1577]] guvernér „Don Juan přijal pacifikaci tzv. věčným ediktem a španělským jednotkám bylo nařízeno opustit zemi.“<ref>Geyl, ''op. cit.'', p. 151. {{en}}</ref> Obsahem věčného ediktu bylo, že rebelové mají uznat dona Juana jako guvernéra a obnovit katolické náboženství. Za to budou odvolány španělské jednotky.
Řádek 159:
| jméno = J
| odkaz na autora =
| url = http://ksc-cssp.komunisti.sk/j_fitka_uvahy_a_udalosti.htm
| datum vydání =
| datum přístupu = 2009-3-18
| vydavatel =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20071218211538/http://www.ksc-cssp.komunisti.sk/j_fitka_uvahy_a_udalosti.htm
}}</ref> Konflikt začal jako politický, ale postupně se staly jednotícím symbolem soupeření katolictví na straně Španělska a kalvinismus na straně povstalců. Nizozemí se postupně definovalo jako kalvinistický stát, což vedlo k mentálnímu odcizení Severu a Jihu Nizozemí. Pokus o jednotný stát (tzv. Spojené království nizozemské) v letech 1815–1830 byl proto neúspěšný a skončil nezávislostí Belgie v roce 1830 (mezinárodně uznáno 1831). Podle [[marxismus|marxistů]] šlo o první buržoazní [[revoluce|revoluci]], signál toho, že končí [[feudalismus]] a začíná [[kapitalismus]].<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| datum archivace = 2007-12-18
| nedostupné = ano
▲ }}</ref> Konflikt začal jako politický, ale postupně se staly jednotícím symbolem soupeření katolictví na straně Španělska a kalvinismus na straně povstalců. Nizozemí se postupně definovalo jako kalvinistický stát, což vedlo k mentálnímu odcizení Severu a Jihu Nizozemí. Pokus o jednotný stát (tzv. Spojené království nizozemské) v letech 1815–1830 byl proto neúspěšný a skončil nezávislostí Belgie v roce 1830 (mezinárodně uznáno 1831). Podle [[marxismus|marxistů]] šlo o první buržoazní [[revoluce|revoluci]], signál toho, že končí [[feudalismus]] a začíná [[kapitalismus]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| |||