Moravské zemské barvy: Porovnání verzí

Podle M. Hlinomaze se zemské barvy Moravy odvozovaly od zemského erbu. Vzhledem k tomu, že se během 19. století užívaly na Moravě paralelně dvě barevné verze zemského erbu byly zemské barvy v 19. století značně neustálené.<ref name="hlinomaz167">{{Citace periodika | příjmení = Hlimomaz | jméno = Milan | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526 - 1918 | periodikum = Paginae historiae. Sborník Národního archivu | odkaz na periodikum = | rok = 1995 | měsíc = | ročník = | číslo = 3 | strany = 152-194:167 | url = http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/fulltext/3_1995/ph_03_06.pdf | issn = 1211-9768 | datum přístupu = 2012-12-17 | url archivu = https://web.archive.org/web/20150402142517/http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/fulltext/3_1995/ph_03_06.pdf | datum archivace = 2015-04-02 | nedostupné = ano }} Dále "Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526 - 1918".</ref> Podle I. Štarhy se až do roku 1915 jednalo o bílou, červenou a modrou a mezi léty 1915 až 1918 o žlutou, červenou a modrou.<ref name="štarha170">{{Citace sborníku | příjmení = Štarha | jméno = Ivan | autor = Ivan Štarha | odkaz na autora = | titul = Moravské barvy a moravská zemská vlajka | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Chocholáč | jméno sestavitele = Bronislav | sestavitel = | příjmení sestavitele2 = Malíř | jméno sestavitele2 = Jiří | sestavitel2 = | sborník = Pocta Janu Janákovi. Předsedovi Matice Moravské, profesoru Masarykovy univerzity věnují k sedmdesátinám jeho přátelé a žáci | odkaz na sborník = | vydavatel = Matice Moravska | odkaz na vydavatele = | místo = Brno | rok vydání = 2002 | isbn = 80-86488-07-1 | url = | kapitola = | strany = 165-170:170 | jazyk = česky}}Dále jen ''Moravské barvy a moravská zemská vlajka''.</ref> Hlinomaz uvádí, že na Moravě existovalo po většinu 19. století dvojkolejnost v užívání heraldických barev, což vedlo k tomu, že i zemské barvy se užívaly v bílé-červené a modré verzi a nebo v žluto-červené a modré verzi. V případě praporu je dochována po roce 1848 také žluto-červená verze (bikolóra).<ref>"Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526 - 1918", s. 168-169.</ref> Podle dnes platné legislativy jsou barvami Moravy bílá, červená a modrá, jak uvádí I. Štarha.<ref name="štarha165">{{Citace sborníku | příjmení = Štarha | jméno = Ivan | autor = Ivan Štarha | odkaz na autora = | titul = Moravské barvy a moravská zemská vlajka | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Chocholáč | jméno sestavitele = Bronislav | sestavitel = | příjmení sestavitele2 = Malíř | jméno sestavitele2 = Jiří | sestavitel2 = | sborník = Pocta Janu Janákovi. Předsedovi Matice Moravské, profesoru Masarykovy univerzity věnují k sedmdesátinám jeho přátelé a žáci | odkaz na sborník = | vydavatel = Matice Moravska | odkaz na vydavatele = | místo = Brno | rok vydání = 2002 | isbn = 80-86488-07-1 | url = | kapitola = | strany = 165-170:165 | jazyk = česky}}Dále jen ''Moravské barvy a moravská zemská vlajka''.</ref>

V minulosti se objevily snahy o uplatnění takzvaného povýšení stříbrné barvy na zlatou, které se týkalo vlastního šachování orlice, nikoliv ale modré barvy pozadí moravského erbu. Tento požadavek staví na privilegiu císaře [[Friedrich III.|Friedricha III.]] z roku 1462, kterým císař změnil stříbrnou barvu moravské orlice na zlatou v rámci jeho snahy o podřízení Moravy říši a oslabení jejího spojení s Korunou českou. Toto privilegium Friedricha III. nevstoupilo podle I. Štarhy v platnost, protože ho neuznal a nepotvrdil český král.<ref>''Moravské barvy a moravská zemská vlajka'', s. 166.</ref> M. Hlinomaz ale tvrdí, že zmíněné privilegium měl potvrdit v roce 1479 Matyáš Korvín z titulu českého krále a moravského markraběte. I nadále byla ale většinou užívána stříbrnočerveně šachovaná orlice.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Hlimomaz | jméno = Milan | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526 - 1918 | periodikum = Paginae historiae. Sborník Národního archivu | odkaz na periodikum = | rok = 1995 | měsíc = | ročník = | číslo = 3 | strany = 152-194:163 | url = http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/fulltext/3_1995/ph_03_06.pdf | issn = 1211-9768 | datum přístupu = 2012-12-17 | url archivu = https://web.archive.org/web/20150402142517/http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/fulltext/3_1995/ph_03_06.pdf | datum archivace = 2015-04-02 | nedostupné = ano }} Dále "Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526 - 1918".</ref> Po roce 1628 ale habsburský panovník potvrdil v rámci ústavní reformy spojené s Obnoveným zřízením zemským privilegium Friedricha III. v rámci výčtu privilegii, které nejsou v rozporu s Obnoveným zřízením. Ani tato skutečnost ale neovlivnila podobu moravského znaku.<ref>''Moravské barvy a moravská zemská vlajka'', s. 167.</ref> Podle M. Hlinomaze se vedle sebe stále používaly obě formy barev a častěji je možné najít variantu stříbrnočervenou.<ref>"Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526 - 1918", s. 164.</ref>

* {{Citace periodika | příjmení = Hlimomaz | jméno = Milan | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526 - 1918 | periodikum = Paginae historiae. Sborník Národního archivu | odkaz na periodikum = | rok = 1995 | měsíc = | ročník = | číslo = 3 | strany = 152-194 | url = http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/fulltext/3_1995/ph_03_06.pdf | issn = 1211-9768 | datum přístupu = 2012-12-17 | url archivu = https://web.archive.org/web/20150402142517/http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/fulltext/3_1995/ph_03_06.pdf | datum archivace = 2015-04-02 | nedostupné = ano }}